K vhodné zelené potravě patří například pampeliška, listy jahodníku, sedmikráska, čínské zelí, čekanka, rukola, jetel, polníček a mrkev. Ovoce dáváme jen občas jako pamlsek kvůli vyššímu obsahu cukru. Vhodný je meloun, borůvky a jablka. Jako zpestření ocení květy lučních rostlin, přidávat můžeme také jemnější seno.V přírodě se suchozemské želvy živí převážně rostlinnou potravou. Občas si pochutnají i na žížale, slimákovi nebo zdechlině. Doma předkládejte želvě co nejpestřejší výběr zeleniny a ovoce, trávu, listy, květy – nejvhodnější je pampeliška, jetel nebo vojtěška. Můžete občas zkusit i vařenou rýži, nejlépe neloupanou.Mezi oblíbené rostlinné krmivo z vody patří okřehek, růžkatec nebo kabomba, ze suchozemské nabídky je to pak ptačinec, pampeliška, listy jahodníku nebo třeba jetel. A pozor, i vodní želvy si rády kousnou do dobrého ovoce a zeleniny, takže můžete do jídelníčku přidat např. banán, jablko, třešni, čínské zelí nebo mrkev.

Čím krmit želvu pardálí : Čím želvu pardálí krmit

Nejvhodnější potravou je list pampelišky, jitrocel, řebříček, seno a jiné traviny. Pokud želvu chováte na zahradě, napase se sama. I když jsou želvy samy o sobě žravé, ve volné přírodě jedí pomálu. Krmení jim tedy stačí podávat 3 x týdně.

Co nesmí jíst želva

Nevyhovující zdroje vápníku: rajče, broskev, salát, okurka, jahody, brokolice, meruňky, růžičková kapusta, květák, chřest, řepa, banán, švestky. Tyto potraviny se musí vždy poprášit doplňkem vápníku a neměly by sloužit jako hlavní zdroj krmení.

Jaké ovoce může želva : Proto podávejme potravu vždy v takové formě, ve které se přirozeně vyskytuje. Dále je vhodné pro pestrost potravy přidávat i další plody a ovoce jako např. : třešně, jablka, hroznové víno, meloun, ananas, borůvky, list a květ ibišku a další květy lučních rostlin.

V želvím jídelníčku se nesmí vyskytovat citrusy, jelikož odvápňují organismus. Ani v přirozeném prostředí želváci nemají šanci natrefit na ovoce, pokud není zrovna období vegetace a přezrálé plody nehnijí na zemi. Vyvarujeme se i podávání pečiva, mléka, mléčných produktů a masa (výjimkou je želva uhlířská).

Velmi snášenlivý druh, jak vůči vlastnímu druhu, tak s želvami jiných druhů. V zimním období želva hybernuje (spí zimním spánkem) – buď na souši nebo ve vodě (dokonce i pdo ledem). Když je příliš horké nebo příliš suché období, kdy vysychá voda, želvy estivují (spí letním spánkem).

Jakou zeleninu může želva

Některé želvy se naučí pít samy z misky. Prevence měknutí krunýře je krmení potravinami se správným obsahem vápníku a fosforu, tedy nejméně 2:1. Do těchto vhodných potravin patří : pampeliška květ i list,jitrocel, jetel, čínské zelí, petržel, kadeřavá kapusta, pórek, cibule – nať, list i plod z ostružiny a maliny.Pití suchozemských želv

Želva by měla mít přístup alespoň dva- až třikrát týdně k vodě v podobě koupání. Pokud častěji a déle v těchto okamžicích pije, je něco v nepořádku.Běžně se želvy můžou přesunout ven když se noční teploty ustálí nad bodem mrazu (ideálně nad 0-5°C) a denní teploty se dostávají přes 10°C. Želvy si tak venku v těchto chladných měsících dokonale odpočinou a jsou připravené aktivovat až do podzimu. Toto jsou pouze orientační možnosti pro želvy s venkovním výběhem.

V želvím jídelníčku se nesmí vyskytovat citrusy, jelikož odvápňují organismus. Ani v přirozeném prostředí želváci nemají šanci natrefit na ovoce, pokud není zrovna období vegetace a přezrálé plody nehnijí na zemi. Vyvarujeme se i podávání pečiva, mléka, mléčných produktů a masa (výjimkou je želva uhlířská).

Co mají rády želvy : vhodná je zejména: pampeliška (listy i květ), jitrocel, jetel, kopřivy, bodláky, ptačinec, žabinec, řebříček, hluchavky, luční byliny a trávy… jednoduše vše, co roste na každé zahrádce, v parku nebo louce. Přes léto pak jsou velice vhodné květy Ibišku, které želvy milují.