Nejčastější chody byly:polévka, vařené hovězí maso, kaše, pečeně, zvěřina, ryby, pernatá zvěř a různé druhy nákypů. Polévka v té době znamenala vývar (z masa, zeleniny nebo luštěnin), který se nalil například na opečený chléb přelitý rozpuštěným máslem.Místo toho lidé hledali divoké listy a bobule a jedli ryby, mořské plody a červené maso, například jeleny nebo hovězí. Jane Renfrew v knize naznačuje, že na doby hladomoru a hladovění se pravěcí lidé vybavovali mletými rybími kostmi.V 18. století nastala výrazná změna stravovacích návyků díky zavedení brambor z Ameriky. Velké oblíbenosti se dočkaly i další koloniální plodiny např. rajčata, okurky, paprika, kukuřice.

Co se jedlo na vesnici : Naši předkové využívali všech darů přírody beze zbytku. Z obilovin se jedlo zejména žito, pšenice, oves, ječmen, jáhly a pohanka a různé jejich kombinace, později i brambory. Používaly se nejen celá zrna, ale také různé kroupy, krupky, krupice, mouka i vločky. Z nich se vyráběla spousta jídel s rozličnými názvy.

Co jedli Češi ve středověku

Známé jsou druhy ředkve, kapusty, zelí, dýně, tykve, okurky, mrkve, cibule, česneku a řepy, z níž se nejdříve využívaly jen listy na špenát. Ovoce bylo hlavním sladidlem. V sadech rostly jabloně, hrušně, broskvoně a mezi oblíbené plody patřily švestky a třešeň.

Co se jedlo v pravěku : Lidé jedli luštěniny, různé byliny, zeleninu, ovoce čerstvé i sušené.

• Starobylé jídlo z obilí vznikalo velice jednoduše.
• Těsto se sestávalo z mouky s trochou kvasnic, ze soli, z koření, z mléka, někdy z másla a vajec.
• Z drceného obilí se připravovalo docela chutné kašovité jídlo.

V pravěku se vařila především slaná nebo alespoň neslaná kaše. Později se kaše někdy i kořenily a sladily zároveň. Mléko kyselé i sladké bylo vůbec důležitým doplňkem slaných i sladkých kaší a kaše se vždycky vydatně mastily máslem, škvarky či slaninou a doplňovaly se např. zelím nebo ovčí brynzou.

Běžný byl i rybolov (včetně používání sítí, udic, harpun, oštěpů a výroby plavidel) a lov vodního ptactva. Člověk také domestikoval psa, jezdil na saních a střílel z luku. Bydlel většinou ve stanech nebo jednoduchých dřevěných obydlích. Bolaso je lovecká zbraň – závaží na provázku, které se házelo po ptactvu.

Kdy zacal clovek jíst maso

Předchůdci člověka nejspíš začali vyrábět nástroje a jíst maso asi o osm set tisíc let dříve, než se soudilo, což znamená už před třemi a půl milionem let. Vědci to zjistili na základě nálezu zvířecích kostí.Jediným konzervačním prostředkem tehdy byla sůl. Proto se na lodě braly solené ryby, většinou sardinky, ančovičky nebo tresky. V menším množství se vezlo také solené vepřové a hovězí maso. Aby jídlo na moři vydrželo, muselo být především suché.Tradiční je držet půst od půlnoci před Štědrým dnem do západu slunce. Znamená to nejíst samozřejmě vůbec nic a to ani cukroví nebo maso. Před večeří bývalo zvykem ukázat dětem prasátko pomocí odlesků světla ze zrcátka, ručně vyřezaným vepříkem, který se podsvítil nebo sledováním první hvězdy na noční obloze.

Základ jejich jídelníčku tvořily kaše z hrachu a krup, ze zeleniny se konzumovalo hlavně zelí a červená řepa. Nechyběly polévky a chléb, který se v našich krajích běžně pekl už od dob prvních Přemyslovců.

Jak vypadal jídelníček středověkého člověka : Základem středověkého jídla byl chléb, a to jak na stole chudého, tak boháče. Ten první měl chleba většinou tmavý, z žitné mouky, s přísadami, které zrovna dům dal, na šlechtice čekal křehký chléb ze světlé jemné mouky. Oběd a večeře stačily, snídaně dříve zvykem nebyla.

Co jedli Mniší : Mnišská strava nesměla obsahovat maso čtvernožců, ryby a drůbež však povoleny byly. K jídlu měl mnich každý den dostávat libru (asi ¼ kg) chleba, a to bez rozdílu, zda se jedlo jednou či dvakrát denně. Pokud byl oběd i večeře, chléb se rozdělil na dvě části, větší se snědla v poledne, menší večer.

Co jedli chudí lidé ve středověku

Chudí lidé jedli hrubý chléb z ječmene nebo ţita. Lidé měli také rádi sladká jídla. Cukr však byl velmi drahý, takţe většina lidí pouţívala k sladění jídla med. Pouze velmi chudí pili vodu, protoţe byla příliš špinavá.

“ Historie lidstva se obvykle dělí na pět období: pravěk, starověk, středověk, novověk a období dějin nejnovějších, tzv. soudobých, sahajících až do současnosti. Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nepocházejí žádné písemné prameny, jde o období do vzniku písma.Mladší doba kamenná má také svůj odborný název: neolit (tentokrát z řečkých slov néo – nový a lithos – kámen). Toto období se vymezuje přibližně mezi roky 5000 a 4000 let př. n.l. Pro neolit jsou typické počátky zemědělství – pěstování plodin a chov dobytka.

Co se stane když člověk nejí maso : nespavost, únava, bledá kůže a celkové oslabení organizmu. Velmi často dochází k chudokrevnosti. Je to důsledek nedostatku vitamínu B12 (kobalaminu), který je s výjimkou droždí výhradně v živočišných produktech. Deficit vitamínu B12 zvyšuje riziko srdečních onemocnění, Alzheimerovy choroby či mrtvice.