První pražská defenestrace

V neděli 30. července 1419, po kázání Jana Želivského v chrámu Panny Marie Sněžné, se dav, vedený Želivským, právě před Novoměstskou radnicí dožadoval propuštění vězněných stoupenců přijímání podobojí.První pražská defenestrace je událost z neděle 30. července 1419, kdy byli protihusitští novoměstští radní (konšelé) zabiti svržením z okna radnice. Událost je považována za počátek husitských válek.Druhou pražskou defenestrací za vlády krále Vladislava Jagellonského 24. září 1483 opět vyvrcholily spory mezi kališnickou a katolickou stranou. Davy dobyly Staroměstskou i Novoměstskou radnici, nepokoje zasáhly Malou Stranu, Pražský hrad, Vyšehrad i židovskou čtvrť.

Koho vyhodili z okna při defenestrací : Nespokojení čeští stavové vyhodili z okna katolické císařské místodržící. Třiadvacátý květen roku 1618 byl pro Evropu dnem, který odstartoval třicetiletou válku. Nespokojení čeští stavové vtrhli do sídla královské kanceláře v Praze a vyhodili z okna katolické císařské místodržící Viléma Slavatu a Jaroslava Bořitu.

Kdy se Jan Žižka podílel na defenestraci na Novoměstské radnici

Dne 30. 7. 1419 se podílel na defenestraci na novoměstské radnici. V témže roce odchází s dalšími radikálními husity do Plzně.

Kdy byla postavena Novoměstská radnice : Novoměstská radnice byla postavena na přelomu 14. a 15. století jako centrum politické moci gotického Nového Města. Základním motivem věže navazuje na starší Staroměstskou radnici, které se chtěla výstavností zjevně vyrovnat.

V květnu uplyne 600 let od upálení vzdělance a buřiče Jeronýma Pražského. Zanedlouho uplyne 600 let ode dne, kdy byl upálen Jeroným Pražský. Stalo se to 30. května 1416 v Kostnici na stejném místě, jako byl o necelý rok dříve upálen jeho přítel Jan Hus.

První pražská defenestrace, která dala podnět k vypuknutí husitské revoluce, se udála před 600 lety, 30. července 1419, na Novoměstské radnici v Praze. Z hlediska zahraničí je nejdůležitější defenestrací ta z roku 1618, která odstartovala třicetileté válečné běsnění na evropském kontinentu.

Kdo byl vyhozen z okna 1618

Při této akci byli z oken Pražského hradu vyhozeni královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic a sekretář Filip Fabricius. Událost se obešla bez obětí na životech. Pražská defenestrace roku 1618, holandský soudobý leták.Z okna Pražského hradu byli tehdy vyhozeni místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka s písařem Filipem Fabriciem. Pád z výšky asi 16 metrů ale přežili. Aktem vyvrcholil boj českých nekatolických stavů proti vládnoucím katolickým Habsburkům.První pražská defenestrace 30.7.1419

Svrhnutí konšelů z oken Novoměstské radnice rozbouřeným davem kališníků pod vedením Jana Želivského dne 30. 7. 1419 je označováno jako první pražská defenestrace. Čin bývá označován jako začátek vojenské fáze husitské revoluce. .

Pražská defenestrace 23. května 1618 (označovaná jako třetí nebo druhá, pokud se jako druhá nepočítá defenestrace roku 1483) byla demonstrativním aktem odporu českých stavů vedených Jindřichem Matyášem Thurnem proti porušování Rudolfova majestátu, který zahájil české stavovské povstání a tím i třicetiletou válku.

Kdy byli poraženi husité : Radikálové (polní vojska – Táborité, Sirotci a některá města) však byli zarytými odpůrci kompromisu. A tak dne 30. května 1434 došlo k bitvě mezi umírněnými a radikálními husity u Lipan (u Českého Brodu), kde byla polní vojska poražena.

Kdy se konala pražská defenestrace : V úterý dne 22. května 1618 proběhlo v paláci Smiřických na malostranském náměstí jednání předáků stavovské opozice a na něm bylo rozhodnuto o provedení defenestrace hned nazítří. Následující den, ve středu, po osmé hodině ranní se vydali účastníci sněmu „s velikým houfem, na vozích, na koních i pěšky“ na Pražský hrad.

Kdy byla zničena Staroměstská radnice

Požár Staroměstské radnice 8. května 1945 proměnil vzhled budovy do podoby, kterou známe dodnes. Ničivý požár byl důsledkem válečných operací; Staroměstská radnice byla jedním z ohnisek Pražského povstání a jako objekt na to doplatila. „Radnice byla jedním z center povstání, byla strategickým bodem v srdci města.

červenec je dnem, kdy si připomínáme upálení mistra Jana Husa. Bylo to na církevním koncilu v Kostnici v roce 1415. Tehdy byl Jan Hus po několikaměsíčním věznění odsouzen jako kacíř a krutě popraven. Odmítl totiž odvolat své učení o nápravě církve, která tehdy zažívala obrovský morální úpadek.V roce 1414 byl povolán na církevní koncil do Kostnice, kde mu nařídili, aby odvolal své učení. Hus odmítl, a tak byl 6. července 1415 upálen na hranici. V průběhu staletí se Jan Hus stal mocným symbolem samostatné české národní identity.

Kolik bylo defenestrací v Praze : Pražské defenestrace. Zvláštní význam hrají defenestrace v českých dějinách, tři pražské defenestrace označují události z let 1419, 1483 a 1618. Často se však událost z roku 1483 mezi „významné defenestrace“ nepočítá, což vede k určité nejednoznačnosti, kdy jako „druhá pražská defenestrace“ je označována ta z roku 1618 …