Co se vlastně dříve jedlo Několik dnů před Vánocemi se napekl chléb a vánočky z bílé mouky, hrozinek a mandlí. Štědrovečerní večeře se připravovala od rána a skládala se z několika chodů: hrachová nebo čočková polévka, kuba (kroupy s houbami a česnekem), pukance s mákem a medem, hubník (nákyp s houbami).Co nesmí chybět na vánočním stole

• BRAMBOROVÝ SALÁT SE ŠUNKOU.
• SUŠENÁ JABLKA.
• HOUBOVÝ KUBA S BYLINKAMI.
• OŘECHOVÉ PERNÍČKY.
• VÁNOČNÍ KAPŘÍ FILETY.
• ZIMNÍ SILVESTROVSKÉ BOWLE.

Přísně zakázáno bylo prát a věšet prádlo, protože by to mohlo znamenat neštěstí do domu. Naopak mezi zaručené recepty na štěstí patří výstřel z pušky v noci na Boží hod směrem k Měsíci. Další tip platí pro zručné hospodyňky – čerstvý chléb upečený 25. prosince má kouzelnou moc a dokáže prý léčit.

Co se nemá jíst na Štědrý den : Tradiční je držet půst od půlnoci před Štědrým dnem do západu slunce. Znamená to nejíst samozřejmě vůbec nic a to ani cukroví nebo maso. Před večeří bývalo zvykem ukázat dětem prasátko pomocí odlesků světla ze zrcátka, ručně vyřezaným vepříkem, který se podsvítil nebo sledováním první hvězdy na noční obloze.

Co uvařit na druhý svátek vánoční

I na druhý svátek vánoční se pokračuje v hodování. Podle tradice by se měla péct drůbež např. kachna či husa. V některých krajích se připravuje svíčková na smetaně nebo také štěpánská hovězí pečeně s houskovým knedlíkem.

Co se jedlo dříve : Naši předkové využívali všech darů přírody beze zbytku. Z obilovin se jedlo zejména žito, pšenice, oves, ječmen, jáhly a pohanka a různé jejich kombinace, později i brambory. Používaly se nejen celá zrna, ale také různé kroupy, krupky, krupice, mouka i vločky. Z nich se vyráběla spousta jídel s rozličnými názvy.

Čeho se vyvarovat, abyste neměli smůlu

• O Štědrém dnu platí zákaz malování, šití a vylévání vody na dvůr.
• Rozhodně nevěste prádlo – vyčarujete si neštěstí v podobě oběšence mezi blízkými.
• Určitě také nezametejte – vyhnali byste z domu duchy předků, kteří chodí v tento čas navštívit živé.

Ke stolu by se mělo usednout, až tehdy, když vyjde první hvězda na obloze a zahájí Vánoce. Během večeře se nesmí vstávat od stolu a odcházet – ten, kdo se tímto pravidlem neřídí, nemusí se příštích Vánoc dožít. Pod talíř se dává kapří šupinka nebo mince, která zajistí dostatek peněz v příštím roce.

Co se nedela na druhý svátek vánoční

V minulosti lidé věřili, že v den svatého Štěpána musí být podávána drůbež – pekla se tak kachna, husa nebo kuře. I dnes se v mnohých českých domácnostech na druhý svátek vánoční podává k obědu slavnostní pečený kur, ať už se jedná o kachnu, husu, krocana nebo kuře.Rozhodně byste se měli vyvarovat praní a věšení prádla, neboť tyto činnosti mohou přinést neštěstí či dokonce smrt do rodiny. Nedoporučuje se také nic vynášet z domu či bytu – daná věc by vám mohla celý příští rok chybět. Zametání by se také nemuselo vyplatit, mohli byste si vymést štěstí z domu.Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu. U štědrovečerního stolu rozhodně nemá být lichý počet stolovníků, lichého by si odvedla Smrt. Je zvykem, že se prostírá jeden talíř a příbor navíc do sudého počtu. Na Štědrý den se nemá nic vydlužit, jinak se přivolá bída s nouzí.

Na Štědrý den je zvykem celý den nejíst. Novější tradice ale staví vánočku do role tradiční vánoční snídaně. Někteří tedy půst upravili, a dodržují alespoň masový půst. Celý den se tedy většinou nejí maso, proto se na oběd tradičně podává například zelňačka, která maso neobsahuje.

Co nedělat na vánoční svátky : Čeho se vyvarovat, abyste neměli smůlu

• O Štědrém dnu platí zákaz malování, šití a vylévání vody na dvůr.
• Rozhodně nevěste prádlo – vyčarujete si neštěstí v podobě oběšence mezi blízkými.
• Určitě také nezametejte – vyhnali byste z domu duchy předků, kteří chodí v tento čas navštívit živé.

Co nedělat na 1 svátek vánoční : První svátek vánoční nebo také Slavnost Narození Páně či Boží hod připadá na 25. prosince. V tento den by nikdo neměl pracovat, všichni by měli jen odpočívat a rozjímat. Dnes se tento slavnostní den nese v duchu rodinných návštěv a hodování.

Co se jedlo ve středověku

V raném středověku lidé jedli většinou jen dvakrát denně. Strava bohatých a chudých se lišila nejen v počtu chodů, ale i v servírovaných potravinách. Zvěřinu a sladkou kaši si mohlo dopřát jen panstvo. To kupodivu opovrhovalo sýrem.

Lidé by neměli prát prádlo ani hýbat se zemí

K Velkému pátku se váže také řada pověr. Některé nejsou součástí křesťanství, ale pouze lidovými tradicemi. A právě v lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. Údajně by se měly otevírat hory, které by měly vydávat poklady.Na Boží hod se podle tradice nesmí pracovat, stlát postele, prát a věšet prádlo nebo uklízet. Podle některých pověr by se také nemělo chodit na návštěvy.

Proč se líbat pod jmelím : Větvička jmelí patří k vánoční výzdobě, zavěšuje se tak, aby bylo možné pod ním projít nebo se pod ním políbit. Dvojici má polibek pod jmelím přinést lásku po celý další rok.