Hlavní rozdíl mezi pravěkem a starověkem je vznik písma. Jedná se totiž o hlavní předpoklad pro vznik civilizace. Díky tomu máme už i písemné prameny (nejen ty hmotné jako v pravěku). Patří sem: Mezopotámie, Egypt, Čína, Indie, Palestina a Fénicie Vznikaly u velkých řek a převažovalo zde zemědělství.Tento pojem je odvozen z latinského adjektiva antiquus, které znamená starý či starobylý. Používat se začal na konci 16. století ve francouzském prostředí a označoval původně jednotlivé umělecké předměty (hlavně sochy), které pocházely z řeckého a římského starověku.Mezi používané materiály patřily hliněné tabulky, kamenné či řídce kovové tabulky a stély, kosti, papyrus a pergamen. Do současné doby se dochoval a byl zdokumentován jen zlomek ze starověkých písemností, protože některé z použitých materiálů podléhají zkáze a šance na jejich zachování není velká.

Jaké jsou hlavní rysy starověku : První starověké civilizace vznikly v období eneolitu, které se vyznačovalo rozvinutým zemědělstvím (polní hospodářství, chov dobytka), společenskou dělbou práce, základními technikami zpracování mědi, počátkem obchodu, skladováním potravin a surovin a založením prvních stálých sídel.

Co bylo na konci pravěku

Závěr pravěku lze ztotožnit se vznikem staroorientálních států a vznikem písma (4. tisíciletí před Kr.), v Evropě však až v prvním tisíciletí před naším letopočtem. Věda zabývající se nejstarším obdobím lidských dějin se nazývá prehistorie (= dějiny pravěku).

Kdy byl konec starověku : Konec starověku spadá do doby rozpadu římské resp. sásánovské říše vyvolaném stěhováním národů a arabskou expanzí (zánik západořímské říše (476), smrt císaře Justiniána I. (565), smrt proroka Mohameda v roce 632).

Starověk je po pravěku druhou etapou v dějinách lidstva. Za jeho počátek se považuje rozpad prvotně pospolné společnosti a nástup prvních státních útvarů (ca 4. – 1. tisíciletí před Kristem); za jeho konec pak zánik říše západořímské (476 po Kristu).

Ve starověku vznikají první státy, dochází k vynálezu písma a rozvíjí se vzdělanost. Proto mluvíme o prvních starověkých státech jako o kolébce civilizace. Základními podmínkami vzniku byla trvalá sídliště a rozdělení obyvatel dle majetku. Podle místa vzniku dělíme státy na staroorientální a antické.

Čím začalo a skončilo období starověku

Starověk je po pravěku druhou etapou v dějinách lidstva. Za jeho počátek se považuje rozpad prvotně pospolné společnosti a nástup prvních státních útvarů (ca 4. – 1. tisíciletí před Kristem); za jeho konec pak zánik říše západořímské (476 po Kristu).Pravděpodobně nejstarší známé písmo, vápencová destička ze Sumeru přibližně z roku 3500 př. n. l. Největším pokrokem za vynálezu písma, od toho piktografického, k našemu nynějšímu, bylo vytvoření hláskové abecedy Féničany.Podle výzkumu mezinárodního týmu genetiků jsou nejstarší kontinuálně existující civilizací světa Austrálci – tedy původní obyvatelé Austrálie, jimž evropští kolonisté říkali Aboridžinci. Intenzivní studium jejich DNA dokládá, že jejich původ sahá do doby vzdálenější než 50 tisíc let.

mladý paleolit: před 40 000 – 10 000 let. pozdní paleolit: před 10 000 – 8 000 let (často součást neolitu)

Kdy končí pravěk : Pravěk zahrnuje období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury od 3 milionů let př. n. l. (rozhraní třetihor a čtvrtohor) do 4. tisíciletí př. n. l. (platí ovšem jen pro některé eurasijské a africké oblasti).

Proč došlo k zániku Římské říše : Nájezdy barbarů, morová epidemie, vleklá ekonomická krize. To vše mohlo přispět ke konci slavné Římské říše, která se kdysi rozpínala od Atlantiku k řece Eufrat a od Britských ostrovů až k Sahaře. Kanadský vědec Jerome Nriagu přišel ještě s jednou možností: Římané podle něho trpěli chronickou otravou olovem.

Co bylo před Novověkem

Toto rozčlenění se označuje jako periodizace. Dějiny se při ní obvykle dělí na pět základních úseků – pravěk, starověk, středověk, novověk a nejnovější dějiny.

S hospodářskou činností souvisí i vznik písma a vznik měst. Novou úlohu dostalo náboženství, docházelo k rozvoji kultury (náboženské glorifikace panovníka, monumentální stavby paláců, pyramid; vznik literatury, umění a vědy).Před více než 4 000 lety přišly na Balkánský poloostrov první kmeny, které začaly pokládat základy nejstarší civilizace Evropy. Starověké Řecko dalo světu demokracii, nepřeberné množství poznatků z matematiky, architektury, vojenství nebo filozofie. Moderní věda navazovala na práci řeckých matematiků či filozofů.

Jaká byla první slovanská abeceda : Hlaholice či řidčeji a zastarale glagolice je nejstarší, dnes jen výjimečně užívané slovanské písmo. Jeho jméno pochází ze staroslověnského slovesa glagolati – hovořit nebo podstatného jména glagolъ – slovo.