Podívejme se dnes na slovo leporelo. Je to slovo celkem legrační – znamená totéž co „rozkládací obrázková knížka“ a pojí se s představou malých dětí, které si takové knížky, čtenářsky většinou nenáročné, rády prohlížejí.Prostorová leporela dětem ožijí před očima. Není s podivem, že jejich nejznámější čeští tvůrci, Vojtěch Kubašta a Rudolf Lukeš, byli povoláním architekti. Prostorové leporelo má u nás velkou tradici a rozzáří oči nejenom dětem, ale i dospělým.Pro výrobu leporela z fotek musíte nejdříve vytisknout předlohu ve tvaru čtyřlístku a pomocí tužky ji přenést na barevný papír a následně vystřihnout. Podle toho, kolik chcete použít fotek, vystřihněte daný počet čtyřlístků. V závislosti na tloušťce barevného papíru doporučujeme 4-8 kusů.

Jak vzniklo slovo leporelo : Název leporelo je odvozeno od seznamu milenek Dona Giovanniho, vytvořeného jeho sluhou Leporellem3, z opery oper Don Giovanni aneb potrestaný prostopášník. Accordion a concertina jsou hudební dechové nástroje.

Kdo vymyslel Polednici

Polednice je čtvrtá balada ve sbírce Kytice Karla Jaromíra Erbena.

Co je to litý : Odlévání (ve slovních spojeních často též lití) je způsob výroby různých předmětů tím, že se kapalný (roztavený) kov, slitina, sklo, případně jiná kapalina nebo suspenze schopná ztuhnout, vlévá do formy potřebného tvaru.

Polednice je mytická bytost ve slovanském folklóru obcházející v poledne pole, jež trestá ty, kdo na nich v tuto dobu pracují, a která unáší děti. Poledne je v lidové kultuře chápáno jako hodina duchů, stejně jako půlnoc, a čas, kdy se má odpočívat.

Od pravého poledne slídila uličkami starého města a pátrala po toulavých dětech. Pokud byl lov úspěšný, nebohé dítko skončilo v hrubém pytli a nemělo příliš šancí. Kouzelná moc polednice skončila úderem jedné hodiny po poledni. I když strašila pouhou hodinu denně, stačila napáchat mnoho hrůzostrašných tragédií.

Jak porazit Polednici

Pokud ji nějaký zaklínač chce donutit se opět zhmotnit, musí ji nejprve uvěznit znamením Yrden nebo na ni použít Měsíční prach. Jakmile se příšera opět zhmotní, tak je nutné na ni rychle zaútočit stříbrným mečem, který ještě můžete potřít olejem proti přeludům.Klekánice unáší neposlušné a toulavé děti po večerním zvonění – klekání. Slovenská klakanica byla známá hlavně v Záhoří, nočnica či polnočnice se zjevovala o půlnoci a oznamovala tak smrt v rodině.Celý děj se odehrává v několika chvílích kolem poledne. V básni se nacházejí výkřiky, citoslovce, neúplné věty, zvláště ve vyjádření matčiny zloby (cikáně, i bodejž tě sršeň sám). Polednice je zde vykreslena pomocí hlásky „í“, např. (plíží se jako stín – blíž se plíží, blíž – a již je vzápětí).

Kytice obsahuje šest slok po čtyřech verších s využitím střídavého rýmu (abab). Počet slabik se v jednotlivých verších pravidelně střídá. Metrum první sloky: "Zemřela matka a do hrobu dána, " – daktyl; "siroty po ní zůstaly," – daktylotrochej; "i přicházely každičkého rána a matičku svou hledaly." – jamb.

Co je to Polednice : Polednice je pohádková bytost, která se v příbězích ze starých a dávných časů zjevovala lidem na vesnici. V pravé poledne trestala na poli i jinde každého, kdo nedodržel svůj polední klid. Každý, kdo ji spatřil, musel ihned přerušit svoji práci a zůstat stát na místě, aby jej polednice nepotrestala.

Jak zacina Polednice : Matka stojí u kamen a vaří pro svého muže oběd. Jejich dítko zlobí a matka mu hrozí, že na něj zavolá polednici. Dítě nedbá jejího varování a zlobí dál (zahazuje hračky). Matka to už nevydrží a polednici skutečně zavolá.

Co dělá klekánice

polednice a klekánice měly strašit děti v přesně danou denní dobu – při zvonění klekání. polednice se zjevovala (nečekaně) v poledne, a to hlavně na poli, kde kontrolovala, jestli si všichni dali obědovou pauzu. klekánice zas číhala po setmění na děti, co nedodržely večerku.

Večerní zvonění (klekání) bylo i pokynem pro děti, aby šly domů, protože bude chodit klekánice, která zlobivce a opozdilce odvleče pryč. Podobný účinek mívala i polednice, která dohlížela na včasný příchod dětí k obědu. Samo sebou, že i při úmrtí občana a jeho pohřbu se zvonilo.definice pojmu z našeho literárního slovníku. Verš je obvykle definován jako celistvá rytmická a významová jednotka básnického textu, oddělená od ostatních jednotek přesnými hranicemi. Jde o jeden řádek básnického díla, založený na výrazně rytmické organizaci.

Jak se pozná verš : Verš je obvykle jeden řádek básně. Vázaný verš je pravidelný – báseň má nějaký rytmus, který se stále opakuje, a nejbližší verše mají zpravidla stejný počet slabik. Vázané verše v češtině mají většinou přízvuk na lichých slabikách (protože přízvuk je v češtině na první slabice) – tomu se říká trochej.