Mapová legenda (též vysvětlivky) je základní kompoziční prvek mapy, který slouží k vysvětlení mapových značek (též nazývané kartografické znaky) a ostatních vyjadřovacích prostředků použitých na konkrétní mapě.Legenda (pochází z latinského legenda, což znamená „věci určené ke čtení“) je epický literární žánr, pojednávající o životě, smrti, mučení a zázracích určitého světce či mučedníka, příp. ostatků nebo svatého předmětu (legenda o sv. Kříži). V legendách se vyskytují zázraky a postavy křesťanské historie.Základní kompoziční prvky mapy jsou název, měřítko, legenda, mapové pole a tiráž. Nadstavbové kompoziční prvky bývají označovány jako marginálie. měřítko, vysvětlivky (legendu), tirážní údaje aj. popisu mapy a orientace mapového obsahu ke světovým stranám.

Co je červená čára na mapě : Dobrý den, 1. to že je někde červená, znamená zpomalení (zpoždění) ale neznámená neprůjezdnost – to značí uzavírka.

Jak číst v mapě

Hlavní zásada při čtení mapy zní: Sever se na mapě nachází vždy na horním okraji mapy, jih na dolním okraji, východ vpravo a západ vlevo. Proto je při čtení v terénu nezbytně nutné mapu vždy nasměrovat podle světových stran.

Co je to Atlas : Atlas je soubor map spojených účelem, tematikou, měřítkem nebo měřítkovou řadou, generalizací a dalšími systémovými hledisky, zpracovaný koncepčně kartograficky a polygraficky jako jednotné dílo.

Počátky legendistiky sahají až do 2. století po Kristu, další tvorba vzniká poté, co se křesťanství v jednotlivých zemích stalo státním náboženstvím. Začaly se však vytrácet prvky historické a do popředí byly stavěny prvky zázračné. Ve středověku byly legendy sdružovány do sbírek, které vlastnily diecéze- např.

Starší legendy projevují snahu seznámit čtenáře s individuálními ţivoty konkrétních osob, zatímco pro ty mladší je typické vytváření obecných motivů, které jsou přenášeny z jednoho světce na druhého. – Mnoho legend vzniklo přímo za účelem kanonizačního řízení (tedy procesu svatořečení).

Jak se tvoří mapy

Avšak většina dnešních map vzniká za pomoci snímků, které pořizují letadla nebo družice přelétající nad zemským povrchem. Nejprve se pořídí snímky z letadla či družice a pak na počítači převádíme do podoby mapy. Jde o to, že se údaje o zeměpisné poloze míst převedou na souřadnice v mapě.Podle způsobu použití můžeme rozlišit například tyto mapy: • příruční; • nástěnné (školní); • atlasy (soubory map). Podle způsobu, jímž byly vytvořeny, rozlišujeme mapy: • kreslené; • fotomapy (vznikají z leteckých nebo družicových snímků); • digitální mapy (každému bodu na mapě přiřadíme i několik vlastností, např.Vyznačuje plochu, kde je zakázáno stání. Při vyznačení plochy pro účely zásobování může být značka doplněna nápisy „ZAS“.

(To znamená, že čím je číslo za dvojtečkou menší, tím je mapa přesnější a obsahuje více informací.) o zelené skvrny – ukazují hlavně plochu lesního porostu o světle modrá čára – vodní toky o světle modré plochy – rybníky, koupaliště apod.

Co znamená žlutá barva na mapě : Jednotlivé barvy na mapě v zásadě popisují:

Hnědá – výškopis vstevnic, terénní útvary (jámy, hliněné srázky,…). Černá – lidské výtvory (cesty, domy,…). Zelená – různé porosty (hustý les) nebo v olivové soukromé pozemky (levý horní roh mapy). Žlutá – otevřené prostory (louky,…).

Co je nosič a čepovec : Nejvýznamnější obratle krční páteře jsou atlas (nosič) a axis (čepovec). Atlas (označen C1) nemá trnový výběžek, v těle je velký otvor, má velké kloubní plošky. Axis (čepovec, označen C2) má 1 výběžek navíc (čep), původně byl čep tělem atlasu, společně zajišťují pohyb hlavy.

Jak se jmenuje první obratel

Atlas (lat. atlas) je první krční obratel, který narozdíl od typických obratlů nemá tělo ani trnový výběžek (viz obratlový oblouk). Atlas je kruhovitá kost, kterou tvoří přední oblouk, zadní oblouk, a na každé straně zesílená postranní část. Skloubení mezi atlasem a čepovcem je příkladem kolového kloubu.

Kristiánova legenda bývá označována za naši nejstarší kroniku. Vznikla na sklonku 10. století a z dobového pohledu zachycuje počátky české státnosti i křesťanské kultury.Kristián jako příslušník vládnoucí přemyslovské dynastie (možná syn Boleslava I. a bratr Boleslava II.) ve své legendě sleduje dva cíle: je jím přirozeně oslava světce ze středu českého knížecího rodu (a možná i snaha o napravení otcovy viny).

Kdy jsou legendy : Výstaviště Praha Holešovice přivítá 1. a 2. června 2024 motoristické fanoušky, milovníky techniky, rodiny s dětmi, dědečky s vnoučaty.