Žito je výživnější než pšenice, ale hůře stravitelné. Obsahuje méně lepku, proto je chléb ze žita těžší než z pšenice. V žitu je spoustu pozitivních látek – obsahuje velký podíl aminokyseliny lysinu, beta-glukany a fenolové kyseliny. Je dobrým zdrojem vitaminu B1, B2, B6, E, niacinu a kyseliny listové.Žito. Žito je vedle pšenice druhou nejčastěji používanou obilovinou pro výrobu mouky. Zatímco pšeničné mouky jsou jasně bílé nebo lehce nažloutlé barvy, žitné mouky charakterizuje našedlá až šedohnědá barva. Nejčastěji se používají na výrobu chleba.Je to jednoletá nebo dvouletá obilovina, která dorůstá výšky 60 až 150 cm. Ve výjimečných případech dosahuje výšky až 2 m. Stébla jsou trsnatá, přímá, lysá a nahoře jsou pýřitá. Stébla mají 3–6 kolének, které rozdělují stéblo na jednotlivé články (internodia).

Odkud je žito : Žito pochází pravděpodobně z oblastí střední Asie, ze Zakavkazska možná až z oblastí Tibetu a Pamíru. Je pravděpodobné, že rostlo jako plevel v pšeničných porostech a při setí pšenice ve vyšších polohách jako odolnější plodina v těchto porostech postupně převládlo, až se vyskytovalo v téměř čisté kultuře.

Proč je žitná mouka zdravější

Nutriční hodnota žita je velice vysoká. Obilky obsahují přibližně 70 % sacharidů, 9-15 % bílkovin, 1,5 % tuku, vlákninu a pestrou škálu minerálních látek – draslík, fosfor, železo, síru, fluor a další. V minulosti si lidé žita cenili rovněž pro jeho příznivé léčebné účinky.

Kdy se pěstuje žito : Za normálních podmínek kvete klas pět dní v květnu nebo červnu. Žito patří mezi méně náročné obilniny snášející méně úrodné lehké, písčité půdy, vyšší polohy i silné mrazy.

Postup klíčení: V misce semínka či zrna přes noc namočte, pak je umístěte na čistou misku tak, aby měla dostatek prostoru. Semínka nevystavujte slunečnímu světlu, raději je umístěte do stínu nebo šera. Dvakrát denně je proplachujte a klíčky sklízejte po 3-8 dnech včetně kořínků.

VAŘENÍ ŽITNÉHO ZRNA:

Propláchnuté zrno zalijeme na 1 díl zrna 2,5 dílu vody a necháme máčet 8-12 hodin. Namáčecí vodu nesléváme, vaříme 45 minut na mírném ohni, nemícháme. Poté mírně osolíme a necháme 10 min. dojít.

Kdy roste žito

Žito odnožuje brzy na podzim. V České republice se žito vysévá od září až do poloviny října.V bílkovinách žitné mouky je obsaženo kolem 45 % sekalinu a dalších bílkovin patřících k lepku. Ve 100 g žitného chleba je tedy 6,5 g celkových bílkovin a z tohoto množství je cca 2,9 g lepku. To je 29 g lepku na kg chleba.„Za časů krále Václava žil kouzelník Žito, králův dvorní šašek. Byl spravedlivý, bojoval pomocí kouzel proti křivdě a bezpráví. Žito jezdil po kraji, ale jednou v Bechyni – KŘACH, a bylo po jízdě, upadlo kolečko u vozíku. Naštěstí žil v tom městě i kolář, který mu nabídl pomoc.

Pšeničný chléb má o trošku více bílkovin než žitný chléb (6 g / 2 plátky, respektive 5,4 g / 2 plátky), ale žitný chléb má více vlákniny (3,7 g na 2 plátky), zatímco 2 plátky pšeničného chleba obsahují 2,4 g vlákniny. Žitný chléb také obsahuje o 20% méně kalorií než pšeničný chléb.

Jaký je rozdíl mezi žitnou a pšeničnou moukou : Má nižší obsah lepku než pšeničná mouka, což znamená, že je vhodná pro ty, kteří jsou citliví na lepek. To činí žitnou mouku ideální volbou pro pečení chleba a dalších pečiv s robustní chutí. Jednou z největších výhod žitné mouky je její schopnost přidávat do pečiva nezaměnitelnou oříškovou chuť a vůni.

Kde se v ČR pěstuje žito : Pěstuje se v jihozápadním Kapsku a v Severní Americe, ačkoliv pěstování mimo Evropu není zcela běžné. Žito se v České republice nejvíce vyskytuje v jižních, východních a západních Čechách a to hlavně v jejich podhorských oblastech.

Co žere žito

Žito se používá ke krmení zvířat v omezeném rozsahu. Jde zejména o partie nevhodné pro lidskou výživu. Zařazuje se do krmné dávky pro vykrmovaný skot, dojnice, případně pro prasata nad 50 kg živé hmotnosti v omezeném množství (obvykle do 10 – 20 %).

Sklizeň Na zelené krmení se žito sklízí od konce sloupkování do počátku metání, tj. do poloviny května (210 – 230 dnů od výsevu).Konečný termín setí závisí na nadmořské výšce a konkrétních místních podmínkách stanoviště od 20. září pro výše položená stanoviště s nadmořskou výškou nad 550 m až po 5. říjen pro stanoviště s nadmořskou výškou do 400 m. Optimální termín je zhruba týden před uvedeným koncem agrotechnické lhůty.

Co se vyrábí z žita : Žitná mouka je základní složkou chleba, perníků a perníkových produktů, je také využívána na přípravu těstovin. Nutriční hodnota žita je velmi vysoká. Obilky obsahují asi 70 % sacharidů, 9 – 15 % bílkovin, 1,5 % tuku, důležitou vlákninu a pestrou škálu minerálních látek (draslík, fosfor, železo, síru, fluor a další).