Počitek = výsledný prvek jednoho analyzátoru (smyslu). Počitek tvoří obraz jednoho znaku vnímaného předmětu (např. žlutá barva). Mozek jednotlivé počitky spojí – vznikne vjem.Vjem je odraz předmětů nebo jevů jako celku. Vzniká pouze přímým působením podnětů na naše smyslové orgány (Př.: pomeranč – vnímáme jeho velikost, tvar, barvu, vůni i jeho chuť).Vjem je výsledek vnímání (percepce), patří mezi kognitivní psychické procesy. Je to celistvý smyslový odraz jevu či předmětu ve vědomí jedince, spojení mezi lidským vědomím a objektivním materiálním světem. Na rozdíl od počitků vjem vyžaduje předchozí zkušenost, která umožní lidskému mozku rozpoznat, o co se jedná.

Co je to Pocitek : počitek (Sensation) = Odraz jednoduchých vlastností předmětů a jevů okolního světa, které bezprostředně působí na smyslové orgány (např. červená barva jablka).

Jak se liší představa od vjemů

Objektivní rozdíl vjemů a představ je takový, že vjemy vznikají stimulací receptorů (mají periferní původ), kdežto představy vznikají přímo v mozku (mají centrální původ). Základní rozdíl mezi nimi je v tom, že vjemy jsou pokládány za skutečné, kdežto představy za neskutečné.

Co to je Čiti : Čití je psychický proces, který podává nejjednodušší a nejzákladnější informace z vnějšího i vnitřního prostředí a uskutečňuje se prostřednictvím analyzátorů. Počitek je výsledkem čití, je to odraz jednotlivé vlastnosti (předmětu, jevu), který působí na náš receptor.

Forma vjemů se může lišit a být odlišná pro každý organismus. Zjednodušeně se dají rozdělit na vjemy z vnějšího (exoreceptory) a na vjemy z vnitřního prostředí (interoceptory). Vjemy z vnějšího prostředí jsou například koncentrace určitých látek, přítomnost světla, nebo vlnění vzduchu.

Obraz vzniká v mozku

Můžeme říci, že přes 80 procent informací o světě kolem nás získáváme právě díky zraku. Zrakový vjem se však přímo v oku netvoří. Obraz toho, co vidíme, vzniká v mozku. Pro oko je adekvátním podnětem viditelné světlo s vlnovou délkou 350–780 nanometrů, které vnímají světločivé buňky oční sítnice.

Jak se píše vjem

Po písmenu v se je píše jen u několika slov: vjet, vjezd, vjezdní, vjezdový, vjem, vjemový, vjedno.Fantazie. Fantazií (z řec. fantasma, obraz, vidění, přelud) rozumíme rozvinutou představivost či obrazotvornost, silně uvolněnou od všech zkušeností. V psychologii se zkouší například tak zvaným Rorschachovým testem, sérií obrázků nepravidelných inkoustových skvrn.Zrakové, sluchové, motorické, chuťové, hmatové, čichové představy.

Hluboké čití (šlachové, svalové, kloubní spolu s analyzátorem vestibulárním) nás informuje o tlaku, vibraci, poloze a pohybu. Vyšší funkcí čití je gnosie respektive stereognosie = schopnost určit hmatem prostorové vlastnosti předmětu.

Co je to poruchy čití : Hypestezie (někdy též porucha čití) je lokalizované nebo generalizované snížení citlivosti kůže (na dotyk, tlak, bolest či teplotu) nebo částečná ztráta citlivosti na smyslové podněty, která se vyskytne po poškození periferních nervů, jež snižuje vzrušivost senzorických nervových zakončení.

Jaké má člověk smysly : Tradičně se rozlišuje pět základních smyslů: chuť, čich, sluch, hmat a zrak. Toto rozlišení znal již Tomáš Akvinský a před ním už i Aristotelés (jak je patrno z jeho spisu "O duši").

Jak se píše zrakový vjem

Pokud je V předpona a kořen slova začíná písmeny JE-, píšeme ve slově VJE. Například: vjezd do garáže. zrakový vjem.

V místě, kde vystupuje zrakový nerv ze sítnice lidského oka, se nachází slepá skvrna – sítnice tady neobsahuje žádné tyčinky. Dopadnou-li světelné paprsky na tento bod, vnímaný předmět nevidíme. Zmizel-li nám jeden kroužek, stalo se tak proto, že se jeho obraz vytvořil právě v místě slepé skvrny.Kořen slova nikdy nemůže začínat „ě“, pokud tedy skupina vě/vje následuje po předponě v-, píšeme vje. Například ve slovech: vjezd, vjem, vjedno apod. Naopak pokud se skupina objevuje v kořeni, píšeme vě. Kořen námi zvoleného podstatného jména je „-věn-“, „ě“ je zde tedy součástí kořene.

Co znamená představa : Představivost je psychický proces vedoucí ke vniku paměťových představ. Schopnost vytvářet představy, je předpokladem tvořivé činnosti, zvláště v problémových situacích. Jsou osoby, jejichž představivost je nevýrazná a šedá, ale rovněž osoby s živou a barevnou představivostí.