K hlavním průmyslovým odvětvím v kraji patří strojírenství, výroba a rozvod elektřiny, potravinářský průmysl, elektrotechnický průmysl. dřevozpracující a nábytkářský průmysl, textilní a oděvní průmysl, dřevozpracující průmysl, výroba skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot.Tradičně významné postavení má v Kraji Vysočina zemědělství. Zdejší přírodní podmínky jsou sice podprůměrné (nadmořská výška a sklonitost pozemků snižují produkční schopnost půd), pro některé zemědělské komodity a činnosti je však přesto území Vysočiny optimální (produkce brambor, olejnin, pastevní chov skotu).V Kraji Vysočina bylo v roce 2020 vytěženo celkem 8 711 tisíc m3 dřeva (bez kůry). Proti roku 2019 se těžba dřeva zvýšila o dvanáct procent. Jehličnaté dřeviny se na vyprodukované dřevní hmotě podílely 99,7 %, z nich převládal smrk (8 436 tisíc m3, tj. 96,8 % z celkové těžby dřeva jehličnatých stromů).

Čím je zajímavý Kraj Vysočina : Jsou jimi historické centrum města Telč, poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáru nad Sázavou a židovská čtvrť, židovský hřbitov a bazilika svatého Prokopa v Třebíči. Mezi lákadla regionu patří také Muzeum rekordů v Pelhřimově mapující jedinečné výkony českých a světových rekordmanů.

Proč se kraj Vysočina jmenuje Vysočina

Název Kraje Vysočina souvisí se skutečností, že se tento správní celek rozkládá na podstatné části Českomoravské vrchoviny, vyvýšené zvlněné krajiny mezi oběma historickými zeměmi České republiky.

Kdo se narodil v kraji Vysočina : Kraj Vysočina je místem narození a působení řady slavných spisovatelů, architektů, malířů, či vědců a dalších slavných osobností. Mezi ty nejvýznamnější patří Gustav Mahler, Karel Havlíček Borovský, Otokar Březina či Jaroslav Hašek.

Vysočina je území v nadmořské výšce nad 200 m se zvlněným až členitým reliéfem, tvořeným různými typy hornin (sedimentární, metamorfované, vyvřelé).

Nejvíc se na planetě těží písek. Písek je jedna z nejdůležitějších přírodních surovin na světě. Na celém světě se ho každý rok vytěží něco mezi 32 a 50 miliardami tun.

Jaké jsou památky v kraji Vysočina

• Zelená hora – poutní kostel sv.
• Zřícenina hradu Zubštejn.
• Zámek Červená Řečice.
• Technické muzeum Studenec – technické muzeum Vysočiny v bývalé pile.
• Zřícenina hradu Rokštejn.
• Hrad Lipnice – obestřený záhadami a pověstmi.
• Zřícenina hradu Orlík u Humpolce s rozhlednou.
• Šlakhamr v Hamrech nad Sázavou – Brdičkův mlýn.

Historie. Výroba salámu Vysočina byla zahájena v roce 1967 v závodě v Hodicích. Záměrem bylo vyrobit identický výrobek jako je uherský salám, ale tepelně opracovaný.Kraj Vysočina jako správní celek vznikl k 1. lednu 2000 z pěti okresů, které do té doby patřily do tří různých bývalých krajů – Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou do Jihomoravského kraje, Pelhřimov do Jihočeského kraje a Havlíčkův Brod do Východočeského kraje.

Centrem Vysočiny je Jihlava, někdejší stříbrná pokladnice Českého království. Turisty ale lákají i další místa – kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáru nad Sázavou, historické centrum Telče se zámkem, bazilika a židovská čtvrť v Třebíči – tři památkové lokality zapsané na seznamu UNESCO.

Co vše se těží : V současné době se na našem území těží několik významných komodit. Je to především černé a hnědé uhlí, v omezeném množství ropa, kaolín, jíly. Z nerostných surovin stojí za zmínku uran. Dále se těží stavební kámen, vápence, štěrky, písky a rašelina.

Kde se co těží : Největší producenti nerostných surovin na světě

Surovina	Stát
Uhlí	Čína, Indie, Indonésie
Ropa	USA, Saudská Arábie, Rusko
Zemní plyn	USA, Rusko, Írán
Uran	Kazachstán, Namibie, Kanada

Kolik pamatek je v kraji Vysočina

ÚOP v Telči

Kraj Vysočina se může pyšnit nejvyšším počtem památek UNESCO v rámci ČR. Na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO jsou zapsány: Telč – historické jádro města, Zelená hora – poutní kostel sv. Jana Nepomuckého a Třebíč – soubor židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa.

Jsou to: Karlštejn, Křivoklát, Točník a Žebrák, Krakovec, Březnice, Hořovice, Konopiště, Mnichovo Hradiště, Mníšek pod Brdy, Žleby, Sázava a Hamousův statek ve Zbečně.Čajovka, známá také jako métský salám, nejlépe chutná namazaná na čerstvém pečivu. Složení: Vepřové maso 95%, dusitanová směs (jedlá sůl, E250, jodičnan draselný, E535), směs koření, kyselina mléčná, konzervant E621,E300, E301, aroma.

Jak vznikl lovecký salám : Začátek výroby je možné zařadit na počátek 20. století, kdy se vyráběl hlavně v zimním období. Po zdokonalení chlazení i strojového vybavení udírenských dílen byly zásobovány velikonoční a vánoční trhy a letní turistická sezona. Původní receptura je z roku 1955, následně byl zařazen do československých státních norem.