Vánoce jsou křesťanské svátky připomínající narození Ježíše Krista, historicky navazující na pohanské oslavy zimního slunovratu jako symbolu znovuzrození Slunce. Hlavní svátek (Narození Páně čili Boží hod vánoční) připadá na 25. prosince.prosinec, tedy první svátek vánoční nebo též Boží hod vánoční, je podle církevní tradice dnem Ježíšova narození, slaví se v severských zemích stejně jako u nás výrazně méně než předcházející Štědrý den. Náboženský význam Božího hodu se vytrácí a celé Vánoce se považují i za jeden z nejvýznamnějších občanských svátků.Vánoce jsou oslavou narození Ježíše Krista a každý rok si připomínáme vlastně jeho narozeniny. V dějinách lidstva to byla tak zásadní událost, že od Kristova narození počítáme náš letopočet.

Proč se na Vánoce věší jmelí : Jmelí je často chápáno jako symbol lásky, plodnosti a ochrany. Jeho zelené listy a bílé bobule reprezentují trvanlivost a životnost v období zimy, kdy příroda usíná. Mnoho lidí věří, že jmelí přináší štěstí, zdraví a prosperitu do domova. Je vnímáno jako ochranný symbol proti negativním energiím a zlu.

Co symbolizuje vánoční stromeček

Pro jehličnaté stromy je charakteristická věčně zelená barva, tedy symbol věčného života. Jako vánoční symbol se strom do Čech dostal v 19. století z Německa. Ten úplně první údajně v roce 1812 nazdobil režisér Stavovského divadla Leibich.

Kdo vymyslel Vánoce : První Vánoce slavili v Římě

Historicky je za vznik Vánoc možné považovat období na přelomu třetího a čtvrtého století, protože první zmínky jsou v řeckém kalendáři Furia Dionysia Philocata z roku 354. kalendář ale vznikal mnohem dříve, a tak je možné usuzovat, že první Vánoce se v Římě slavily kolem roku 330.

Na Boží hod se podle tradice nesmí pracovat, stlát postele, prát a věšet prádlo nebo uklízet. Podle některých pověr by se také nemělo chodit na návštěvy.

Pro křesťany je to čekání na narození Spasitele – Ježíše Krista. Je to čas, kdy se zklidníme, přemýšlíme o minulém roce a duchovně se připravujeme na Vánoce.

Jaký má význam jmelí

Do Čech se dostal zvyk zavěšovat do domu jmelí z Anglie. Keltové věřili, že přináší do domu štěstí, odvahu, lásku a plodnost, proto také dodržovali líbací zvyk: Muž směl políbit každou ženu, kterou uviděl procházet pod zavěšeným jmelím. Po každém polibku utrhli políbení společně jednu bobulku, až na tu poslední.Darované jmelí, pokud jej doma zavěsíte, vám přinese štěstí, lásku, i ochranu před nemocemi. Zlaté jmelí pak přináší i bohatství, ale pozor, nesmí se jednat o jmelí uměle obarvené, ale o jmelí zlaté (žluté) přírodně. Podle jedné ze starých křesťanských legend bylo jmelí kdysi velkým stromem.Vánoční dárky a stromeček

Narození Ježíše Krista bylo dárkem pro křesťany. Proto v tomto období obdarováváme osoby, které máme rádi. Ve středověku si lidé dávali dobré jídlo, hezké misky, ozdobné předměty nebo liturgické knihy. Dávaly se v předvečer narození Ježíše Krista, ale ne pod stromeček.

Zvykem germánských národů bylo stavět ozdobený strom o svaté noci a k poctě boha slunce na něj umístit "světla". Zvyk byl u Germánů velmi zakořeněný, a to i na našem dnešním území, kde lidé uctívali Wotana (slovanské jméno pro Ódina). I staří Keltové při svých rituálech zdobili stromy a věřili v moc jehličí.

V jaké zemi se neslaví Vánoce : Kolem rozsvíceného stromečku si nezahopsáte ani v Saúdské Arábii a v Tádžikistánu. V něm si dokonce neškrtne ani (za Sovětského svazu všudypřítomný) ruský Děda Mráz a děti si v tamních školách nesmějí na Vánoce ani dávat dárečky. Naopak třeba v Dubaji nebo v Kataru jsou obchoďáky vánočně vyzdobené.

Kdo neslaví Vánoce : Protože to dělají všichni, tedy většina Vánoce neslaví také muslimové, buddhisté, hinduisté a zástupci dalších náboženských proudů, které křesťanství přinejmenším nerozumí. Opět však často ti nejzarputilejší z věřících, protože některé obchodní vánoční zvyky doslova pohltily celý svět.

Kdy se nesmi uklizet na Vánoce

Od večeře až do mše se nesmí chodit přes pole. Kdo zvyk poruší, do roka zemře. Na Boží hod se podle tradice nesmí pracovat, stlát postele, prát a věšet prádlo nebo uklízet.

První Vánoce slavili v Římě

Historicky je za vznik Vánoc možné považovat období na přelomu třetího a čtvrtého století, protože první zmínky jsou v řeckém kalendáři Furia Dionysia Philocata z roku 354. kalendář ale vznikal mnohem dříve, a tak je možné usuzovat, že první Vánoce se v Římě slavily kolem roku 330.Právě poškozování stromů a také nebezpečí, jež při sběru této plodiny hrozí, jsou jedny z důvodů, proč Lesy České republiky trhání zakazují. „Jmelí roste až ve vrcholových partiích stromů, a není proto snadné se k němu dostat.

Co znamená políbení pod jmelím : Větvička jmelí patří k tradiční vánoční výzdobě. Zavěšuje se do prostoru tak, aby se pod ní dalo políbit. Polibek pod jmelím má dvojici přinést lásku a plodnost po celý příští rok.