Nádivka, mazanec, beránek, Jidáše, Pučálka a další velikonoční lahůdky. Tradiční velikonoční jídla představují pro většinu z nás vajíčka, pečený beránek, mazanec nebo nádivka.Na Boží hod velikonoční, největší křesťanský svátek, zakazuje pověra úklid! Ve slavnostní neděli by také dívky měly darovat kus velikonočního mazance mladíkovi, který se jim líbí. V tento den se má také podle zvyklostí slavit, hodovat a zpívat. Název Velikonoce pochází z Velké noci.Tento den se často pečou mazance, beránci, hlavička (nádivka, sekanina, sekanice, řežábek) z masa a mnoho jiných dobrot. Přísný půst střídá hojnost pokrmů. Na jaře slepice začínají více snášet, takže se nemusí šetřit vejci. Velikonoční pokrmy proto obsahují vajec velké množství.

Co by se nemělo dělat na Bílou sobotu : Charakteristika Bílé soboty v římskokatolické tradici

Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest. V západní církvi je zvykem během Bílé soboty konat tzv. „bdění u Božího hrobu“.

Jaká jsou tradiční velikonoční jídla

Vajíčka, mazanec, beránek a jehněčí neodmyslitelně patří k Velikonočním svátků.

Co se nesmí na velikonoční sobotu : V tento den se nekonají žádné bohoslužby, neslavily se žádné svátosti kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Po západu slunce však už začíná Velká noc. O té vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Na Bílou sobotu bývalo vždy zvykem vymetat hmyz z domu za zvuku kostelních zvonů.

Nemělo se pracovat na polích (hýbat se zemí), nemělo se prát prádlo. Přesto symbolem Velkého pátku byla voda – tou se lidé omývali pro zdraví, vykrápěl se chlév a omývala zvířata. Také se tento den děly zázraky – zem se otevírala, aby ukázala své poklady.

Lidé by neměli prát prádlo ani hýbat se zemí

K Velkému pátku se váže také řada pověr. Některé nejsou součástí křesťanství, ale pouze lidovými tradicemi. A právě v lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. Údajně by se měly otevírat hory, které by měly vydávat poklady.

Co se vaří na Zelený čtvrtek

Jaké jídlo byste tedy měli konzumovat na Zelený čtvrtek Podle tradice měla celá rodina sníst něco zeleného. Hospodyně nejčastěji vařily zelenou polévku, do které přidávaly jarní bylinky – česnek medvědí, kopřivy nebo špenát. Říkalo se totiž, že pokud sníte v tento den něco zeleného, budete pak zdraví po celý rok.Tradice tvrdí, že kdo se na Velký pátek bude „hrabat“ v zemi, čeká ho rok smůly. Tudíž poklady ano, ale jenom očima. Co se týká „majetku“, hospodyně by v tento den měla dávat pozor, aby z domácnosti nebylo nic odneseno, nic se nepůjčuje a nemělo by viset ani prádlo. Jinak se majetek rodiny rozuteče.Nenechávejte velké prádlo na poslední chvíli, ať si můžete v poklidu užít Velikonoční svátky. A pamatujte, že na Velký pátek se nepere!

Křesťanský svět si připomíná příchod Ježíše Krista. Boží hod byl v minulosti dnem, kdy se setkávaly rodiny a děti navštěvovaly své kmotry. Dodnes se k němu pojí také lidové tradice.

Co se muze na Bílou sobotu : Dnes je Bílá sobota. Křesťané se stále postí a po celý den se nekonají žádné liturgické obřady. Lidé chodí do chrámů navštěvovat takzvané Boží hroby a vše směruje k večerní vigilii. Pak se znovu rozsvítí svíce, rozezní se zvony a vypuknou oslavy Kristova vzkříšení.

Kdy se nemá věšet prádlo : Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.

Kdy by se nemělo prát prádlo

Prádlo v Kristově krvi

Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.

Nemělo se pracovat na polích (hýbat se zemí), nemělo se prát prádlo. Přesto symbolem Velkého pátku byla voda – tou se lidé omývali pro zdraví, vykrápěl se chlév a omývala zvířata. Také se tento den děly zázraky – zem se otevírala, aby ukázala své poklady.Křesťanský svět si připomíná příchod Ježíše Krista. Boží hod byl v minulosti dnem, kdy se setkávaly rodiny a děti navštěvovaly své kmotry. Dodnes se k němu pojí také lidové tradice.