Z podhoubí vyrůstá plodnice. Ta má obvykle dvě části – nohu (třeň) a klobouk. Ze spodní strany klobouku vypadávají vý- trusy, kterými se houby rozmnožují. jsou lupeny, prsten a pochva.Houba roste asi 7–12 dní a polovinu této doby není vůbec viditelná. Nejprve totiž roste plodnice pod zemí a když vykoukne, roste den po dni centimetr za centimetrem. Takže pokud vidíte fotky lidí, jak se chlubí plnými koši či kufry aut, nebojte se. Za pár dní bude stejně bohatá nadílka čekat i na vás.Rourky a póry

Hřibovité houby mají zespodu klobouku rourky, které se dají oddělit od dužiny klobouku. Houby, jejichž rourky jsou pevně spojené s kloboukem, patří do různých čeledí nelupenatých hub. Ústí rourek nesou název póry a mohou mít zcela jinou barvu než rourky samotné – nejčastěji oranžovou nebo červenou.

Co tvoří podhoubí hub : Mycelium (podhoubí) je shluk vzájemně propletených vláken, charakteristický zejména pro houby a některé bakterie. Vlákna mohou být rozdělena septy (přepážkami) na jednotlivé buňky, nebo tato septa chybějí a celé mycelium je tvořeno jednou buňkou.

Co je kalich smrti

Co je kalich smrti

Jde o pochvu, z níž muchomůrka zelená vyrůstá. Tato pochva je bílá, tvoří ji jedna poměrně tenká blána a houbu obepíná jen volně, tzn. není k noze pevně přirostlá. Většinou sice kalich smrti alespoň trochu vyčnívá nad povrch, ale může být i celý schovaný.

Které houby jsou nejedlé : Mezi nejedlé patří kromě kromě hřibu žlučníku ještě hřib medotrpký a hřib kříšť. „Oba mají šedý klobouk, žluté rourky a modrají,“ upřesňuje Tereza Tejklová. „Ke konzumaci pak nedoporučuje ani hřib plavý a hřib skvrnitý.

„Podhoubí je síť vláken. Když mikroskopujeme podhoubí, vidíme protáhlé buňky, které na sebe navazují a tvoří buď jednobuněčná vlákna nebo jejich shluky – takzvané myceliové provazce nebo rhizomorfy. Kdybychom měli podhoubí k něčemu přirovnat, tak je to vlastně základní živoucí část organizmu, něco jako strom.

Pokud substrát naočkujete ke kolonizaci/prorůstání mycelia neboli podhoubí, tak by měla být teplota 20 až 25 °C. Když podhoubí kolonizuje/proroste celý substrát, je celý bílý a měl by se namočit na 24 hodin do studené vody. Po vylití vody začíná poslední fáze, což je tvorba plodnic a teplota by měla být 15 až 20 °C.

Co obsahuji buňky hub

Houbová buňka je buňka eukaryotická s charakteristickými znaky: – pravé jádro, jaderná membrána, chromosomy; – zmnožení membrán, kompartmentace; – organely: jádro, endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát, mitochondrie, vakuoly (resp. lyzosomy), peroxisomy, buněčná stěna.Rozklad Organické Hmoty: Houby mají klíčovou roli v rozkladu odumřelé organické hmoty, což pomáhá uvolňovat živiny do půdy. Symbióza s Rostlinami: Mykorrhizní houby mohou vytvářet symbiotické vztahy s rostlinami, zvyšující jejich schopnost získávat živiny.Která houba v ČR je nejjedovatější Mnozí možná předpokládají, že nejnebezpečnější houbou v českých lesích je muchomůrka zelená. Avšak nejjedovatější houbou v ČR je nenápadný pavučinec plyšový (Cortinarius orellanus), který má mnohem vyšší toxicitu.

Přestože muchomůrka zelená způsobuje nejvíce smrtelných otrav, nejjedovatější houbou, kterou lze v českých lesích nalézt, je pavučinec plyšový. Tato docela hezká rezavě až skořicově hnědá houba totiž obsahuje smrtící koktejl toxinů, který nenávratně poškozuje ledviny.

Proč nejíst červivé houby : Červivé houby z hlediska hygienického konzumovat jednoznačně nedoporučujeme. Červi zanášejí do nitra plodnic mikroorganismy, které rychle pomnožují a způsobují tak rychlejší zkázu hub (jejich hnití a plesnivění).

Který hřib je jedovatý : Jedovatých druhů hřibů je 5:

Jsou to hřib rudonachový, hřib Le Galové, hřib Moserův, hřib nachový a hřib satan,“ vyjmenovává Tereza Tejklová pět jedovatých druhů hřibů, u kterých vás opravdu nemusí mrzet, když je nenajdete. Hřib Moserův roste pod jehličnany, u nás podle mykoložky jen v oblasti Beskyd.

Jak velke je podhoubí

Plodnice dorůstají váhy až 1 kg a průměr klobouku je až 30 cm. Barva klobouku je od žluté až po červenohnědou. Celkově vypadá jako velký žampion s delším třeněm a barevným kloboukem.

Tato velmi zvláštní houba má oválný klobouk, který se nikdy nerozloží, pouze se časem zvonovitě rozevírá a současně se od okraje rozplývá, roztéká. Nakonec z něj zbude černošedá kaše. Klobou je vysoký 50–150 mm, z počátku zvoncovitý o průměru do 60 mm, bílý s hnědými šupinami, který pokrývají především vršek klobouku.Sadbu nasypeme nebo nalijeme přímo ke kořenům stromů do hloubky asi 10 až 20 cm, ne dále než 2 m od kmene. Místo pokropíme odraženou vodou a můžeme ho pohnojit kompostem. Pokud nám nepomohou přeháňky, musíme zalévat každý den. Půda by měla zůstat neustále vlhká, jinak se podhoubí neuchytí.

Jak velké je podhoubí : Plodnice dorůstají váhy až 1 kg a průměr klobouku je až 30 cm. Barva klobouku je od žluté až po červenohnědou. Celkově vypadá jako velký žampion s delším třeněm a barevným kloboukem.