Plody jsou nejzdravější syrové a lidé z třešní vyrábí kompoty, marmelády, koláče, zmrzliny nebo alkoholické nápoje – kromě pálenky například i třešňové pivo. Třešně jsou však skvělé také v kosmetice.Jestli jste už v pečení vyčerpali všechny své možnosti a přesto máte přebytky třešní, zakonzervujte je. Ať už jako třešně ve vlastní šťávě, kompot nebo zavařeninu. V zimě – jako když najdete. Můžete nich připravit třešňový sirup, víno nebo rychlou domácí griotku.Využití: Dřevo z třešně je vhodné pro truhlářské práce a nábytkářství – nejčastěji se s ním můžeme setkat v podobě židlí, podstavců, říms a sloupků zábradlí. Pro svou tvrdost je vyhledávané také v podobě podlahových krytin i interiérového obložení.

Jak nejlépe zpracovat třešně : Třešně mají mnohostranné využití zpracování na mošty, kompoty, džemy (kombinujeme je s rybízem nebo angreštem, které dodají potřebný pektin), vína i destiláty. Hodí se i k sušení. Čerstvé plody se uplatní v moučnících (bublaniny, koláče, záviny, …) nebo sladkých jídlech (studené polévky, knedlíky, nákypy apod.).

Proč se nesmí pít na třešně

Proč se opravdu po třešních nemá pít Problém spočívá v tom, že se tekutina v žaludku setká s ovocnými cukry, celé to začne kvasit a začnou se tvořit plyny. Pokud sníte dostatek třešní a vypijete dostatek vody, téměř jistě si pořídíte nepříjemnou bolest břicha (žaludku).

Proč jsou třešně zdravé : Najdeme tu trochu bílkovin i tuků, kyselinu listovou, vitamíny A, B, C a E a také dost minerálních látek: vápník, fosfor, hořčík, železo, sodík, zinek, mangan a velké množství draslíku, který pomáhá tělu dobře hospodařit s vodou. Doba, kdy zrají třešně, bývá radostná pro ty, kteří mají potíže s klouby.

Řez provádíme nejčastěji v červenci nebo v srpnu, ihned po sklizni, stejně tak i řez následující, tedy udržovací. udržovací řez: tímto řezem udržujeme strom v patřičné kondici a dosahujeme tak dostatečného prosvětlení koruny. Odstraňujeme staré, přemrzlé a překážející výhony.

Vařečka je vyrobená z jednoho kusu kvalitního bukového dřeva.

Z jakého dřeva se vyrábí dřeváky

Dřeváky se vyráběly především ze dřeva topolů a vrby.

Představovaly levnou a snadno vyrobitelnou obuv, která zůstala na rozdíl například od kůže na všudypřítomné promáčené půdě voděodolná.Třešně pročistí organismus a bojují s tukem v těle

K pročištění organismu se doporučuje jíst až 0,5 kg třešní denně, jejich sezóna je však velice krátká a v letošním počasí si s jejich sběrem musíme velmi pospíšit.„Když je horko, člověk sní větší množství třešní a zalije je vodou, tak dojde k tvorbě střevního plynu, případně k průjmu. Třešně mají navíc tendenci bobtnat, zvětší objem ve střevech,“ popisuje praktický lékař Jan Jelínek. „Může to způsobit (a velmi často i působí) bolest břicha a průjem.

Správná odpověď zní, že ano i ne. Problém totiž spočívá v tom, že když voda (nebo jiná tekutina) se v žaludku setká s ovocnými cukry třešní, celé to začne kvasit a začnou se tvořit plyny.

Kdy a jak stříhat třešně : Řez provádíme nejčastěji v červenci nebo v srpnu, ihned po sklizni, stejně tak i řez následující, tedy udržovací. udržovací řez: tímto řezem udržujeme strom v patřičné kondici a dosahujeme tak dostatečného prosvětlení koruny. Odstraňujeme staré, přemrzlé a překážející výhony. Základní větve ponecháváme.

Na co roubovat třešeň : Nejlépe srůstá roub při roubování na kozí nožku, ale je to složitá a pracná technika, která vyžaduje zručnost i zkušenost. Doporučuje se tehdy, když je podnož tlustší než roub, používá se u druhů, které mají slabou kůru – slivoně, třešně a višně.

Co je to Měchačka

Masivní vařecha ve tvaru pádla určená k míchání ve velkoobjemových hrncích a kotlích.

Pokud chcete třeba vyřezat reliéf (například na již hotový výrobek – lipové prkénko, vařečku, nebo misku) tak si vystačíme s malým půlkulatým dlátem, nebo tzv. “kozí nožkou” – ta se hodí na ty nejmenší detaily. Díky ní můžeme do dřeva dokonce doslova kreslit.Karel Fürbach vzpomíná, že poslední šumavský řemeslník, pan Jungvirt, od kterého získal šablony na výrobu dřeváků, byl poslední, kdo tradiční obutí vyráběl. Pár prodával za padesátikorunu.

Odkud pochází dřeváky : Boty s vysokou dřevěnou podrážkou užívali již herci v antických tragédiích i římští vojácí táhnoucí do bitev. Předpokládá se, že je nosili Keltové i Germáni. Jistě však je, že nejstarší dochované dřeváky v Evropě z let 1230 a 1280 se našly v Nizozemsku u Amsterdamu a Rotterdamu.