Plazmoptýza (cytolýza) je stav živočišné buňky, kdy je koncentrace iontů rozpuštěných ve vodě nižší, než jaká je koncentrace v izotonickém roztoku. Buňka se postupně zvětšuje a pak praská, její obsah se uvolní ven. U červených krvinek (erytrocytů) se tento jev nazývá hemolýza.Deplazmolýza je proces, při kterém se protoplast rostlinné buňky vlivem vstupu vody rozšiřuje a připojuje se zpět k buněčné stěně. Je opakem plazmolýzy.Plazmolýza je osmotický jev, který spočívá v osmotické ztrátě vody z rostlinné buňky, která se nachází v hypertonickém prostředí (prostředí s větším osmotickým potenciálem než vakuoly dané buňky). Dochází k proudění vody směrem ven z buňky, ve směru spádu vodního potenciálu.

Kdy dochází k plazmolýze : Je-li buňka v prostředí s vyšším osmotickým tlakem (= v prostředí s nižším osmotickým potenciálem, v hypertonickém prostředí) ztrácí vodu, cytoplazma se odchlipuje od buněčné stěny – dochází k plazmolýze.

Co je to Exocytóza

Exocytóza je kontinuální proces, při němž buňka vylučuje skrze buněčnou membránu (plasmalemu) větší částice (např. makromolekuly) přímo do extracelulární matrix. Membránový měchýřek (vesikula) obsahující sekret putuje k membráně, splyne s ní a následně uvolní vnitřní obsah do svého okolí.

Na co je vakuola : Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých rolí. Například udržuje stálé prostředí v cytoplazmě díky regulaci pH a regulaci koncentrace solutů, plní funkci zásobní, detoxifikační, funguje jako lysosomální kompartment, hraje roli v osmoregulaci rostlinné buňky a tím také má podíl na mechanické pevnosti buněk.

Hypertonický roztok má vysokou tonicitu. Má vyšší koncentraci rozpuštěných solí a cukrů než krev. Ve srovnání s hypotonickým roztokem se hypertonický roztok stará o obnovení rovnováhy koncentrace buňky s okolním prostředím.

Buněčná stěna udává tvar rostlinné buňky, který úzce souvisí s její funkcí v pletivu. Složení buněčné stěny se liší v závislosti na druhu rostliny i pletiva, nejčastějšími komponenty, které jsou ve stěně vždy přítomné jsou celulóza, hemicelulózy, pektiny (vše polysacharidy) a proteiny (strukturní i enzymy).

Co je to izotonické prostředí

Izotonické prostředí je takové, ve kterém jsou koncentrace vnějšího prostředí a vakuoly shodné . Opačný proces k plazmolýze se nazývá deplazmolýza. Hraniční plazmolýza je stav, kdy plazmolýza právě již neprobíhá. Buňka je tvořena celulozní blánou buněčnou a živým obsahem buněčným, který se nazývá protoplast.Osmotický tlak π můžeme definovat jako přetlak, který by musel působit na roztok oddělený od čistého rozpouštědla semipermeabilní membránou, aby se hladiny vyrovnaly. Jednotkou osmotického tlaku je Pascal.Turgor (latinsky opuchlost, nadutost) je termín používaný v biologických vědách k popisu vnitřního tlaku pletiv a tkání. Tento tlak je výsledkem součtu napětí a tlaků jednotlivých buněk, ze kterých je tato tkáň/pletivo složena. Rostlinám dává turgor jejich pevnost a tuhost, kdežto zvadlé rostlině právě chybí.

Endocytóza je energeticky a materiálově náročný proces charakteristický pro živočišné buňky, při kterém jsou jimi pohlcovány jak molekuly, tak jiné buňky z vnějšího prostředí. Opačným procesem, kdy se buňka zbavuje látek tím, že je vypouští do okolí, je exocytóza.

Co je to Pinocytóza : Pinocytóza je jedním ze tří základních typů endocytózy, tj. „pohlcení“ nějakého materiálu směrem dovnitř buňky. Při pinocytóze buňka pomocí své plazmatické membrány pohlcuje tekutinu, jinak se tento proces podobá fagocytóze.

Co obsahuje vakuola : Rostlinná vakuola představuje zásobárnu vody a různých dalších organických i anorganických látek (cukry, bílkoviny, aminokyseliny, organické kyseliny, alkaloidy, třísloviny, barviva). Je také místem, kde dochází k buněčnému trávení (nahrazuje nepřítomné lyzozomy). Tekutý obsah vakuoly se nazývá buněčná šťáva.

Kde se vyskytují vakuoly

VAKUOLY se nachází u jednobuněčných eukaryot. Jedná se o potravní (trávicí) vakuoly, které jsou naplněné substrátem se živinami a pulzující vakuoly, které slouží k osmoregulaci (u sladkovodních eukaryot odstraňují přebytečnou vodu).

Izotonická (fyziologická) mořská voda se používá k vyčistění, zvlhčení nosu. Napomáhá odstranit viry, bakterie, alergeny, čímž přispívá k prevenci vzniku onemocnění. Hypertonická mořská voda se používá k vyčištění nosu a zároveň tím, že se jedná o koncentrovaný roztok solné vody pomáhá s ucpaný nosem.Nápoje s obsahem sacharidů, které rychle doplní potřebnou energii a zároveň osvěží i při tom nejnáročnějším výkonu. Isotonický ve sportovní praxi znamená, že nápoj má stejnou koncentraci částic (obsah minerálů a sacharidů) jako krev. V důsledku toho je tekutina absorbována tělem rychleji než voda.

Které organismy mají buněčnou stěnu : Obsah. Bakteriální (prokaryotická) buňka má na svém povrchu buněčnou stěnu. Buněčnou stěnu mají všechny bakterie s výjimkou mykoplasmat.