Liturgická slavnost nebo jen slavnost (latinsky sollemnitas) je v liturgii římskokatolické církve liturgickým dnem nejvyššího stupně. Oslavuje nejdůležitější události z dějin spásy, některé nejvýznamnější světce a podobně.Důležitý je symbol křesťanského kříže. Kristus byl ukřižován na Velký pátek a obětoval se za duše věřících křesťanů. Velikonoční neděle je největším křesťanským svátkem, v tento den Kristus vstal z mrtvých a přinesl naději a příslib nového života všem křesťanům.Velikonoční oktáv je týden liturgického roku, který začíná nedělí Zmrtvýchvstání Páně a končí na Bílou neděli, tj. 2. neděli velikonoční (o 8 dní později, proto oktáv).

Co slaví křesťané : Křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Je to pro ně den přísného půstu a rozjímání. Je spojen s Velikonocemi, pohyblivým svátkem, který připomíná nejen Kristovo ukřižování, ale i jeho zmrtvýchvstání.

Co je slavnost

Slavnost je veřejné shromáždění lidí na počest nějaké události. Synonymum, užívané zejména pro přehlídky uměleckých děl, je festival. Výraz má významově velmi široké rozpětí od původního liturgického až po lidové a výlučně komerční slavnosti.

Kdy je povinnost jít do kostela : Zasvěcený svátek je v katolické církvi den, v němž jsou věřící podle kanonického práva povinni se zúčastnit mše a dodržovat nedělní a sváteční klid, i když není neděle. V římskokatolické církvi jsou podle kánonu 1246 CIC zasvěcenými svátky tyto slavnosti: slavnost Panny Marie, Matky Boží (1.

Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest.

Důležitá byla i barva obdržených stuh. Červená byla z lásky, modrá symbolizovala naději, zelená přátelství a žlutá odmítnutí. Při obcházení vesnice muži neměli nijak složitá pravidla. „Myslím, že pravidla byla taková, že se obcházelo z jednoho konce na druhý a museli se zastavit v každém domě, kde byla dívka.

Kolik je Svatosti

Církev jako svátost

Sedmero svátostí je pak nástrojem této spásy, kterou šíří Duch Svatý.Většina věřících jsou lakto-ovo vegetariáni. Nekonzumují maso, ryby, alkohol, čaj, kávu a nekouří tabákové výrobky. V této církvi jsou půsty jednodenní, ale i celá postní období. Pravoslavný křesťan se postí každou středu a pátek.Většina dnešních křesťanů věří v božství Ježíše Krista: Ježíš byl plnou mírou člověk a zároveň je plnou mírou Bůh (F 2,6), byl zplozen Duchem Svatým a byl bez hříchu, svůj život zadarmo položil (J 10,18), aby zaplatil za vinu těch, kdo v něho věří a chtějí ho následovat.

Státní svátky České republiky

1. ledna	Den obnovy samostatného českého státu (více zde)
6. července	Den upálení Mistra Jana Husa (více zde)
28. září	Den české státnosti (více zde)
28. října	Den vzniku samostatného československého státu (více zde)
17. listopadu	Den boje za svobodu a demokracii (více zde)

Co to je svatost : Svatost křesťanská a obecně náboženská je pojem, který se nachází již ve Starém zákoně i Novém zákoně ve významu čistoty neboli života bez hříchu. Obrazně vyjádřeno citátem: Svatí jsou ti, kdo neříkají ne lásce, jež se pokouší do nich proniknout.

Co si vzít do kostela : Do kostela chodíme v úboru čistém a slušném, dámy nikoli v toaletách křiklavých, přes příliš nápadných. Na mši přicházejme včas, abychom nerušili a zůstaňme do konce. Po celý obřad zůstanou dámy v rukavičkách, které se svléknou jenom při přijímání. “

Kdo si muze vzit hostii

Obecně platí, že tuto svátost může přijmout pokřtěný člověk, který nemá na svědomí těžký hřích a splňuje další podmínky danou církví uložené.

Na Boží hod velikonoční, největší křesťanský svátek, zakazuje pověra úklid! Ve slavnostní neděli by také dívky měly darovat kus velikonočního mazance mladíkovi, který se jim líbí. V tento den se má také podle zvyklostí slavit, hodovat a zpívat. Název Velikonoce pochází z Velké noci.Na Bílou sobotu si připomínají křesťané den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Obvykle se u "Božího hrobu" (místo v kostele, kde je položena socha Ježíše) střídají věřící v hlídání Božího hrobu a v tichu rozjímají. Bílá sobota končí západem slunce a pak už nastupuje Velikonoční vigilie.

Proč se říká Zelený čtvrtek : Křesťané všech denominací si připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie. Přívlastek „zelený“ vznikl podle některých teorií v němčině zkomolením původního názvu Greindonnerstag (tj. „lkavý čtvrtek“) na Gründonnerstag („zelený čtvrtek“).