Princip gulagu

Během celé existence SSSR vzniklo nejméně 476 táborových komplexů, v nichž byly sdruženy tisíce táborů. Na rozdíl od německých vyhlazovacích táborů Gulag představoval spíše tábory produkující otrockou práci, jeho hlavním úkolem byla těžba surovin a stavba náročných projektů (Bělomořsko-baltský kanál).Vězni museli velmi často pracovat až 16 hodin denně s minimem stravy, bez nářadí, zkušeností a za daných podmínek i byly určovány i nesplnitelné normy. Vězni žili v příšerných podmínkách. Největšího rozmachu zaznamenaly gulagy v období Stalinovy vlády, kdy tábory prošlo nejméně 8 milionů lidí.Z různých odhadů vychází najevo, že obětí deportací bylo minimálně 6 milionů (ale spíš až 6,3-6,7 milionů) lidí. Celkově se v Sovětském svazu represe z politických motivů dotkla přibližně 11–11,5 milionů lidí.

Kolik lidí uteklo z gulagu : Odhady historiků uvádějí celkový počet vězňů Gulagu až na 20 milionů, z nichž zhruba 2 milionu pobyt v táborech nepřežilo. Obětmi sovětského Gulagu nebyly jen národy SSSR, ale i občané dalších zemí – Čechoslováci, Poláci, Maďaři, Francouzi, Američané aj.

Kolik lidí prošlo Gulagem

V době Stalinovy vlády prošlo sovětskými gulagy kolem 14 milionů osob. Přesný počet lidí, kteří v nich zahynuli, už se ale nejspíš nikdy nedozvíme. Sovětské archivy udávají číslo 1,6 milionu přímých obětí. Renomovaná historička Golfo Alexopoulos se domnívá, že reálný počet by mohl být až 6 milionů.

Kde je Souostroví Gulag : Gulag, Glavnoje upravlenije lagerej čili hlavní správa táborů byla síť táborů nucených prací rozprostřená po všech dvanácti časových pásmech Sovětského svazu. Od Bílého moře k Černému, od polárního kruhu k pustinám Střední Asie.

Realitou gulagu byla těžká práce, od níž byly odvozovány příděly jídla, dále drsné přírodní podmínky, hlad a vyhrocené vztahy mezi jednotlivými skupinami vězňů, kteří zde bojovali o přežití. Největší část perzekvovaných osob české národnosti tvořili příslušníci české menšiny, kteří žili na území Sovětského svazu.

Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím. Historicky je od 17. století součástí Ruska. Sibiř zaujímá většinu rozlohy Ruské federace (asi 77 %, tzn. 13 mil. km²).

Jak vzniklo slovo gulag

Slovo gulag, které u nás přivedlo do obecného povědomí především dílo Alexandra Solženicyna, je akronym – z ruského Glavnoje Upravlenije LAGerej (Hlavní správa táborů). Neoznačuje ovšem jenom velitelství (hlavní správu), ale prakticky vše, co je týká sovětských koncentráků, věznic, totalitní persekuce a otrocké práce.Česká Sibiř je oblast na rozhraní středních a jižních Čech umístěná zhruba mezi Voticemi, Sedlcem-Prčicí a Táborem, která dosahuje nadmořské výšky i přes 700 metrů. Své pojmenování získala oblast díky drsným klimatickým podmínkám, protože je zde zima delší a tužší než jinde ve vnitrozemí.Česká Sibiř je trochu drsnější, ale velmi malebný kraj na pomezí středních a jižních Čech – zhruba mezi Voticemi, Sedlcem-Prčicí a Táborem. Geomorfologicky náleží celku Vlašimská pahorkatina a podcelku Votická vrchovina.

Po smrti Stalina v roce 1953 počet vězňů výrazně poklesl a oficiálně byly gulagy zrušeny v roce 1960.

Co se těží na Sibiři : Těžebně využívanou oblastí Sibiře je Západosibiřská rovina s oblastí nazvanou Kuzbas. Zde se těží ropa, zemní plyn i železné rudy. Vyrostla zde velká města Omsk a Novosibirsk. Vzhledem k ekonomické náročnosti těžby na Sibiři se v její centrální části těží především diamanty, platina či zlato.

Jaká je teplota na Sibiři : Podnebí je převážně kontinentální, na nejzazším severu subarktické až arktické. V zimě dosahují teploty až −60 °C, převážně na jihu však neklesají pod −30 °C. S příchodem jara dochází k prudké změně, léta jsou mírná, s teplotou dosahující občas i přes 20 °C.

Jaké nerostné suroviny se těží v Rusku

Rusko je velmi bohaté na nerostné suroviny. Těží zejména ropu a zemní plyn, díky nimž je významným hráčem světové politiky, dále pak těží především hnědé uhlí a nikl.

U teploty nad 42°C dochází již k nezvratným změnám, poškození buněk a člověku hrozí i smrt.Při poklesu na 34 – 35 °C nastává ospalost, je patrná nechuť k pohybu, svaly se zdají tuhé. Pokles tělesné teploty pod 30°C má za následek ztrátu vědomí. Při teplotě těla nižší než 27 °C dochází k srdeční fibrilaci (míhání srdeční svaloviny) a posléze ke smrti."

Co se těží v Bělorusko : Kromě toho byly objeveny naleziště železné rudy, sádry, vzácných kovů, fosforitů nebo hlinitanových surovin. Veškerá těžba probíhá povrchovým způsobem, mimo těžby draselných solí, ropy a plynu. Většinu nerostných surovin v současné době Bělorusko importuje.