Zaměstnanecké výhody jsou benefity, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci mimo mzdu. Zpravidla nejsou vymahatelné ani upravované zákonem. Mohou být peněžní, v hmotné formě či ve formě nadstandardní služby; mohou nabývat různých podob.Nepeněžní benefity a dopad tzv.

U nepeněžních benefitů naopak často nelze ani určit jejich přesná finanční hodnota. Zaměstnancům je poskytnuta nějaká konkrétní věc či vstupenka nebo poukaz na konkrétní akci, čímž je zaměstnanci jasně určeno, pro jaký účel poskytnutý benefit může využít a nemůže si sám vybrat.Od zdaňovacího období roku 2024 bude vrchní hranice osvobození u těchto nepeněžních zaměstnaneckých benefitů, a to v úhrnu do výše poloviny průměrné měsíční mzdy. Do částky 21 983 Kč se tak tyto nepeněžní benefity nebudou na straně zaměstnance danit.

Na co může zaměstnavatel přispívat : Penzijní připojištění se státním příspěvkem; doplňkové penzijní spoření; penzijní pojištění; pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití; důchodové pojištění. Toto je výčet produktů, na které může zaměstnavatel přispívat, aniž by zaměstnanec musel příjem zdaňovat.

Co si zaměstnavatel nesmí dovolit

Zaměstnanec mimo jiné nesmí : požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.

Na co mám nárok jako zaměstnanec : Zaměstnanec má právo na náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku po dobu prvních 14 dnů, a pokud se zaměstnanec nevrátí do práce, pak má od 15. dne nárok na nemocenské (§ 192 zákoníku práce). Pokud je má firma uzavřená kvůli mimořádným opatřením, kolik dostanu

V žebříčku současných zaměstnaneckých benefitů se do popředí dostávají:

• příspěvky související s home officem (práce z domova),
• benefity související s péčí o zdraví,
• příspěvky na penzijní a soukromé pojištění,
• poskytování stravenek a stravenkového paušálu.

Zaměstnavatel poskytuje na základě vnitřního předpisu od ledna 2024 zaměstnancům nepeněžní poukázky na stravování – stravenky v hodnotě 200 Kč za jednu odpracovanou směnu. Zaměstnanci vzniká nárok na stravenku po odpracování minimálně 3 hodin. Zaměstnavatel na stravenky přispívá částkou 110 Kč, zbytek (tj.

Kdy nemusí zaměstnanec podat daňové přiznání

Ještě doplňme, že zaměstnanci mající roční zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 zákona o dani z příjmů (ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálových příjmů, z nájmu nebo ostatních příjmů) nemají povinnost podat daňové přiznání pouze v případě, že jejich další příjmy nepřesahují 20 tisíc korun.zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem (§ 12 odst.Mezi zakázané otázky patří ty, které se týkají osobního života, rodinného stavu, zdravotního stavu, náboženského přesvědčení, sexuální orientace a dalších citlivých témat, které nemají přímý vztah k vykonávané pracovní pozici.

Zaměstnavatelé jsou odpovědní za odvody sociálního pojištění za své zaměstnance. To zahrnuje odvody na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti. Z hrubé mzdy pracovníka se odvádí celkem 31,3 % na sociální pojištění – 6,5 % hradí zaměstnanec a 24,8 % zaměstnavatel.

Co když pro mě zaměstnavatel nemá práci : Když zaměstnavatel nemá práci, protože nejsou zakázky, kolik dostanu Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu částečné nezaměstnanosti, tj. z důvodu omezení odbytu výrobků/poptávky po službách, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, je-li uzavřena dohoda s odborovou organizací.

Kdy má zaměstnanec nárok na stravenky : Nárok na stravenku

Většina zaměstnavatelů má nastaveno, že nárok zaměstnance na stravenku vzniká za každý den na pracovišti, a většinou kopíruje možnost daňového odpočtu. Zaměstnanec tedy musí v rámci směny odpracovat alespoň 3 hodiny. Podmínky pro nárok na stravenky jsou plně v kompetenci zaměstnavatele.

Jak se účtují stravenky 2024

Podle zákona o dani z příjmů si 70 % z příspěvku na stravování (maximálně 116,20 Kč) můžete uplatnit jako daňově uznatelný náklad. Hodnota stravenky pro rok 2024, při které můžete jako zaměstnavatel uplatnit maximální částku jako daňový náklad (při zachování spoluúčasti zaměstnance 45 %), tedy činí 211 Kč.

Pokud zaměstnanec nemá povinnost podat daňové přiznání, může zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně. Když to neudělá a ani si dobrovolně nepodá daňové přiznání sám, jeho daňová povinnost je splněna sraženými měsíčními zálohami na dani.Podle § 38g ZDP: Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 ZDP).

Na co se zaměstnavatel nesmí ptát : Nevhodné otázky mohou zahrnovat například dotazy na plánování rodiny, zdravotní historii, vyznání víry, nebo etnický původ. Tyto otázky jsou považovány za neetické a mohou vést k diskriminaci. Například ptát se ženy na její plány na mateřství může být interpretováno jako diskriminace na základě pohlaví.