Civilizační onemocnění

• Nemoci z nesprávné výživy – anorexie, bulimie, žaludeční vředy, obezita.
• Srdečně-cévní onemocnění – hypertenze, ateroskleróza.
• Diabetes mellitus.
• Nemoci pohybového aparátu – bolesti páteře.
• Alergie, atopické ekzémy.
• Onkologická onemocnění
• Autoimunitní onemocnění – revmatoidní artitida.

Jak předcházet civilizačním onemocněním

1. Pravidelně se hýbej.
2. Udržuj si zdravou váhu, tedy ani podváhu ani nadváhu.
3. Při nedostatku spánku si tělo bere energii jinak, a tím se zvyšuje opět hladina tuků v krvi.
4. Měř a kontroluj si krevní tlak.
5. Nech si změřit krevní cukr.
6. Nekuř.
7. Nepij alkohol.

I přes prodlužující se délku života čelí v posledních desetiletích celý svět, a obzvláště pak průmyslové země, epidemickému nárůstu civilizačních chorob, jako jsou například obezita, kardiovaskulární nemoci, cukrovka a metabolický syndrom, tuková nemoc jater či nádorová onemocnění.

Jaká je společná charakteristika civilizačních chorob : 2. Jaká je společná charakteristika civilizačních chorob Civilizační choroby jsou neinfekční a jsou chronické, tj. dlouhodobé.

Které nemoci patří k tzv civilizačním nemocem

I přes prodlužující se délku života čelí v posledních desetiletích celý svět, a obzvláště pak průmyslové země, epidemickému nárůstu civilizačních chorob, jako jsou například obezita, kardiovaskulární nemoci, cukrovka a metabolický syndrom, tuková nemoc jater či nádorová onemocnění.

Jak vznikají civilizační choroby : Za příčiny civilizačních chorob se považují například: konzumace průmyslově vyráběných potravin. příjem kaloricky bohatých potravin (zejména tučných a slaných jídel) nadměrná konzumace jídla, alkoholu a cigaret.

Ebola. Ebola je jednou z nejnebezpečnějších chorob na světě. Je vysoce nakažlivá a může na ni zemřít až 90 % nakažených.

Nemoc neboli choroba či onemocnění je patologický stav těla nebo mysli, který je projevem změny funkcí buněk a v důsledku i morfologickým poškozením těchto buněk, tkání a orgánů.

Na co se nejvíce umírá

Až o 20 procent Čechů umírá na nemoci srdce více než ve Francii. Přitom jim mohou předcházet včasnou léčbou a prevencí. Zatímco se snižují počty úmrtí na akutní infarkt myokardu, zvyšují se na srdeční selhání, arytmii, onemocnění chlopní a ischemickou chorobu srdeční. Právě ta je v Česku nejčastější příčinou úmrtí.V minulém roce zemřelo 112 920 obyvatel Česka. Více než polovina z nich zemřela v důsledku onemocnění srdce (32 %) nebo zhoubného nádoru (25 %). Trojici nejčastějších příčin úmrtí uzavírají cévní nemoci mozku s podílem 7 % na všech úmrtích.Rozlišujeme nemoci krátkodobé (akutní) a dlouhodobé (recidivující a chronické). Nemoci krátkodobé (akutní) jsou charakteristické náhlým začátkem, rychlým průběhem a omezeným trváním. Vznikají zpravidla z plného zdraví, projevují se nespecifickými příznaky, jako je např. bolest hlavy, nechuť k jídlu a únava.

pokles krevního tlaku, puls obtížně hmatný, často tachykardie s arytmiemi. změny vzorce dýchání, někdy charakteru mělké bradypnoe, někdy mělké tachypnoe, často apnoické pauzy, známky usilovného dýchání (zatahování nadklíčků) změny v obličeji („špičatění”, tj. zostření rysů, vystoupení nosu z obličeje)

Kdy se nejcasteji umiraji : Z hlediska rodinného stavu jsou na tom lépe ženatí muži a vdané ženy, nejvyšší intenzitou úmrtnosti jsou naopak poznamenáni svobodní. „Z pohledu sezónnosti lidé nejvíce umírají v zimních měsících a v březnu, nejméně v teplejší části roku od května do září.

Kdy se blíží smrt : Okamžik blížící se smrti poznáme dle následujících pěti příznaků: Nemocnému se změní vědomí, často upadá do bezvědomí, neodpovídá. Oči mohou být zavřené či pootevřené a pohled upřený do jednoho místa. Srdce začíná pracovat nepravidelně.

Jak člověk pozná že umírá

pacient není schopen perorálního příjmu tekutin a stravy, nabízené tekutiny většinou odmítá, má problémy s polykáním. změny stavu vědomí – obluzenost, somnolence/sopor/koma, někdy agitovanost a neklid. pokles krevního tlaku, puls obtížně hmatný, často tachykardie s arytmiemi.

Podle normativní definice zdraví a nemoci je nemocí pouze takový stav, který nemocnému jedinci způsobuje subjektivní potíže, tato definice ale z lékařského hlediska nepokrývá všechny nemoci – příkladem je vysoký krevní tlak nebo některá nádorová onemocnění. Tato definice je tedy vhodná jen pro rozvinutá stadia nemoci.Sedmá nemoc neboli syndrom ruka, noha, ústa je velmi nakažlivé virové onemocnění, které je nejrozšířenější mezi kojenci a děti do 5 let věku, výjimečně může tato nemoc postihnout i dospívající a dospělé. Projevuje se především svědivou kožní vyrážkou na těle, aftami v ústech, bolestí v krku a horečkou.

Jaký je to pocit zemřít : Umírající se bojí bolesti, opuštění, selhání či utrpení, obává se ztráty soběstačnosti, o rodinu a blízké. Nebezpečí vzniká v okamžiku, kdy strach začne přerůstat v paniku, která je nakažlivá a šíří se z jednoho člověka na druhého. Vedle strachu může umírající zažívat pocity viny, bolesti a zlosti.