Obecně se soudí, že životní situace obyvatel ve 14. století byla poměrně stabilizovaná, neproběhly žádné hospodářské ani sociální revoluce, každé panství či vesnice se řídilo pod-danským právem, nepsanými zákony sousedského soužití, větší přečiny soudili provinciální úředníci, někdy městské soudy.Nejčastější chody byly:polévka, vařené hovězí maso, kaše, pečeně, zvěřina, ryby, pernatá zvěř a různé druhy nákypů. Polévka v té době znamenala vývar (z masa, zeleniny nebo luštěnin), který se nalil například na opečený chléb přelitý rozpuštěným máslem.Šlechta – bílý chléb, zvěřina, vzácní ptáci, velké ryby a exotické koření, lanýţe, kaviár.

Co se jedlo v 15 stoleti : Sváteční pokrm a hostiny

Na stole musela být tučná masa, rozmanité omáčky, kořeněné kaše, pšeničné placky, sladké pečivo a spousta dalších pokrmů. Podobně se slavily svátky místních světců, kdy se pořádala posvícení. Na konci 15. století se pro Prácheňsko a Plzeňsko nařizovalo, jak mají vypadat hostiny.

Co je typické pro středověk

I ve vrcholném středověku je znatelný rozdíl ve vývoji různých částí evropského kontinentu. V těch rozvinutějších se výrazně prosazuje gotická kultura. V té době také došlo ke změnám v zemědělství. Starší jařmo, upevňované za rohy či šíjí zvířete, bylo nahrazeno chomoutem, který umožnil lépe využívat sílu koně či vola.

Kdo vládl ve 14 století : Nejvýznamnějším panovníkem 14. století byl bezesporu Karel IV., otec vlasti. Společně se vydáme až do Karlova dětství, kdy vládl Jan Lucemburský, podíváme se na bitvu u Kresčaku a na francouzský dvůr, kde malý Karel vyrůstal.

Místo toho lidé hledali divoké listy a bobule a jedli ryby, mořské plody a červené maso, například jeleny nebo hovězí. Jane Renfrew v knize naznačuje, že na doby hladomoru a hladovění se pravěcí lidé vybavovali mletými rybími kostmi.

Naši předkové využívali všech darů přírody beze zbytku. Z obilovin se jedlo zejména žito, pšenice, oves, ječmen, jáhly a pohanka a různé jejich kombinace, později i brambory. Používaly se nejen celá zrna, ale také různé kroupy, krupky, krupice, mouka i vločky.

Co dělala šlechta

Význam. Šlechta spolurozhodovala (i když v některých dobách jen formálně, jindy ale i proti vůli vládce) o státních záležitostech v rámci šlechtické demokracie, tvořila zemský, případně říšský sněm a schvalovala jednotlivé zákony a někdy volila panovníky.Co se jedlo ve středověku: Nepozřeli bychom ani jídlo bohatých, natož chudiny. Strava středověkých lidí se rozhodně neomezovala jen na chleba a obilné kaše. Brambory sice Evropané ještě neznali, ale zato pěstovali vodnici a mnohé další druhy zeleniny. Chutné plody nabízela i divoká příroda.V polovině 17. století se třeba oblibě těšila polévka z hovězího masa a hrachu, která byla hodně hustá a dochucovala se petrželí a muškátovým květem. Tato polévka někdy spíše připomínala kaši a podávala se na topinkách, což byly usušené krajíce chleba. Dochoval se také recept na hrachovou polévku se smetanou a cukrem.

Večeře se servírovala už kolem páté hodiny, podávala se vydatná polévka, zbytky kaše od snídaně, opečený chléb, kousek masa, zvěřina, nějaký ten opeřenec. Ještě v 16. století takhle vypadal běžný jídelníček obyvatel střední vrstvy a nižší šlechty v českých zemích.

Čím se sladilo ve středověku : století. Ve starověku i středověku se sladilo především medem. Jím se však ve šlechtické, městské i vesnické kuchyni dost šetřilo. I tak byl však med hlavním sladidlem po celé dějiny lidstva a vedle cukru se jím udržel do dnešních dnů.

Co bylo centrem vzdělanosti ve středověku : Charakter středověké vzdělanosti

století se antická vzdělanost téměř výhradně soustředila do prostředí klášterů. Se zakládáním a rozvojem měst docházelo ke vzniku škol, které nebyly vázány přímo na klášterní instituce. Tento proces vyvrcholil vznikem univerzit.

Kdy se Čechy staly královstvím

Dědičnost titulu českého krále zajistil obratnou diplomacií pro sebe a své potomky až třetí panovník s touto hodností, Přemysl Otakar I. Německý král Filip Švábský roku 1198 uznal jeho dědičný královský titul a tímto oficiálně vzniklo České království.

Za počátek středověku se nejobvykleji stanovuje pád západořímské říše roku 476, za jeho konec se nejčastěji udává rok 1492, což je rok objevení Ameriky, ale také zároveň rok dobytí poslední arabské pevnosti na Pyrenejském poloostrově.V pravěku se vařila především slaná nebo alespoň neslaná kaše. Později se kaše někdy i kořenily a sladily zároveň. Mléko kyselé i sladké bylo vůbec důležitým doplňkem slaných i sladkých kaší a kaše se vždycky vydatně mastily máslem, škvarky či slaninou a doplňovaly se např. zelím nebo ovčí brynzou.

Jak se jedlo ve středověku : Téměř každodenním pokrmem středověku byla kaše prosná, ale hojně se vařila také kaše pšeničná či ovesná. Jemnější žito se používalo převážně na pečivo. Za časů hladu musela stačit kaše uvařená z drcených žaludů, či ze semen merlíku. Kaše se připravovala také z luštěnin, z hrachu a čočky.