Antwort Co se vyváželo z Velké Moravy? Weitere Antworten – Co bylo po Velké Moravě
Roku 903 nebo 904 Maďaři, v čele s Arpádem, Slovany porazili, a tím jakékoliv zmínky o Velké Moravě končí. Její území se pak tak nějak rozpadlo na Čechy, Uhry a Polský stát. Roku 907 Maďaři zvítězili i nad Franky. Po úpadku Velké Moravy se dějiště našich dějin přesunulo do Čech a pod taktovku Přemyslovců.O jasných příčinách jejího zániku lze jen diskutovat. Pravděpodobně šlo o souhru ekonomických, politických, ale možná i klimatických problémů. O příčinách rozpadu Velkomoravské říše, pokládané za první státní útvar na našem území, hovořili v Historii.Plátno a hřivna
století se užívala na území Velké Moravy drobné plátěné síťované šátečky – plátna, která neměla žádnou užitkovou hodnotu. 1 šáteček měl hodnotu cca 76 g železa, tedy 0,15 g stříbra. Od slova “plátno” vzniklo současné “platit”. Šátečky byly užívány k drobnějším obchodům.
Kdo připojil k Velké Moravě Čechy : Svatopluk se v prvním období své vlády nad Českou kotlinou opíral o přemyslovského knížete Bořivoje, dal jej na svém dvoře pokřtít a stal se jeho kmotrem. Svatoplukovi se poprvé podařilo spojit v jednom státě Moravu, Čechy a také území pozdějšího Slovenska.
Co udelal Mojmir
(830–846) je tradičně označován jako zakladatel takzvané Velké Moravy, raněstředověkého státního útvaru na území dnešní jižní Moravy, západního Slovenska a dalších oblastí.
Co bylo driv Čechy nebo Morava : Na Moravu dorazilo městské zřízení (z vyspělejšího Slezska) dřív než do Čech, budování měst také probíhalo v následujícím půlstoletí rychleji než v Čechách.
Již v 7. století existoval pravděpodobný předchůdce moravského knížectví, tzv. Sámova říše, který se rozkládal nejspíše v povodí řeky Moravy a na jihozápadním Slovensku, tedy na územích, kde v 9. století vzniklo Moravské knížectví a Nitranské knížectví (oba názvy jsou výtvorem novodobé historiografie).
K nejvýznamnějším mincím domácího původu patřily stříbrné mince, v raném středověku denáry a později brakteáty, od vrcholného středověku (r. 1300) zvláště pražský groš. Na začátku 16. století Šlikové razí jáchymovský tolar, který dal název tolar i dalším mincím.
Čím se platilo před korunou
Před korunou: stříbrné tolary, zlaté floriny (1754-1892)
Než se dostaneme ke koruně samotné, je vhodné si popsat, jaká byla podoba peněz bezprostředně před vznikem rakouské, později české koruny. Okolo roku 1750 vznikl pokus o měnovou unii – vznikla tzv. konvenční měna, tj.Rostislav (nebo také Rastislav, Rastic, Rasticlao, Rastislaus, někdy též Radislav či Ladislav) z dynastie Mojmírovců ( – po 870 Bavorské vévodství) byl v letech 846–870 druhým velkomoravským knížetem. Za jeho vlády se na území Velkomoravské říše uskutečnila cyrilometodějská misie.Po roce 861 Rastislav vojensky napadl knížete Pribinu6, porazil jej a připojil k Moravě některé části Panonského knížectví.
Mojmír I. | |
---|---|
Kníže Velkomoravské říše | |
Doba vlády | 830–846 |
Úplné jméno | Mojmír I. |
Tituly | kníže |
Kdo pojmenoval Čechy : Legenda o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp. V jejím okolí pak jeho následovníci nalezli nový domov a pojmenovali ho po svém vůdci – Čechy.
Co bylo dřív Morava nebo Čechy : 1212–1306 Přemyslovské markrabství 1213 Vladislav Jindřich založil nejstarší moravské město – Uničov. Na Moravu dorazilo městské zřízení (z vyspělejšího Slezska) dřív než do Čech, budování měst také probíhalo v následujícím půlstoletí rychleji než v Čechách.
Kdy zanikla Velká Morava
Velkomoravská říše
Morava Regnum Marauorum / Marahensium (la) Terra Marauorum / Marahensium (la) ↓ 833–907 ↓ | |
---|---|
Geografie Přibližná rozloha Velkomoravské říše v době největšího rozsahu na konci 9. století | |
Vznik | 833 – spojením Moravského a Nitranského knížectví |
Zánik | 907 – smrt knížete Mojmíra II. (V boji proti Maďarům) |
se za 1 groš dala koupit 2 kuřata nebo pytel žita, nádeník si vydělal až 6 grošů týdně, kvalifikovanější řemeslník až 20 grošů.Informace:
Number | Y# 279 |
---|---|
Nominál | 10 grošů |
Kurz měny | 0.1 PLN = 0.58 CZK |
Rok | 1990-2016 |
Složení | Měď-nikl |
Co se dalo koupit za 100 korun : „Za korunu si lze koupit dopisní obálku, dále jednu bílou křídu nebo jeden list obyčejného kancelářského papíru, jenž má cenovku padesáti haléřů, ale vzhledem k tomu, že haléře byly zrušeny, účtuje se jednotlivý kus právě za korunu,“ řekl Právu Jaroslav Kučera z papírnictví AAO v pražské Slezské ulici.