Jádro se skládá z nukleonů, těmi jsou neutrony a kladně nabité protony. Ty se pak dále skládají z kvarků a gluonů. Nukleony uvnitř jádra jsou navzájem k sobě poutány silami, které v zásadě vznikají mezi jejich podsložkami tedy mezi kvarky a gluony.Obsahuje především chromatin, tedy jadernou DNA a s ní asociované proteiny (histony a podobně). Kromě chromatinu lze v jádře najít ještě jadérka a další drobné struktury.Každý atom se skládá z atomového obalu a jádra. Obal je tvořen určitým počtem záporných elektronů, které si (velmi zjednodušeně) můžeme představit jako nepatrné kuličky „obíhající“ kolem kladného jádra. Jádro je složeno ze dvou druhů částic – kladně nabitých protonů a elektricky neutrálních neutronů.

Jaké chromozomy tvoří jadérko : Lidské jadérko je tvořeno akrocentrickými chromozomy 13, 14, 15, 21, 22.

Které buňky nemají jádro

Prokaryota jsou jednoduché jednobuněčné organismy, které nemají jádro ani organely ohraničené membránou. O jádře a organelách si povíme více v příštím článku o eukaryotických buňkách.

Jak pusobi jaderne sily : jsou síly působící mezi nukleony v jádře atomu. Jsou silami krátkého dosahu, který zhruba odpovídá lineárnímu rozměru jádra (řádově 10-15 m). Působí vždy jen mezi nejbližšími nukleony. Daný nukleon se tedy váže jen s omezeným počtem nukleonů, což označujeme jako nasycení jaderných sil.

1. Atomové jádro. Atomové jádro je centrální část atomu s průměrem řádově 10-15m. Má kladný elektrický náboj a je v něm soustředěno přes 99 % hmotnosti celého atomu.

První model atomu navrhl J. J. Thomson roku 1904, když poznal, že elektrony lze uvolnit z atomu kteréhokoli prvku a jsou tedy jeho nezbytnou součástí. Podle tohoto modelu je atom kulový, kladně nabitý útvar, v němž jsou rozptýleny záporně nabité elektrony. Jejich náboj kompenzuje náboj kladně nabitého útvaru.

Co je menší než atom

Hadron je složená silně interagující subatomární částice (menší než atom). Hadrony mohou obsahovat kvarky, antikvarky, případně také gluony nebo být složeny pouze z gluonů.Chromozómy jsou útvary v jádře buňky tvořené deoxyribonukleovou kyselinou (DNA) a bílkovinami. Jednotlivé úseky DNA jsou geny, kódující specifické bílkoviny.Savci mají erytrocyty bez jádra a bikonkávního tvaru – u velbloudovitých jsou však oválné. Velikost se pohybuje od 4 mikrometrů u kozy až po 9,1 mikrometru u slona. V jednom mm³ bývá např. u člověka 4–5 milionů erytrocytů, u holubů však pouhých 2 400 000, naopak u psů až 6 650 000.

Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu.

Co je slabá jaderná sila : slabá jaderná síla (W) – jedná o interakci, která způsobuje β rozpad. Podléhají jí částice, které nejsou nabité (např. neutrina).

Která síla je nejsilnější : Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí působících mezi částicemi hmoty.

Jak je nabité atomové jádro

Nukleonové číslo A udává součet počtu protonů a neutronů v jádře: . Atomové jádro má tedy kladný elektrický náboj . Z Coulombova zákona lze snadno vypočítat, že dva protony ve vzájemné vzdálenosti se budou vzájemně odpuzovat elektrostatickými silami o velikostech 230 N.

Stabilita jádra je dána počtem protonů a neutronů v něm obsažených. Zvláště stabilní jsou jádra, jejichž počet protonů a neutronů je dán tzv. magickými čísly. To jsou čísla, podle nichž se zaplňují jednotlivé energetické stavy nuklidu a při nichž jádra vykazují extrémní vlastnosti související právě se stabilitou jádra.je vnější část atomu obklopující atomové jádro. Obal atomu je tvořen elektrony a má záporný náboj.

Co je nejtěžší v atomu : Atom se skládá z atomového jádra a elektronového obalu. Jádro je proti obalu velice malé a je v něm soustředěno téměř 99 % hmotnosti celého atomu.