„Vatovec v trojobalu jako řízek je přímo exkluzívní. Chutí je to trochu podobné hermelínu, každopádně je to neskutečně dobré," vybavuje si pýchavku na talíři mykolog Zdeněk Pelda.Osvědčil se mi eidam, ementál i pikantní niva. Pak smažíme na sádle nebo na oleji z obou stran do zlatova a podáváme teplé s bramborami, hranolky nebo chlebem. Přidáme tatarskou omáčkou nebo oblíbený dresink. Chuťově vatovec připomíná smažený sýr a právě přidáním nastrouhaného sýru tuto chuť ještě znásobíme.Pýchavka / vatovec / roste na pastvinách, zahradách, sadech nejradeji na vlhkých humózních živinami bohatých půdách, často v porostech kopřiv. Zatím není k dispozici metodika pro intenzivní pěstování v domácích kulturách. Proto pýchavku vysazujeme na vhodná přirozená stanoviště.

Co to je pýchavka : Pýchavka obrovská (Langermannia gigantea (Batsch: Pers.) Rostkovius, 1839, syn.: Calvatia gigantea (Batsch ex Pers.) Lloyd), též vatovec obrovský, je jedlá houba z čeledi pýchavkovitých, která se koncem léta a na podzim běžně vyskytuje po celém světě na polích, loukách a lesích.

Jak připravit Vatovec

Vatovec oloupeme a nakrájíme na 1-1,5 cm silné plátky. Nachystáme si ingredience na obalování: strouhanka, hladká mouka a vejce prokvedlané se solí. Rozpálíme si sádlo, obalujeme plátky vatovce a smažíme je do zlatova. Podáváme jen tak samotné či s chlebem.

Jak dlouho vydrzi Vatovec v lednici : Sadbu lze až 4 měsíce uchovat v lednici v teplotě do 6 °C a poté vysadit. Bílá plíseň není na závadu, naopak je důkazem, že je sadba živá. Upozorňujeme, že se jedná o obilí naočkované myceliem (možná bílá plíseň na obilí není závadná).

Je-li vlhko a příjemné teplo, můžeme na loukách i v zahradách objevit pýchavky. Ne každý je sbírá, ale přitom jsou to houby jedlé, které se mohou použít do omáček, gulášů a polévek. Připravíme je také na mozeček a zvlášť chutné jsou pýchavky smažené jako řízky.

Pýchavka obrovská, nebo také vatovec, poroste do začátku září. Svědčí jí kombinace slunných dnů a deště. Nejčastěji ji lze nalézt na okrajích lesů nebo na zahradách.

Jak upravit vatovec

Vatovec oloupeme a nakrájíme na 1-1,5 cm silné plátky. Nachystáme si ingredience na obalování: strouhanka, hladká mouka a vejce prokvedlané se solí. Rozpálíme si sádlo, obalujeme plátky vatovce a smažíme je do zlatova. Podáváme jen tak samotné či s chlebem.Jak vypadá

Pýchavka dlabaná dorůstá v průměru až 15 centimetrů. Tvar připomíná spíše hrušku než kouli – směrem k zemi se mírně zužuje, na vršku je houba mírně zploštělá. Tuto bělavě zbarvenou houbu pokrývají v mladí pyramidovité ostny. Časem ale mizí a pokožka pýchavka začíná šupinatět a praskat.Proto nepropadejte skepsi, když sadba nezačne plodit první rok výsadby. Plodnice se objeví v okamžik, kdy je nejméně čekáme. Jakým způsobem sadbu uchovávat: Nejlépe v lednici. Při těchto podmínkách vydrží 2 – 4 měsíce.

Ve skutečnosti neexistují žádná pravidla, která by určovala, co můžeme nebo naopak nesmíme jíst na houby, obecně je ale doporučováno, vyvarovat se mléka, které by v kombinaci s houbami u jedinců s citlivějším trávením mohlo způsobit zažívací potíže.

Jak se obaluje pýchavka : Houbu nakrájíme, oloupeme tužší obal. Osolíme a obalíme jako klasický řízek v hladké mouce, vejcích a ve strouhance. Na mírném ohni smažíme na pánvi dorůžova. Podáváme s brambory a tatarkou.

Proč se píše pýchavka : Pýchavka. Název houby pýchavky, jejíž zralé plodnice po zmáčknutí vyfouknou žlutohnědý oblak s výtrusy, je odvozen z již neužívaného slovesa pýchati s významem ‚dout, foukat'. Stejný původ má i podstatné jméno pýcha, k němuž je v současných PČP pýchavka přiřazena.

Jak skladovat Vatovec

Pro pýchavky platí stejné podmínky skladování jako u jiných druhů hub. Spotřebujte je co nejdříve po sběru. Chcete-li je déle udržet čerstvé, uskladnit je po dobu nezbytně nutnou při teplotě do 3°C.

Je-li vlhko a příjemné teplo, můžeme na loukách i v zahradách objevit pýchavky. Ne každý je sbírá, ale přitom jsou to houby jedlé, které se mohou použít do omáček, gulášů a polévek. Připravíme je také na mozeček a zvlášť chutné jsou pýchavky smažené jako řízky.Červivé houby z hlediska hygienického konzumovat jednoznačně nedoporučujeme. Červi zanášejí do nitra plodnic mikroorganismy, které rychle pomnožují a způsobují tak rychlejší zkázu hub (jejich hnití a plesnivění).

Proč se na houby nesmí pít alkohol : Její metabolit (1-aminocyklopropanol), vznikající při trávení houby v zažívacím traktu, je však silným inhibitorem právě acetaldehyddehydrogenasy odbourávající toxický acetaldehyd. Ten se pak v organismu hromadí a způsobuje otravu.