Receptory. Receptory dělíme na mechanoreceptory (mezi ně řadíme i audioreceptory), chemorecetory a fotoreceptory.Smyslové orgány jsou orgány, které vnímají a přenášejí podněty. Mezi lidské smyslové orgány se řadí oči, uši, kůže, nos a ústa. V těchto poměrně komplikovaných orgánech se nacházejí odpovídající smyslové receptory, které zprostředkovávají zrak, sluch, čich, chuť a smysl pro rovnováhu.Mechanoreceptory jsou receptory, které reagují na mechanické podráždění (např. dotek, tlak či vibrace). Toto podráždění je pak prostřednictvím nervových vláken vedeno do příslušné části centrálního nervového systému. Příkladem mechanoreceptorů jsou Merkelovy buňky, které se nacházejí v pokožce.

Co jsou senzorické funkce : Senzorická (smyslová) integrace je schopnost zpracovat smyslové informace za účelem jejich využití. Jde o funkci centrálního nervového systému, o schopnost zpracovat senzorické informace – vestibulární, proprioceptivní, hmatové, sluchové a zrakové, aby se vytvořila adaptivní reakce na prostředí (Jacobs, ed. 1998).

Jak funguje receptor

Receptor je buď ligandem řízený enzym, nebo protein, který se spojuje s enzymem. Mnoho receptorů obsahuje cytoplazmatickou část, která funguje jako tyrosinová proteinkináza. Po navázání signální molekuly se spojí 2 receptorové proteiny a vytvoří se dimer.

Kde jsou receptory : V biochemii je receptor (přijímač, přenašeč) bílkovina umístěná na cytoplazmatické membráně nebo v cytoplazmě či v buněčném jádře, která se váže na specifické molekuly (ligandy), jako jsou neurotransmitery, hormony nebo ostatní látky, a spouští buněčnou odezvu na tyto ligandy.

Termoreceptor je smyslový receptor umožňující vnímat teplo či chlad. Existují u celé řady živočichů včetně člověka. V lidském těle se nachází samozřejmě v kůži (nervová zakončení), dále však v hypothalamu (část mozku) a také v některých orgánech a cévách.

Mezi hlavní senzorické vlastnosti patří vzhled, barva, chuť, vůně, konzistence (textura) a je tedy jasné, že její hlavní použití je při hodnocení potravin. Už naši prapředkové používali svoje smysly, aby rozpoznali jedlou potravu od nejedlé či jedovaté a tato schopnost nám zůstala do určité míry dosud.

Co je senzorické vnímání

Senzorické procesy, vnímání (čití) Celý proces vnímání zahrnuje putování impulzu od původního smyslového receptoru (chuťové, hmatové buňky apod.) dostředivými (aferentními) nervy až do příslušné senzorické oblasti v mozku, kde teprve vzniká vědomý zážitek vjemu.Navázáním ligandy dochází k aktivaci receptoru. Aktivovaný receptor pak svojí části, která je uvnitř buňky, aktivuje další molekuly složitého řídicího systému – různé bílkoviny buněčné signální kaskády, každá z nich po aktivaci své proteinové kinázy nebo jiné chemické skupiny aktivuje další části kaskády.Na tělech živočichů existují obvykle dva typy termoreceptorů – chladové a tepelné. Pro ty lidské platí, že chladovými vnímáme teplotu v oblasti 10 – 30 °C, a teploty v oblasti nad 45 °C (to vysvětluje proč teplotu nad 45 °C vnímáme jako chlad) a tepelnými vnímáme teplotu v rozmezí 25 – 40 °C.

Hypotalamus jako centrální regulátor teploty:

Hypotalamus, malá část mozku, funguje jako hlavní termostat těla. Obsahuje receptory, které detekují změny v teplotě krve procházející mozkem. Pokud tato teplota stoupne nebo klesne mimo normální rozmezí, hypotalamus začne koordinovat reakce, které obnoví rovnováhu.

Jaké jsou druhy vnímání : Druhy vnímání:

vnímání formy (úzké, široké, ploché, oblé.) Při vnímání tvaru se uplatňuje zrak a hmat (pohyby očí, a hmatová zkušenost). Vnímání velikosti je zabezpečeno zrakem a hmatem. Velikost předmětů je odvozována podle velikosti jejich obrazu na sítnici s pomocí předchozí zkušenosti.

Jaké jsou poruchy vnímání : VNÍMÁNÍ (PERCEPCE) A JEHO PORUCHY

Nepatologické změny vnímání – smyslové klamy, Purkyňovy paobrazy, eidetismus, živá představa, pareidolie (zpodobňování), synestezie. Iluze – falešné vjemy vyvolané reálným podnětem, jehož vnímání je zdeformováno, člověk je přesvědčen o pravosti svých vjemů.

Co je to Termoreceptor

Termoreceptor je smyslový receptor umožňující vnímat teplo či chlad. Existují u celé řady živočichů včetně člověka. V lidském těle se nachází samozřejmě v kůži (nervová zakončení), dále však v hypothalamu (část mozku) a také v některých orgánech a cévách.

Bývá běžným projevem nachlazení nebo jiného infekčního onemocnění. Objevuje se však i po úrazu, operaci nebo po podání některých léků či po očkování. Horečka po očkování bývá vedlejším příznakem zejména u dětí a měla by sama vymizet do 1–2 dnů. U kojenců pak může signalizovat růst zubů.Endotermní (teplokrevní) živočichové si dokáží tělesnou teplotu udržet po určitou dobu, bez ohledu na okolní podmínky. Mezi tyto organismy řadíme savce a ptáky. Ektotermní (studenokrevní) živočichové mají tělesnou teplotu závislou na teplotě okolí, tzn. teplota těla odpovídá teplotě okolního prostředí.

Co to je vnímání : Vnímání (též percepce) zachycuje to, co v daný okamžik působí na smysly, informuje o vnějším světě (barva, chuť) i vnitřním (bolest, zadýchání). Vnímání je subjektivním odrazem objektivní reality v našem vědomí prostřednictvím receptorů. Umožňuje základní orientaci v prostředí, respektive v aktuální situaci.