Konjugace (spájení) je typ horizontální výměny genetické informace (tedy DNA) mezi dvěma buňkami, které jsou za tímto účelem dočasně spojené. Je typická zejména pro bakterie, ale v obměněné podobě se vyskytuje i u archeí a některých eukaryot, např. nálevníků (trepka) nebo řas (spájivky).Generalizovaná (obecná) transdukce je děj při kterém bakteriofág přenáší libovolnou část genomu (fragment chromozomu nebo plazmid) donora do recipientní buňky. Projeví se jako dědičná změna v dalších generacích bakterií, pokud byla DNA vestavěna do chromozomu recipientní buňky.Po dosažení určitých rozměrů se bakterie rozdělí metodou binárního dělení, což je typ nepohlavního rozmnožování. Doba mezi dvěma děleními se označuje jako generační doba. Při dostatečném počtu bakterií v dané populaci lze mluvit o kolonii, doba potřebná k zdvojnásobení počtu buněk v kolonii se nazývá doba zdvojení.

Jak se množí bakterie : Reprodukce bakterií Bakterie se množí pomocí nepohlavního dělení velmi rychle. Délka jednoho reprodukčního cyklu je 20–150 min (čím příznivější podmínky, tím je cyklus kratší). Množení je regulováno množstvím živin a koncentrací produktů bakteriálního metabolizmu.

Co znamená Konjugovat

Konjugace = spojení, spřažení. Konjugace (molekul) může mít v medicíně dvojí (základní) význam: fyziologické pochody v organismu, např. látka ve vodě nerozpustná je konjugována s jinou látkou, komplex je pak ve vodě rozpustný a může např.

Jak probíhá konjugace : Konjugace je postupný, regulovatelný proces. Dochází k vytvoření cytoplazmatického spojení mezi dvěma bakteriemi v podobě úzké trubičky a dále k přenosu části nebo celého genomu z dárcovské buňky do buňky příjemce.

Mutace je definována jako kvalitativní nebo kvantitativní změna v genetické informaci obsažené v DNA. Je považována za nevratnou (ireverzibilní) změnu a může být indukována fyzikálními, chemickými či jinými faktory. Mutace mohou vznikat na úrovni genů nebo chromozómů.

Transgenní organismus je typ geneticky modifikovaného organismu (GMO). Při jeho tvorbě jsou užity metody genetického inženýrství k předání určitých genů jednoho organismu na druhý. Takovéto organismy jsou následně využívány především ve výzkumu a medicíně.

Čím se buňka rozmnožuje

Rozdělení buněk na dvě dceřinné předchází nejprve znásobení a rozdělení genetického materiálu – karyokineze, poté následuje vlastní rozdělení – cytokineze. Existují tři možné způsoby karyokineze: amitóza, mitóza a meióza. Možné způsoby cytokineze – pučení, přehrádečné dělení a zaškrcování.Bakterie jsou v přírodě nezastupitelné ve svém významu pro koloběh látek, jako symbiotické oboustranně prospěšné organismy či jako výrobní prostředek v biotechnologiích. Dále jsou tu také bakterie způsobující choroby a bakterie podílející se na rozkladu mrtvé organické hmoty (destruenti).Po vstupu do našeho těla se bakterie začnou množit a nemoc musí být léčena antibiotiky, což jsou jediné léky, které dokáží bakterie zničit. Antibiotika jsou velmi účinná, jejich nadměrné užívání může mít ale vážné důsledky.

Konjugace [lat.] 1. chem. interakce elektronů z volného elektron.

Kde se nacházejí Nálevníci : Anaerobní nálevníky nalezneme jak volně žijící (téměř ve všech typech vod, na skládkách, v anaerobních čističkách, např.

Co zpusobuje mutace : Mutace je změna genetické informace. Způsobují ji různé vlivy – nejčastěji se za mutageny považují: fyzikální faktory (UV a ionizující záření); chemické faktory (např.

Co to je alela

Alela (allela, alelomorfa) je konkrétní forma genu. Každá alela může mít jednu nebo několikero forem. Gen je zodpovědný za znak (například za barvu očí), zatímco alela je zodpovědná za projev znaku (zda budou oči modré nebo hnědé). Alely se vyskytují v párech, základem je forma dominantní (A) a recesivní (a).

Epigenetika zkoumá změny ve strukturách a funkcích nukleových kyselin, a to především DNA, přičemž strukturu DNA nijak dále neovlivňují sledem nukleotidů. Tyto změny jsou navíc pouze dočasné, ale za to přenosné mezi generacemi.Rozmnožování člověka je forma pohlavního rozmnožování. Osou rozmnožování člověka je pohlavní styk mezi mužem (samcem) a ženou (samicí), který vyústí v těhotenství a posléze porod.

Co má každá buňka : Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu.