Označují vlastnosti podstatných jmen a vztahy vlastnictví. Ptáme se na ně otázkami JAKÝ, KTERÝ, ČÍ Příklady přídavných jmen: starý, pěkný, dlouhá, Petrův, bobří, odvážná, chorvatský.Přídavná jména v češtině se dělí na tvrdá (skloňují se podle vzoru mladý), měkká (jarní) a přivlastňovací (otcův, matčin). U některých tvrdých přídavných jmen lze tvořit i krátké (jmenné) tvary: hladový – hladov, šťastný – šťasten, které se však užívají jen v 1. a výjimečně 4. pádě.Přídavná jména vyjadřují vlastnosti podstatných jmen nebo zpřesňují či jinak vymezují jejich význam. Skloňují se. Ve větě plní nejčastěji roli přívlastku shodného, ale mohou být i doplňkem či jmennou částí přísudku. Určují se u nich mluvnické katerogie pádu, čísla a rodu a dále vzor.

Jak se ptát na přídavná jména : Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí a jevů označených podstatným jménem. Shodují se s nimi v pádě, čísle a rodě. Ptáme se na ně otázkami jaký/á/é, který/á/é, čí

Jak se ukazuje na přídavná jména

Ukazujeme na ně: TEN – pes, TA – žena, TO – kuře. osob (Petr, bratr, ježibaba, žena, Michal), • zvířat (kočka, sova, želva, žirafa, surikata), • věcí (konev, kniha, culík, letadlo, telefon), • vlastností (trpělivost, výška, hloupost, chytrost), • dějů (spánek, běhání, spadnutí, utopení).

Jak se tvoří přídavná jména : Přivlastňovací přídavná jména se tvoří od životných podstatných jmen (mužského a ženského rodu) v jednotném čísle: otec → otcův. matka → matčin. Přivlastňovací přídavná jména se od podstatných jmen mužského rodu odvozují příponou -ov (před nulovou koncovkou -ův).

Poznáme je podle měkkého zakončení v 1. pádě jednotného čísla rodu mužského. Například zimní, sloní, jelení. Končí-li přídavné jméno obojetnou souhláskou a jeho tvary se na konci žádného rodu nemění – cizí muž – cizí žena – cizí dítě – skloňujeme jej podle vzoru jarní.

Nestupňují se např. přídavná jména na ‑cí: vzrušující, zlepšovací, hasicí, rychleschnoucí, domácí, dále přídavná jména druhově přivlastňovací, např. psí, medvědí, kuřecí, a některá další, např. od příslovce letos odvozené letošní.

Jak se určují koncovky přídavných jmen

Koncovky přídavných jmen (jarní/mladý)

U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech! V 1. pádě množného čísla rodu mužského životného píšeme -Í (malí chlapci jako mladí chlapci).Vždy je spolehlivě poznáme tak, že mění svůj tvar podle rodů: milý chlapec, milá dívka, milé dítě – stejně jako mladý: mladý muž, mladá žena, mladé dítě. Přivlastňovací přídavná jména někomu něco přivlastňují. Příklady: Petrův, tátovo, učitelův.Některá přídavná jména tvrdá mají tzv. jmenné tvary. Těchto jmenných tvarů se užívá např. v přísudku jmenném se sponou a v doplňku (bos, nemocen, hotov, unaven, přítomna, mláda…).

Poznáme je podle měkkého zakončení v 1. pádě jednotného čísla rodu mužského. Například zimní, sloní, jelení. Končí-li přídavné jméno obojetnou souhláskou a jeho tvary se na konci žádného rodu nemění – cizí muž – cizí žena – cizí dítě – skloňujeme jej podle vzoru jarní.

Jaké jsou přídavná jména : U přídavných jmen rozlišujeme tři druhy: tvrdá (mladý, velký, hedvábný) měkká (jarní, cizí, ranní) přivlastňovací (Petřina, trenérův, maminčiny)

Kdy se píše Ovi a ovy : Pokud přivlastňujeme něco, co je rodu ženského, píšeme vždy koncovku -ovy. Jestliže přivlastňujeme něco, co je rodu mužského neživotného, píšeme koncovku -ovy. Pokud přivlastňujeme něco, co patří k rodu mužskému životnému, musíme napsat v přivlastňovacím přídavném jménu koncovku -ovi.

Jak poznat tvrdé přídavné jméno

Přídavná jména tvrdá se skloňují podle vzoru mladý. Přídavná jména tvrdá mají jiný tvar pro každý rod: mladý muž, mladá žena, mladé děvče. V koncovkách přídavných jmen tvrdých píšeme tvrdé ý (mladý muž).

Ukazujeme na ně: TEN – pes, TA – žena, TO – kuře. osob (Petr, bratr, ježibaba, žena, Michal), • zvířat (kočka, sova, želva, žirafa, surikata), • věcí (konev, kniha, culík, letadlo, telefon), • vlastností (trpělivost, výška, hloupost, chytrost), • dějů (spánek, běhání, spadnutí, utopení).Pokud přivlastňujeme něco, co je rodu ženského, píšeme vždy koncovku -ovy. Jestliže přivlastňujeme něco, co je rodu mužského neživotného, píšeme koncovku -ovy. Pokud přivlastňujeme něco, co patří k rodu mužskému životnému, musíme napsat v přivlastňovacím přídavném jménu koncovku -ovi.

Jak poznat Otcův matčin : V přídavných jménech přivlastňovacích píšeme měkké -i pouze v 1. a 5. pádu množného čísla rodu mužského životného (otcovi bratři, matčini psi) a v koncovce –ými (s bratrovými psy). V ostatních koncovkách se píše tvrdé –y.