Kromě medu, jímž se sladily některé kaše a omáčky, se za sladkosti považovalo rovněž ovoce (jablka, hrušky, višně, třešně, švestky, meruňky, broskve a kdoule) a lesní plodiny (maliny, ostružiny, jahody a šípek). Ovoce se jedlo čerstvé, sušilo se a různě upravovalo.Známé jsou druhy ředkve, kapusty, zelí, dýně, tykve, okurky, mrkve, cibule, česneku a řepy, z níž se nejdříve využívaly jen listy na špenát. Ovoce bylo hlavním sladidlem. V sadech rostly jabloně, hrušně, broskvoně a mezi oblíbené plody patřily švestky a třešeň.Místo toho lidé hledali divoké listy a bobule a jedli ryby, mořské plody a červené maso, například jeleny nebo hovězí. Jane Renfrew v knize naznačuje, že na doby hladomoru a hladovění se pravěcí lidé vybavovali mletými rybími kostmi.

Co se jedlo v raném středověku : Nejčastější chody byly:polévka, vařené hovězí maso, kaše, pečeně, zvěřina, ryby, pernatá zvěř a různé druhy nákypů. Polévka v té době znamenala vývar (z masa, zeleniny nebo luštěnin), který se nalil například na opečený chléb přelitý rozpuštěným máslem.

Co se jedlo v 17 století

V polovině 17. století se třeba oblibě těšila polévka z hovězího masa a hrachu, která byla hodně hustá a dochucovala se petrželí a muškátovým květem. Tato polévka někdy spíše připomínala kaši a podávala se na topinkách, což byly usušené krajíce chleba. Dochoval se také recept na hrachovou polévku se smetanou a cukrem.

Co se jedlo ve 13 století : Kaše. Kaše se připravovala z mouky, která byla vyrobena z hrubě nadrceného obilí vařeného ve vodě, v lepším případě v mléce. Téměř každodenním pokrmem středověku byla kaše prosná, ale hojně se vařila také kaše pšeničná či ovesná. Jemnější žito se používalo převážně na pečivo.

Základem středověkého jídla byl chléb, a to jak na stole chudého, tak boháče. Ten první měl chleba většinou tmavý, z žitné mouky, s přísadami, které zrovna dům dal, na šlechtice čekal křehký chléb ze světlé jemné mouky. Oběd a večeře stačily, snídaně dříve zvykem nebyla.

století. Ve starověku i středověku se sladilo především medem. Jím se však ve šlechtické, městské i vesnické kuchyni dost šetřilo. I tak byl však med hlavním sladidlem po celé dějiny lidstva a vedle cukru se jím udržel do dnešních dnů.

Co se kdysi jedlo

Naši předkové využívali všech darů přírody beze zbytku. Z obilovin se jedlo zejména žito, pšenice, oves, ječmen, jáhly a pohanka a různé jejich kombinace, později i brambory. Používaly se nejen celá zrna, ale také různé kroupy, krupky, krupice, mouka i vločky.Předchůdci člověka nejspíš začali vyrábět nástroje a jíst maso asi o osm set tisíc let dříve, než se soudilo, což znamená už před třemi a půl milionem let. Vědci to zjistili na základě nálezu zvířecích kostí.Naši předkové využívali všech darů přírody beze zbytku. Z obilovin se jedlo zejména žito, pšenice, oves, ječmen, jáhly a pohanka a různé jejich kombinace, později i brambory. Používaly se nejen celá zrna, ale také různé kroupy, krupky, krupice, mouka i vločky. Z nich se vyráběla spousta jídel s rozličnými názvy.

Základ jejich jídelníčku tvořily kaše z hrachu a krup, ze zeleniny se konzumovalo hlavně zelí a červená řepa. Nechyběly polévky a chléb, který se v našich krajích běžně pekl už od dob prvních Přemyslovců.

Co je typické pro středověk : I ve vrcholném středověku je znatelný rozdíl ve vývoji různých částí evropského kontinentu. V těch rozvinutějších se výrazně prosazuje gotická kultura. V té době také došlo ke změnám v zemědělství. Starší jařmo, upevňované za rohy či šíjí zvířete, bylo nahrazeno chomoutem, který umožnil lépe využívat sílu koně či vola.

Co jedli lidé před sto lety : V této době měly polévky velký význam, protože byly syté. Večeřeli se zbytky od oběda nebo opět chléb. Často se vařila jídla nízkonákladová jako šunkofleky, lepenice, knedlík s vajíčkem, uhlířina, bramborové placky, nudle s mákem, sladké knedlíky nebo guláše.

Co pili ve středověku

Středověk není výjimkou, největší oblibě se těšilo pivo a víno. Ve středověku lidé pili stejně rádi jako my dnes, a protože tehdy ještě neměli vodní filtry, převažovaly uvařené nápoje. Chudí lidé většinou pili pivo, medovinu nebo kvašený jablečný mošt a bohatí si mohli vybírat z nepřeberného množství vína.

nespavost, únava, bledá kůže a celkové oslabení organizmu. Velmi často dochází k chudokrevnosti. Je to důsledek nedostatku vitamínu B12 (kobalaminu), který je s výjimkou droždí výhradně v živočišných produktech. Deficit vitamínu B12 zvyšuje riziko srdečních onemocnění, Alzheimerovy choroby či mrtvice.Zdravotní potíže, které mohou nastat po požití zkaženého masa, jsou velmi nepříjemné. Ať už jde o salmonelózu nebo jiné nemoci, je to věc, kterou na dovolené rozhodně nechcete. V některých případech zažívací potíže po zkaženém jídle mohou gradovat až k přímému ohrožení na životě a v krajním případě k úmrtí.

Co jedli Mniší : Mnišská strava nesměla obsahovat maso čtvernožců, ryby a drůbež však povoleny byly. K jídlu měl mnich každý den dostávat libru (asi ¼ kg) chleba, a to bez rozdílu, zda se jedlo jednou či dvakrát denně. Pokud byl oběd i večeře, chléb se rozdělil na dvě části, větší se snědla v poledne, menší večer.