Tradiční velikonoční jídla představují pro většinu z nás vajíčka, pečený beránek, mazanec nebo nádivka. Jídel, která k svátkům jara patří, je ale mnohem víc. Je až obdivuhodné, co všechno v minulosti naši předci v kuchyni ze svých i velmi skromných zásob dokázali připravit a dokonce to bylo většinou i velmi zdravé!Podle tradice by se nemělo pracovat na polích a rozhodně se nemá hýbat se zemí. Dále se nesmí prát prádlo.Tento den se často pečou mazance, beránci, hlavička (nádivka, sekanina, sekanice, řežábek) z masa a mnoho jiných dobrot. Přísný půst střídá hojnost pokrmů. Na jaře slepice začínají více snášet, takže se nemusí šetřit vejci. Velikonoční pokrmy proto obsahují vajec velké množství.

Kdy se jí kachna na Velikonoce : Zatímco Štědrý den je téměř exkluzivně vyhrazen kaprovi a bramborovému salátu, na Boží hod máme větší volnost. Tradičně se v tento den podává drůbež, ať už je to kuře, kachna nebo třeba perlička.

Co se jí na modré pondělí

Modré (žluté) pondělí

Modré pondělí je poslední masopustní pondělí a je ve znamení nicnedělání. Kostelní výzdoba byla modrá až modrofialová, ale žádné obřady se ten den nekonaly. Co se jedlo: * pečou se Boží milosti – recept ZDE.

Co se nesmí na velikonoční sobotu : Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest.

Křesťanský svět si připomíná příchod Ježíše Krista. Boží hod byl v minulosti dnem, kdy se setkávaly rodiny a děti navštěvovaly své kmotry. Dodnes se k němu pojí také lidové tradice.

Lidé mají po náročných přípravách na Vánoce konečně čas odpočívat a užívat si sváteční atmosféry. Naši předkové v tento den nemetli světnice ani zápraží, dokonce se nesměly ani stlát postele! Přísně zakázáno bylo prát a věšet prádlo, protože by to mohlo znamenat neštěstí do domu.

Co nejíst na Velikonoční pondělí

Velikonoční půst – co nejíst

Člověk by se měl v tomto období vyhýbat potravinám živočišného původu – masu, masným výrobkům, vajíčkům a mléčným výrobkům.Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest.Modré pondělí symbolizuje blížící se Velikonoce, bylo pro křesťany vždy symbolem volného dne.

Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady. Podle zvyků a tradic se nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet. Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso.

Kdy se nesmí věšet prádlo : Lidé by neměli prát prádlo ani hýbat se zemí

K Velkému pátku se váže také řada pověr. Některé nejsou součástí křesťanství, ale pouze lidovými tradicemi. A právě v lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. Údajně by se měly otevírat hory, které by měly vydávat poklady.

Co se smí a nesmí na Bílou sobotu : Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest. V západní církvi je zvykem během Bílé soboty konat tzv. „bdění u Božího hrobu“.

Kdy se neprat prádlo na Velikonoce

Nenechávejte velké prádlo na poslední chvíli, ať si můžete v poklidu užít Velikonoční svátky. A pamatujte, že na Velký pátek se nepere!

Velikonoční půst – co nejíst

Slovo půst neznamená nejíst vůbec nebo dodržovat radikální hladovku. Člověk by se měl v tomto období vyhýbat potravinám živočišného původu – masu, masným výrobkům, vajíčkům a mléčným výrobkům.Podle tradice se na Modré pondělí nemělo pracovat, což se tak docela nevztahovalo na hospodyňky. Ty by měly pomalu začít s jarním úklidem. Žádné jiné zvláštní obřady se ale k tomuto dni nevztahují. Tedy Modré pondělí je dnem, který by se měl odehrát ve znamení odpočinku a nabírání sil.

Kdy se nemá prát a věšet prádlo : Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.