Zrno se používá na chlebovou mouku, jako náhražka kávy (melta), k výrobě perníků, jako krmivo či se z něho vyrábí alkohol (gin). Žito obsahuje lepek. Křížením žita a pšenice vznikl mezidruhový kříženec tritikále zvaný žitovec. Žito není opylováno hmyzem, ale větrem.Žito je po pšenici druhou nejdůležitější obilovinou a používá se ve formě mouky k přípravě obilných výrobků, jako je chléb, rohlíky a pečivo. Žitná zrna se v mlýně melou na mouku. Čím vyšší je stupeň mletí, tím vyšší je podíl okrajových vrstev v mouce, v nichž se koncentruje vláknina, minerální látky a vitamíny.Z obilovin se vyrábí především pečivo, těstoviny, ovesné vločky, cornflakes, jáhly, kroupy. Obiloviny jsou dobrým zdrojem sacharidů. Jsou zdrojem vitaminů, minerálních látek, vlákniny a rostlinných bílkovin.

Co vše patří do obilovin : Obiloviny druhy. Obiloviny dělíme podle několika kritérií, tím nejvýznamnějším je obsah lepku. Mezi bezlepkové (obiloviny i pseudoobiloviny) patří rýže, proso (jáhly), amaranth, quinoa, kukuřice, pohanka a některé odrůdy ovsa. Obiloviny obsahující lepek (gluten) jsou pšenice (včetně špaldy), žito, ječmen a oves.

Co se pali z pšenice

Má příjemnou vůni obilí, pečeného pečiva, kůrky celozrnného chleba a kvásku. Její nakyslost se provzdušňováním mírně zvyšuje.

Jak poznat žito od pšenice : Žito. Žito je vedle pšenice druhou nejčastěji používanou obilovinou pro výrobu mouky. Zatímco pšeničné mouky jsou jasně bílé nebo lehce nažloutlé barvy, žitné mouky charakterizuje našedlá až šedohnědá barva. Nejčastěji se používají na výrobu chleba.

Žito je výživnější než pšenice, ale hůře stravitelné. Obsahuje méně lepku, proto je chléb ze žita těžší než z pšenice. V žitu je spoustu pozitivních látek – obsahuje velký podíl aminokyseliny lysinu, beta-glukany a fenolové kyseliny. Je dobrým zdrojem vitaminu B1, B2, B6, E, niacinu a kyseliny listové.

Nutriční hodnota žita je velice vysoká. Obilky obsahují přibližně 70 % sacharidů, 9-15 % bílkovin, 1,5 % tuku, vlákninu a pestrou škálu minerálních látek – draslík, fosfor, železo, síru, fluor a další. V minulosti si lidé žita cenili rovněž pro jeho příznivé léčebné účinky.

Co se dělá z kukuřice

Mladá kukuřice, klasy, se vaří a jí. Zrna se mohou semlít na kukuřičnou mouku, kaše, placky. Níže přečteno na netu. Kukuřice patří mezi trávy z čeledi lipnicovitých, stejně jako pšenice nebo třeba rýže.Jsou základní surovinou pro mlýnský, lihovarnický, pivovarnický, sladařský a krmivářský průmysl. Botanicky patří obiloviny mezi ušlechtilé traviny. Mezi běžně pěstované druhy patří pšenice, žito, ječmen, oves, triticale (kříženec žita a pšenice), kukuřice, proso, čirok a rýže.„cereals“) a obiloviny jsou synonyma, z pohledu českého jazyka je ale označení „obiloviny“ příhodnější. Rozdíl mezi obilninami a obilovinami spočívá v tom, že zatímco „obilniny“ označují skupinu plodin, pěstovanou kulturu, porost nebo rostliny, tak „obiloviny“ mají význam produktu, zrna.

Mezi ty nejběžnější patří ječmen a najdeme ho téměř v každé whisky. Ale používá se také kukuřice, žito a pšenice. Kukuřice je hlavní surovinou pro výrobu bourbonu a Tennessee whisky a žito je základem žitné whisky. K výrobě obilné whisky se používá převážně kukuřice a pšenice.

Jak se dělá gin : Nejprve se destiluje fermentovaný obilný (nejčastěji ječný) slad. Tento destilát se pak znovu destiluje, nyní již se směsí oleje z jalovce a dalších bylin a koření. Výsledkem je gin s poměrně nízkou koncentrací alkoholu, který se pak znovu destiluje s olejem z jalovce a dalšími bylinami.

Jaký je rozdíl mezi pšenici a žitem : Žito je výživnější než pšenice, ale hůře stravitelné. Obsahuje méně lepku, proto je chléb ze žita těžší než z pšenice. V žitu je spoustu pozitivních látek – obsahuje velký podíl aminokyseliny lysinu, beta-glukany a fenolové kyseliny. Je dobrým zdrojem vitaminu B1, B2, B6, E, niacinu a kyseliny listové.

Co to je triticale

Tritikále (Triticale) je hybridní obilnina, která vznikla křížením žita a pšenice. Odtud její český název „žitovec“. Jeho hlavními pěstiteli jsou USA, Evropa a Austrálie. Vyznačuje se velkými klasy.

Žito je výživnější než pšenice, ale hůře stravitelné. Obsahuje méně lepku, proto je chléb ze žita těžší než z pšenice. V žitu je spoustu pozitivních látek – obsahuje velký podíl aminokyseliny lysinu, beta-glukany a fenolové kyseliny. Je dobrým zdrojem vitaminu B1, B2, B6, E, niacinu a kyseliny listové.Žitná celozrnná hladká mouka je vhodná na přípravu domácích chlebů a kvásku, na pečení slaných i sladkých pokrmů a sladkého pečiva. Oblíbené jsou žitné rohlíčky, žitné palačinky, medovník a další recepty. Žitnou mouku lze použít samotnou nebo v kombinaci se špaldovou či pšeničnou moukou.

Proč jíst žitný chléb : Žitný chléb obsahuje více vlákniny, ale i minerálních prvků a vitaminů. Díky přírodní fermentaci žitné mouky pomocí kvasinek je lépe stravitelný, a naše tělo tak může všechny prospěšné látky lépe vstřebat. Má také nízký glykemický index, a tak vás už hodinku nebo dvě po jeho pozření nepopadne „vlčí“ hlad.