Pivo pro pány a pro dámy medovinu

Ta se připravovala z pelyňku, jalovce, šalvěje či „vomanky“. Nejvyhledávanější vína na jihočeských dvorech však pocházela z Rakouska či Uher, ve velké oblibě byla i vína rýnská. Dámy oproti tomu upřednostňovaly medovinu či sladká pití s chutí kořeněných italských aperitivů.V raném středověku lidé jedli většinou jen dvakrát denně. Strava bohatých a chudých se lišila nejen v počtu chodů, ale i v servírovaných potravinách. Zvěřinu a sladkou kaši si mohlo dopřát jen panstvo. To kupodivu opovrhovalo sýrem.Chudí lidé jedli hrubý chléb z ječmene nebo ţita. Lidé měli také rádi sladká jídla. Cukr však byl velmi drahý, takţe většina lidí pouţívala k sladění jídla med. Pouze velmi chudí pili vodu, protoţe byla příliš špinavá.

Jak se vařilo pivo ve středověku : Třeba to, že se pivo dříve vařilo v každé domácnosti na ohništi v měděném kotli. A sloužilo nejen jako nápoj, ale i jako základ pro pokrmy, polévky a podobně. Že ve středověku pivo běžně pily i děti. Zřejmě to bylo proto, že bylo vařeno s chmelem, a bylo tudíž hygienicky zdravější než tehdejší voda z nejistých zdrojů.

Co pili lidé ve středověku

Z alkoholických nápojů se kromě piva, vína a různých pálenek ve středověku pil i kvas, medovina. Mléko je v prověřené literatuře zmiňováno spíše v souvislosti s výrobou sýrů či másla, než jako nápoj.

Co bylo dříve pivo nebo víno : Češi jsou velkými milovníky piva již od pradávna. Pivu však dříve konkuroval další oblíbený alkoholický nápoj – víno. Vaření piva je doloženo již ze 3. tisíciletí před naším letopočtem ze starého Egypta a staré Mezopotámie.

století. Ve starověku i středověku se sladilo především medem. Jím se však ve šlechtické, městské i vesnické kuchyni dost šetřilo. I tak byl však med hlavním sladidlem po celé dějiny lidstva a vedle cukru se jím udržel do dnešních dnů.

Pravěk. Z hlediska tělesné konstituce je člověk řazen mezi primáty. Jejich domovem byly zpočátku koruny stromů, kde se spokojili s potravou, kterou si mohli sami a bez větších problémů obstarat – tedy hlavně hmyz, larvy, ptačí vejce, mláďata a z rostlinné stravy např. ořechy, semena, mladé výhonky, ovoce.

Co se jí v Česku

Nejtypičtější jídla jsou vepřové se zelím a knedlík, svíčková na smetaně, řízek s bramborovým salátem, guláš nebo bramborák. O nás Češích se dá říci, že jsme masový národ. Nejčastěji je to drůbeží, vepřové a hovězí maso. Z ryb je nejoblíbenější kapr.Ovoce bylo hlavním sladidlem. V sadech rostly jabloně, hrušně, broskvoně a mezi oblíbené plody patřily švestky a třešeň. Z ovoce se také již ve středověku pálily destiláty, rovněž velmi oblíbené.Počet obyvatel Evropy v raném středověku stagnoval kolem 25 až 30 milionů lidí.

K obědu bývala jahelná kaše nebo jahelník. V bohatších staveních nebo o svátečních dnech býval také lepší jahelník se sušenými švestkami. V domácnosti, když nebyli pomocníci na poli, jídaly se brambory s tvarohem a často jen se solí, málokdy s máslem.

Co se pilo za první republiky : Co se alkoholických nápojů týče, na odbyt šlo nejvíce víno a pivo. Zlatavý mok dokonce v některých domácnostech podávaly i dětem pro jeho výživovou hodnotu. Pivo pili téměř všichni, bez ohledu na věk, postavení či vyznání.

Kde vzniklo prvni pivo : Za kolébku piva se považuje Mezopotámie, oblast tzv. úrodného půlměsíce mezi řekami Eufratem a Tigridem. Již v 7. tisíciletí před n. l. zde pěstovali obilí Sumerové, Akkadové, Babyloňané a Asyřané. Před 9 tisíci lety se pivo z rýže pilo i v Číně.

Čím se sladilo před cukrem

Zejména v lidové kultuře se po dlouhou dobu sladilo povidly, která se připravovala bez přidaného cukru. Povidla našla své uplatnění ve sladké i slané kuchyni. Stejně tak se využívalo sušené ovoce, které se někdy rozemlelo na sladký prášek. Dochované máme také doklady o používání mrkve coby sladidla.

Předchůdci člověka nejspíš začali vyrábět nástroje a jíst maso asi o osm set tisíc let dříve, než se soudilo, což znamená už před třemi a půl milionem let. Vědci to zjistili na základě nálezu zvířecích kostí.Naši předkové využívali všech darů přírody beze zbytku. Z obilovin se jedlo zejména žito, pšenice, oves, ječmen, jáhly a pohanka a různé jejich kombinace, později i brambory. Používaly se nejen celá zrna, ale také různé kroupy, krupky, krupice, mouka i vločky. Z nich se vyráběla spousta jídel s rozličnými názvy.

Jaký je národní jídlo česká : Národním jídlem České republiky je svíčková na smetaně. Národní polévkou je hovězí vývar s játrovými knedlíčky.