Životnost podstatných jmen rodu mužského zjistíme, řekneme-li si jméno v 1. a 4. pádě: Pokud se tvar změní, je životný (ten sněhulák, vidím sněhuláka – životné).ŽIVOTNÁ podstatná jména:

pádě jednotného čísla odlišnou podobu od prvního pádu: pán – pána, muž – muže, předseda – předsedu  výjimku tvoří vzor soudce, ten má v 1. i 4. pádě jednotného čísla stejný tvar. odlišnou podobu mají životná podstatná jména také v 1.U podstatných jmen určujeme následující kategorie: pád, číslo, rod a vzor.

• Pád (casus)
• Číslo (numerus)
• Rod (genus)
• Vzor (paradigma)

Jaké jsou vzory mužského rodu : V češtině máme následující hlavní vzory:

• mužský rod. životný: pán, muž, soudce, předseda. neživotný: hrad, stroj.
• ženský rod: žena, růže, píseň, kost.
• střední rod: město, moře, kuře, stavení

Jak je 6 pád

umime.to/BWA

1. pád	nominativ	Kdo Co
4. pád	akuzativ	Koho Co
5. pád	vokativ	Oslovujeme, voláme
6. pád	lokál	O kom O čem
7. pád	instrumentál	S kým S čím

Co je mužský Neživotný : Poznámka 1: Některých jmen mužského rodu se užívá v tvarech životných i neživotných, i když označují jen věci neživé (slanečci i slanečky, uzenáči i uzenáče, ledoborci i ledoborce, ukazatelé i ukazatele). Tvary životné tedy vyžadují měkké i, tvary neživotné tvrdé y.

Vzor muž: muž bez mužE – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na souhlásku a pokud je ve 2. pádě -E (např. učiteL bez učitelE).

Funkce se ujímá složením slibu do rukou prezidenta republiky. Soudce je při svém rozhodování vázán pouze zákonem. Je oprávněn posoudit soulad předpisu nižší právní síly (nařízení vlády, vyhláška ministerstva) se zákonem (tzv. soudcovské právo zkoumací).

Jak poznat podstatná jména

Podstatné jména jsou ohebný slovní druh. Podstatná jména označují mimo jiné názvy osob, zvířat, rostlin, věcí, vlastností, dějů, činností, pocitů, vědních oborů a školních předmětů. Příklady podstatných jmen: pes, Jana, strom, krabice, láska, Antarktida, matematika, mouka, radost, plavání.V češtině rozlišujeme u podstatných jmen tři různé rody: rod mužský, rod ženský a rod střední. Mužský rod se dělí na životný a neživotný. Rod podstatného jména zjistíme pomocí ukazovacích zájmen TEN, TA, TO (ten pes – rod mužský, ta žena – rod ženský, to dítě – rod střední).Životnost a neživotnost může kolísat u organizací, jejichž označení je původně životné obecné pojmenování mužského rodu (Junák, Pionýr, Sokol, Skaut). Ve 4. p. j. č. se užívají jak tvary životné, tak neživotné (navštěvovat Pionýra, Sokola i navštěvovat Pionýr, Sokol).

V češtině rozlišujeme 7 pádů:

• pád. nominativ. Kdo Co Pracuje jako dělník.
• pád. genitiv. Koho Čeho Cesta vedla z města.
• pád. dativ. Komu Čemu Navzdory počasí přišel včas.
• pád. akuzativ. Koho Co Viděl lupiče krást.
• pád. vokativ. Oslovujeme, voláme. Honzo, pojď sem! Pane Vomáčko, děkuji.
• pád. lokál. O kom O čem
• pád.

Jaký je 7 pád : Pády

Číslo	Pád
Pl.	4.	Akuzativ
5.	Vokativ
6.	Lokál
7.	Instrumentál

Kdy se píše byly a byli : Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).

V jakém pádu oslovujeme

Pátým pádem (vokativem) se v komunikaci oslovuje (pane inženýre) nebo se zvoleným oslovením hodnotí adresát (drahoušku, sketo). Proto se běžně užívá jen u názvů osob nebo zvířat; 5.

Vzhledem k tomu, že soudce obecného soudu i soudce Ústavního soudu nesmí nejen být prezidentem republiky, poslancem, senátorem nebo mít jakoukoli funkci ve veřejné správě, ale také nesmí, kromě správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické nebo umělecké, zastávat žádnou jinou …Usnesením rozhoduje soud tam, kde nerozhoduje rozsudkem. Tedy především v procesních záležitostech, jako je zahájení řízení, podmínky řízení, odmítnutí, změna nebo zpětvzetí návrhu účastníka řízení, přerušení i zastavení řízení nebo náhrada nákladů řízení.

Jaké jsou druhy podstatných jmen : podstatná jména můžeme dělit na konkrétní (názvy osob, zvířat a věcí) a abstraktní (názvy vlastností, dějů a stavů). Konkrétní můžeme dále ještě dělit na obecná (například pes, muž) a osobní (Alík, Karel). Dále existují například podstatná jména hromadná (listí) a pomnožná (kalhoty.