Půda vzniká zvětráváním hornin a mi- nerálů. Při zvětrávání hornina praská a na zvětralém povrchu se po čase objevují první rostliny. Jejich kořeny dokážou pronikat i do velmi malých trhlinek a vypouštět látky, které způsobují další zvětrávání. Půda obsahuje také humus z odumřelých částí rostlin a živočichů.Každá půda obsahuje podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry: litosféru, hydrosféru, atmosféru a biosféru. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíšeny a vytvářejí heterogenní polydisperzní systém.V půdě najdeme nejprimitivnější archea, dále bakterie, houby, protista a celou plejádu bezobratlých živočichů, od mikrofauny přes mezofaunu po makrofaunu. Najdeme v ní, roztoče, chvostoskoky, hlístice, žížaly, larvy brouků, much, mnohonožky, stonožky a mnoho dalších skupin.

Co prospívá půdě : Vlastnosti půdy vylepší také speciální rostliny pěstované na uvolněných záhonech. Jejich úlohou je pouze vyrůst, odumřít a vytvořit v půdě humus. Hnojivé rostliny rovněž chrání půdu před erozí či množením plevele, a pokud použijete bobovité rostliny (třeba jetel nebo hrachor), dodávají do země také vzdušný dusík.

Co ničí půdu

Půdě prospívají šetrné formy zemědělství, avšak škodí intenzivní pěstování spojené s chemizací a častými přejezdy těžkých strojů. Velkým ohrožením je eroze půdy. Přibližně 53 % z rozlohy ČR je ohroženo erozí.

Co se vyskytuje v půdě : Půda se skládá ze dvou částí: anorganické (minerály, kameny, písek, jíl…) a organické (skupina všech živých organismů zapojených do řetězce vzájemného dodávání potravy). Kromě větších organismů, jako jsou žížaly, nejrůznější červi a hlísti, tvoří hlavní živou část okem nepostřehnutelné půdní mikroorganismy.

Půdě prospívají šetrné formy zemědělství, avšak škodí intenzivní pěstování spojené s chemizací a častými přejezdy těžkých strojů. Velkým ohrožením je eroze půdy. Přibližně 53 % z rozlohy ČR je ohroženo erozí. Téměř 20 % je potenciálně silně až extrémně ohroženo vodní erozí a více než 5 % větrnou erozí.

Je životním prostředím půdních organismů, stanovištěm planě rostoucí vegetace, slouží k pěstování kulturních rostlin. Je regulátorem koloběhu látek, může fungovat jako úložiště, ale i zdroj potenciálně rizikových látek. Půda je dynamický, stále se vyvíjející živý systém.

Co tvoří živou část půdy

Živá složka půdy:

Půdní organizmy = bakterie, , prvoci, houby, měkkýši, kroužkovci, …, kteří žijí v půdě. Všechny ovlivňují úrodnost půdy svou životní aktivitou. Živé organismy (žížaly) mechanicky rozrušují půdu, kypří ji, provzdušňují, rozrušují v ní organické zbytky a promíchávají je s minerálními částicemi.Jsou to zejména kyselé deště, vysušování, likvidace velkých ploch lesů a intenzivní zemědělství s aplikací průmyslových hnojiv a pesticidů a monokulturním pěstováním plodin a hloubkovým obděláváním půdy, které ničení půdy provádějí.Půda je proto bezesporu nejcennější přírodní bohatství. Je přirozenou součástí národního bohatství každého státu. Půdu je proto nutné chránit nejen pro současnou dobu ale se značným výhledem do budoucna. ohodnocené podle jejich vhodnosti pro různé typy využívání.

Půda je však ohrožována celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce. V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky organické hmoty.

Jak člověk ničí půdu : Tyto procesy jsou způsobovány lidskými činnostmi, jako jsou např. zábor půdy, intenzivní využívání půdy (odráží se mimo jiné v množství živin používaných na zemědělské půdě) a opouštění půdy. Každý z těchto procesů má dopad na hlavní dimenze půdy: krajinný pokryv/využití území, vegetaci a půdu jako takovou.

Proč musíme chránit půdu : Půda je proto bezesporu nejcennější přírodní bohatství. Je přirozenou součástí národního bohatství každého státu. Půdu je proto nutné chránit nejen pro současnou dobu ale se značným výhledem do budoucna. ohodnocené podle jejich vhodnosti pro různé typy využívání.

Co je zásaditá půda

Půda s pH vyšším než 7 je zásaditá, půda s pH nižším než 7 je kyselá. Půda s pH 7 je neutrální. Hodnota pH půdy má vliv na to, jakým rostlinám se v dané lokalitě bude dařit.

Humus je nejúrodnější část půdy, která vznikla rozpadem odumřelých rostlin a těl mrtvých živočichů. Svrchní vrstvu půdy lidé obdělávají a pěstují na ní rostliny. Obdělávaná vrstva půdy se nazývá ornice.V ČR bohužel stále ubývá zemědělské půdy ve prospěch výstavby silnic a domů, ačkoliv počet obyvatel se už po několik desetiletí skoro nemění. Půdě prospívají šetrné formy zemědělství, avšak škodí intenzivní pěstování spojené s chemizací a častými přejezdy těžkých strojů. Velkým ohrožením je eroze půdy.