Svatomartinský den byl velmi oblíbeným svátkem už pro naše předky. Pekla se husa a martinské rohlíčky, děti se těšily na první sníh, čeledi ten den končila sjednaná služba a ve vinařských oblastech se těšili na ochutnávání nového vína.Svatý Martin je uctíván jako ochránce a patron všech vojáků, jezdců, koní, hus a vinařů. Zpodobňován bývá jako jezdec na koni, který má na sobě půlku pláště. Protože svůj svátek slaví v den, kdy začíná padat sníh, hovoří se o tom, že svatý Martin přijíždí na bílém koni a s sebou přiváží zimu a sníh.Protože svátek svatého Martina bylo tradiční datum, kdy čeleď opouštěla sjednanou službu a hledala si nového hospodáře, dostávala toto pečivo na odchodnou (proto vandrovnice). Martinské rohlíčky také dostávali koledníci, kteří na tento svátek chodili na martinskou koledu.

Proč se peče husa na Martina : Husy svým kejháním Martinovu skrýš prozradily, což byl pádný důvod, aby skončily na pekáči. Druhá pro změnu uvádí, že husy svým hlučným kejháním rušily Martinovo kázání a tak si svůj trest odpykávají na svatomartinské tabuli. Zvyk konzumovat husí pečeně na sv. Martina lze vysledovat u starých kalendářů (např.

Co se pije na svateho Martina

Na svatého Martina se poprvé pije víno sklizené při posledním vinobraní. Na svatého Martina slunečno – dlouhá zima. Na svatého Martina souditi, že když mokrý den mírnou a pohodlnou zimu, jasný ale tuhou zimu znamenati měl.

Co se peče na svatého Martina : Na svátek svatého Martina se v našich krajích vždy hodovalo. Pekly se husy, pilo se mladé svěží víno a nesmělo chybět ani dobré domácí pečivo. Užijte si svatomartinské hody se vším všudy a připravte si jako sladkou tečku tradiční rohlíčky, zdobené posvícenské koláče, nadýchané koblihy, vdolky nebo třeba domácí buchty.

Někdy i za účasti samotného sv. Martina na bílém koni. Podle české pranostiky je totiž 11. listopad dnem, kdy by měl celou republiku pokrýt první sníh.

U nás se slaví svátek sv. Martina (11. listopad) jako počátek zimy („Svatý Martin přijíždí na bílém koni. “) a často se peče martinská husa či martinské rohlíky.

Čím plnit svatomartinské rohlíčky

Upečené, ještě horké rohlíčky potírejte rozpuštěným rumovým máslem a obalujte v moučkovém cukru. Jsou dobré s povidly, ale dají se naplnit také mákem, tvarohem, ořechy nebo jablky. A vždy s úspěchem!Někdy i za účasti samotného sv. Martina na bílém koni. Podle české pranostiky je totiž 11. listopad dnem, kdy by měl celou republiku pokrýt první sníh.V příběhu svatého Martina je kromě Martina samotného dominantní také jeho kůň nebo husy. Vyrábět tak můžete s dětmi opravdu cokoliv. K tvoření koní nebo hus můžete použít různé techniky od ťupání houbičkami, přes dolepování do šablon až po inkoust a zmizík. Také podkovy jsou oblíbeným svatomartinským tvořením.

Martinova smrt

Svatý Martin zemřel 8. listopadu 397 v Candes na jedné ze svých misijních cest, kdy byl již vyčerpaný a oslabený nemocí. Po krátkém sporu o nároku Martinových ostatků bylo jeho tělo převezeno do Tours.

Co jíst na svateho Martina : 🙁 🙂 K huse se výborně hodí červené a bílé zelí, houskové, bramborové či chlupaté knedlíky a mladé červené víno. Svatomartinská husa bývala poslední pečeně před adventním půstem. Typickým svatomartinským pečivem byly hlavně rohlíky, rohy či podkovy, buchty, plněné mákem nebo povidly.

Co se vaří na Martina : Svatomartinská husa

Základem svatomartinského menu je pečená husa se zelím a kynutými nebo bramborovými knedlíky. Svatomartinská husa patří k oslavám podobně jako kapr k Vánocům. Legenda praví, že se svatý Martin schovával před svým jmenováním biskupem mezi husami. Husy ho ale svým kejháním prozradily.

Jak dlouho se pečou martinské rohlíčky

5 Připravené rohlíčky rozložte na plech (nepřilnavý, na silikonovou podložku nebo na pečicí papír) a potřete vajíčkem. Dejte do trouby rozehřáté na 180 °C a pečte asi 15 minut dozlatova.

Typickým svatomartinským pečivem byly hlavně rohlíky, rohy či podkovy, buchty, plněné mákem nebo povidly. Hospodyně jimi obdarovávaly odcházející čeleď. V některých krajích se tomuto pečivu říkalo vandrovnice, roháče, martiny. Později ze všech martinských obyčejů zbylo posvícení s dobrým jídlem, zábavou a koláči.„Klasická svatomartinská husa se peče prsy nahoru, nezakrytá, dlouho a při nízké teplotě – zhruba 8 hodin na 80 °C. Jen první půlhodinu je dobré maso péct na 200 °C, aby se zatáhlo a nepouštělo pak tolik šťávy,“ vysvětluje Martin, jak husu péct, aby zůstala šťavnatá a zároveň získala vypečenou kůrku.

Co se dělá na Martina : Svátek svatého Martina byl a je jedním z nejoblíbenějších svátků roku. Děti i hospodáři čekali na první sníh, hospodyně pekly posvícenskou martinskou husu a martinské rohlíky nebo podkovy, zvané martiny, roháče, zahýbáky – prostě posvícení, jak se patří.