Antwort Co to je bakterie? Weitere Antworten – Co to jsou bakterie

Co to je bakterie?
Pojem pochází z řeckého slova bacterion, které znamená malý klacek či tyčka (první pozorované bakterie byly tyčinky). V roce 1859 Louis Pasteur dokázal, že kvašení způsobují bakterie, a že tyto bakterie nevznikají spontánně z neživé hmoty.Bakterie způsobují celou řadu bakteriálních onemocnění – např. tetanus, listeriózu, tuberkulózu, choleru, břišní tyfus, mor a mnoho dalších. Bakteriální infekce není totéž co bakteriální onemocnění, neboť infekce se nemusí navenek nijak projevit (alespoň zpočátku).Bakterie jsou vysoce adaptabilní. Uplatňují se jako dekompozitoři v procesu recyklace látek v přírodě. Živí se produkty rozpadu a mrtvou organickou hmotou. Jako paraziti mohou vyvolávat infekční onemocnění rostlin a živočichů.

Kolik je druhů bakterií : Bakterie jsou nejrozšířenější skupinou organismů na světě. Celkově se odhaduje, že na Zemi žije asi 5×10^30 (jedinců) bakterií. Celkový počet druhů se dá jen tušit, odhady sahají od 107 k 109 druhů.

Kde je nejvíce bakterií

Toaleta je nejvíce kontaminovanou oblastí, s největší bakteriální zátěží. Kuchyňské houbičky a utěrky. Může se v nich nashromáždit tolik mikroorganismů jako na toaletě a pouze 20 % domácností ví, jak správně dezinfikovat.

Kde se vyskytují bakterie : Jejich výskyt pozorujeme nejvíce v půdě a ve vodním prostředí, osídlují těla jiných organismů, člověka, rostlin a živočichů, najdeme je v potravinách, prachových částečkách atd. Hojně se vyskytují ve vzduchu, jímž se také šíří. Jejich množství se v různých oblastech liší.

Po vstupu do našeho těla se bakterie začnou množit a nemoc musí být léčena antibiotiky, což jsou jediné léky, které dokáží bakterie zničit. Antibiotika jsou velmi účinná, jejich nadměrné užívání může mít ale vážné důsledky.

Význam střevních bakterií

Střevní mikroflóra napomáhá mnohým důležitým procesů v našem těle, včetně trávení. Střevní bakterie umožňují fermentaci vlákniny, vyrábějí vitamin K a vitaminy skupiny B, pomáhají vstřebávání elektrolytů – soli sodíku, draslíku a hořčíku, zda zvýšit biologickou dostupnost dalších minerálů.

Jak člověk využívá bakterie

Máselné bakterie zkvašují cukry na kyselinu máselnou a octovou. Kyselinu máselnou pak zkvašují na butanol a aceton, což využijeme v průmyslu na přípravu těchto látek. Kultury bakterií využíváme při výrobě sýrů (zrání) a také ke kysání mléka (tím vzniká kefír).Na povrchu lidského těla a v jeho útrobách žije asi desetkrát více bakterií, prvoků, kvasinek a dalších mikroskopických organismů, než kolik je našich vlastních buněk. Většina z nich obývá střeva, ale pořádná tlačenice je i na kůži, v ústech, v průduškách nebo v pohlavních orgánech.Bakterie můžeme zjednodušeně rozdělit podle charakteru buněčné stěny rozdělit na tři velké skupiny: gramnegativní bakterie s buněčnou stěnou. grampozitivní bakterie s buněčnou stěnou. bakterie bez buněčné stěny.

Jejich výskyt pozorujeme nejvíce v půdě a ve vodním prostředí, osídlují těla jiných organismů, člověka, rostlin a živočichů, najdeme je v potravinách, prachových částečkách atd. Hojně se vyskytují ve vzduchu, jímž se také šíří. Jejich množství se v různých oblastech liší.

Kde se berou bakterie : Koliformní bakterie se dostávají do vody především ze septiků a městské kanalizace. Dále se mohou do vody dostat splachem odpadů ze zemědělství. Koliformní bakterie mohou vznikat i ve studních rozkladem listí či jiného biologického materiálu. Způsobují běžné střevní potíže, nebo i koliku.

Jak se pozna bakterie v těle : CRP test slouží k určení toho, zda jde je původcem infekce bakterie či vir. Udává hodnotu C-reaktivního proteinu v krvi. Pokud jeho hladina stoupá, značí to, že v našem těle probíhá infekce.

Kde je nejvice bakterií na těle

Na povrchu lidského těla a v jeho útrobách žije asi desetkrát více bakterií, prvoků, kvasinek a dalších mikroskopických organismů, než kolik je našich vlastních buněk. Většina z nich obývá střeva, ale pořádná tlačenice je i na kůži, v ústech, v průduškách nebo v pohlavních orgánech.

Toaleta je nejvíce kontaminovanou oblastí, s největší bakteriální zátěží. Kuchyňské houbičky a utěrky. Může se v nich nashromáždit tolik mikroorganismů jako na toaletě a pouze 20 % domácností ví, jak správně dezinfikovat.