Jádro (z lat. nucleus – jádro nebo oříšek, příp. řec. karyon – jádro) je organela eukaryotických buněk, v níž je uložena většina genetického materiálu (DNA) buňky.Buněčné jádro, neboli nucleus, je obsaženo v každé buňce, která se může dělit. V jádře je uchovávána genetická informace buňky. Jádro je největší a nejvýznamnější buněčnou organelou.Jádro je složeno ze dvou druhů částic – kladně nabitých protonů a elektricky neutrálních neutronů. Náboje elektronu a protonu se liší jen znaménkem. Jejich velikost je stejná: e = 1,6.10-19 C. Za normálních okolností je počet elektronů v obalu stejný jako počet protonů v jádře – atom je navenek elektricky neutrální.

Jak se nazývá hmota která je komplexem DNA a bílkovin : Chromatin neboli jaderná hmota je komplex DNA a proteinů, které dohromady tvoří nukleohistonové (chromozomové) vlákno.

Co obsahuje jádro

Jádro se skládá z nukleonů, těmi jsou neutrony a kladně nabité protony. Ty se pak dále skládají z kvarků a gluonů. Nukleony uvnitř jádra jsou navzájem k sobě poutány silami, které v zásadě vznikají mezi jejich podsložkami tedy mezi kvarky a gluony.

Co je to nepravé jádro : Nepravé jádro je výskyt tmavě zbarveného dřeva uvnitř stromů, které za normálních podmínek jádro netvoří. Tato vada se vyskytuje pouze u listnatých stromů a její příčinou je vniknutí značného množství vzduchu do vnitřní struktury dřeva v kombinaci s hnilobou či mrazem, čímž jsou změněny fyziologické pochody ve stromě.

Má však jakési centrum, ve kterém jsou zapsány instrukce, kterými se řídí. Tím je jádro buňky. Jádro je v buňce nejviditelnější organela.

Bílkoviny neboli proteiny jsou základním stavebním kamenem lidského těla. Jsou pro člověka důležitou a nepostradatelnou živinou, protože si ji tělo z ostatních makroživin (sacharidů a tuků) nedokáže vyrobit. Proteiny se skládají z jednotlivých aminokyselin.

Co je vazebná energie jádra

Vazebná energie

představuje energii, která se uvolní při vzniku jádra z volných nukleonů. Je to také energie, kterou je nutno jádru dodat, aby došlo k jeho rozdělení na jednotlivé nukleony. Tato energie tedy určuje velikost vazby nukleonů v jádře.Prokaryota jsou jednoduché jednobuněčné organismy, které nemají jádro ani organely ohraničené membránou. O jádře a organelách si povíme více v příštím článku o eukaryotických buňkách.Metalurgie. Hutnictví, model obvykle dvojdílný, dřevěný, v němž se formuje slévárenské jádro. Několikadílné jaderníky se používají při zhotovování složitých jader, která z jednoduchých jaderníků nelze vyjmout.

Buňka, tkáň Buňka (cellula) je základní morfologickou i funkční jednotkou (nauka o buňce se nazývá cytologie, nauka o tkáních – histologie). Je schopná samostatného života.

Kolik je druhů buněk : Seznam buněčných typů v lidském těle zahrnuje více než 200 typů buněk. Přesný počet není možné vyjádřit, neboť se většina buněčných typů rozpadá na další subtypy a buněčné populace s charakteristickými vlastnostmi.

Co se stane když jím hodně bílkovin : Vysoký příjem bílkovin může vést k zatížení ledvin, a to už při konzumaci 2,5 gramu na kilogram tělesné hmotnosti. Ledviny pomáhají z těla odvádět mnohé odpadní látky, například dusík, když tělu dodáme příliš mnoho bílkovin, pak může dojít k narušení správné funkce ledvin, případně i k rozvoji onemocnění s názvem dna.

V čem je nejvíce bílkovin

Mezi top zdroje živočišných bílkovin patří bez pochyby maso a ryby, mléčné produkty a vejce. Pokud chcete jídelníček doplnit rostlinnými bílkovinami, sáhněte po luštěninách, ovesných vločkách, quinoe, sójovém „masu“ nebo doplňku stravy spirulině.

Atomové jádro je centrální část atomu s průměrem řádově 10-15m. Má kladný elektrický náboj a je v něm soustředěno přes 99 % hmotnosti celého atomu.Savci mají erytrocyty bez jádra a bikonkávního tvaru – u velbloudovitých jsou však oválné. Velikost se pohybuje od 4 mikrometrů u kozy až po 9,1 mikrometru u slona. V jednom mm³ bývá např. u člověka 4–5 milionů erytrocytů, u holubů však pouhých 2 400 000, naopak u psů až 6 650 000.

Co to je odlitek : Odlitek je napodobenina předmětu, zhotovená z hmoty původně kapalné a následně ztuhlé. Zhotovuje se zpravidla odléváním (odtud pojmenování) do duté formy neboli matrice. Odlitků se užívá k plné náhradě originálních předmětů (např. v restaurátorství nebo zubní technice), k jejich zastoupení pro demonstrační účely (např.