Jihlava je významné průmyslové středisko Českomoravské vrchoviny a od pradávna i důležitým dopravním uzlem. Ve středověku proslula soukenictvím, ale zejména hornictvím a jeho právní organizací. Dolování stříbra bylo totiž významnou etapou v dějinách Jihlavy.V současnosti jsou na území ČR evidovány nebilanční zásoby stříbra ve výši 534 t na 7 výhradních ložiscích – Horní Benešov, Horní Město, Horní Město-Šibenice, Kutná Hora, Oskava, Ruda u Rýmařova-sever a Zlaté Hory-východ.Nynější název Stříbro se objevuje v listinách až od roku 1469. Z počátku se zde těžilo Stříbro, po vytěžení povrchových partií však obsahy tohoto kovu klesly natolik, že se po roce 1410 již většina autor zmiňuje výhradně o dolech na olovo.

Co se těží v Kutné Hoře : Vznik. Jak název města naznačuje, souvisí jeho historie s těžbou („kutáním“) stříbrných rud a tavením stříbra. Ve středověku koncem 13. století poskytoval zdejší revír zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě.

Co je typické pro Jihlavu

Jihlavský okres je v kraji rozlohou nejmenší, z jeho plochy připadá na zemědělskou půdu téměř šest desetin a na lesy téměř třetina. Na zemědělské půdě mají poměrně vysoké zastoupení trvalé travní porosty. Zornění zemědělské půdy se pohybuje kolem 75 %, což je stupeň pro Vysočinu typický.

Čím je známá Jihlava : Centrem regionu Vysočina, který náleží k ekologicky nejzachovalejším územím České republiky, je Jihlava. Město se může pochlubit cenným historickým jádrem a zajímavým historickým podzemím, je tu rovněž muzeum Vysočiny a zoologická zahrada.

Jihlava – nejstarší hornické město v České republice

Prvním hornickým městem se stala kolem roku 1240 Jihlava, v jejímž okolí byly objevené stříbrné žíly.

Mezi nejznámější naleziště zlata v naší zemi patřila místa jako Zlaté hory v Jeseníkách, Krásná Hora nad Vltavou, Jílové u Prahy, Roudný, Čelina, Mokrsko (Psí hory), Kašperské Hory v Pošumaví, Železné hory, Čáslavsko, a další. Historicky se z české půdy vytěžilo přibližně 100 tun ryzího zlata.

Co se těžilo v Krkonoších

Těžba železných, měděných a stříbrných rud a jejich zpracování v hutích byla v Krkonoších nejvýznamnější v 15. a 16. století, zejména za éry Kryštofa z Gendorfu. K nejznámějším patřily železné hamry v Černém Dole, v Maršově, v Peci pod Sněžkou, v Lánově, v Dolním Dvoře a především ve Vrchlabí.Bývalá hornická osada Kaňk leží tři kilometry severně od Kutné Hory a je jednou z jejích místních částí. Vznikla v druhé polovině 13. století v souvislosti s objevem rozsáhlých nalezišť stříbra a mědi. Těžba také dala Kaňku jméno, neboť německý název Gang znamená mimo jiné důlní chodbu.Kutná Hora se proslavila svým nejvydatnějším a nejhlubším dolem Osel. Nejvyšších zisků se zde dosáhlo roku 1505, kdy důl vydal na 92 kilogramů stříbra. Důl Osel dosáhl první na světě hloubky pěti set metrů. Pražské groše se razily ve Vlašském dvoře od roku 1300 do roku 1547, ale platily až do roku 1644.

Na nejstarším vyobrazení jihlavského městského znaku byl společně s královským lvem (Jihlava byla nejstarší královské horní město) také ježek. Zřejmě se tam dostal tím, že němečtí obyvatelé si vykládali jméno svého města – Iglau – od slovo igel, což znamenalo ježek.

Co se vyrábí v Jihlavě : Největším zaměstnavatelem v kraji Vysočina je strojírenská firma BOSCH DIESEL (mapa, více) se sídlem v Jihlavě, jejímž hlavním výrobním programem jsou čerpadla pro dieselové motory.

Co se ve středověku těžilo v Jihlavě : Jihlava bývala ve středověku jedním z největších center těžby stříbra v zemi. Ve 13. století se v ní z drahého kovu dokonce razily denáry a bratkeáty. V té době tu také vznikly dokumenty, které jsou nejstaršími v oblasti horního práva u nás.

Kdo začal těžit stříbro v Jihlavě

Na našem území poprvé stříbro těžili již Keltové. Nejstarším hornickým městem byla Jihlava, kde vznikl první horní řád. Zde došlo k největšímu rozkvětu těžby stříbra ve 13. století, ve 14.

Devizové rezervy – struktura

A. Stav devizových rezerv	146277,91
(2) Rezervní pozice u IMF	780,52
(3) SDR	3373,10
(4) zlato (včetně zlatých depozit, případně zlata ze swapových operací)	2793,78
— objem v mil. trojských uncí	1,19

Kočičí zlato – je název pro pyrit neboli disulfid železnatý. Jedná se o hojně se vyskytující železitou rudu, která má podobnou barvu jako zlato a může tak být za zlato zaměňována. Kočičí zlato má nulový nebo jen velmi nepatrný obsah zlata.

Co se těžilo v Ostravě : Před 20 lety skončila těžba uhlí na území Ostravy. Na Dole Odra hrála 30. června roku 1994 smuteční hudba a horníci měli nad posledním vozíkem s uhlím slzy v očích. V Ostravě tehdy zavládl smutek, historie dobývání černého uhlí se zde totiž psala více než dvě stovky let.