Co pěstovat po bramborách a jaké zdravotní výhody nám to…

• Hrášek.
• Pastiňák.
• Kopr.
• Mrkev.
• Cibule.
• Sójové boby.
• Něco závěrem.

Dobu sklizně brambor ovlivňuje mnoho faktorů. V první řadě je to samozřejmě odrůda brambor, záleží ale také na počasí v konkrétním roce. Nejlépe je orientovat se podle natě. Jakmile začne nať žloutnout a zasychat, je to znamení toho, že brambory už neporostou a proto je nejvyšší čas je vykopat.Na záhon stále můžeme vysévat cibuli, mangold, hrách, mrkev, ředkvičky a ředkve, petržel, vodnice i řepu. Brokolici, pór, kadeřávek, zelí i některé saláty už také lze vysévat přímo do půdy, stejně tak kapustu a kedlubnu. Z tykví lze sít všechny, ať se jedná o cukety, dýně, či patizony.

Co se dá sázet v létě : V červenci spíše sklízíme, na uprázdněné záhony ale můžeme stále zasít zeleninu s kratší vegetační dobou. Hodí se červená řepa, která do podzimu vyroste alespoň do malých bulviček, listový nebo ledový salát, špenát, roketa, polníček, pekingské zelí, raná karotka, kedlubny a různé odrůdy ředkví a ředkviček.

Jaké druhy zeleniny nesmíte nikdy sázet vedle sebe

Jestli existuje nějaká zelenina, u které si na kombinace musíte dávat pozor, je to okurka. Špatně se snáší s kdečím. Kromě rajčat jí vadí také ředkvičky, brambory, jahody, kapusta, zelí, česnek.

Jaké plodiny nedávat po sobě : Nedáváme k sobě například plodiny, které mají stejné nebo podobné nároky na živiny a zároveň stejné odpadní látky, jako jsou například papriky, rajčata a okurky, ale spíše se snažíme kombinovat tyto rostliny jinak. Okurky s koprem, kopr má ráda i mrkev a třeba červená řepa.

Kdy sklízet brambory

Pokud si ale nepamatujete, kdy jste rostliny zasadili, anebo termín nedokážete v kalendáři zpětně dohledat, nezoufejte. Brambory samy naznačí, že chtějí z půdy ven. Jejich nať zežloutne a začne polehávat. V tomto období již hlízy nerostou.

Zaschlá nať – brambory ven

Tato metoda vám bezpečně napoví, jak jsou na tom brambory v zemi. Jakmile začne sesychat a uvadat, je jasné, že čas sklizně se blíží. Brambory, které mají nať již uschlou, více nevyrostou a jejich zůstávání v půdě nemá žádný význam.

Co zasadit vedle paprik

Co zasadit vedle paprik:

1. Rajče.
2. Kapusta.
3. Kedlubny.
4. Česnek.
5. Cibule.
6. Fazole.
7. Mrkev.
8. Petržel.

Vysévejte nyní rané odrůdy špenátu a ředkviček a také salát přímo do pařeniště nebo skleníku. Následující druhy zeleniny můžete také umístit přímo ven: mrkev, hrách, košťáloviny, jako je červené zelí, bílé zelí a hlávková kapusta (pokud nemrzne), kořenovou petržel a pastinák.Do konce léta vám stihnou ještě jednou obrazit. Stále lze vysévat mrkev, černou a červenou ředkev, keříčkový fazol, rané kedlubny, zelí, růžičkovou kapustu, pórek.

Zásady výsadby papriky ve skleníku

Keře je třeba sázet ve vzdálenosti 25 až 40 cm v závislosti na výšce, a mezi řádky nechat 65-70 cm. Aby mladé rostliny nebyly spáleny, výsadbu je třeba provádět ráno, večer nebo v zamračený den.

Co sázet spolu : Většinou je dobré kombinovat pouze dvě rostliny. Pokud byste jich chtěli pěstovat společně více, počet možných kombinací už není tak velký. Vzájemně se podporují nebo jsou k sobě neutrální například cibule, mrkev, hrách a kopr. Zkuste klidně i kombinaci jahody, česnek, pórek a polníček.

Které plodiny se nesnášejí : Kromě rajčat jí vadí také ředkvičky, brambory, jahody, kapusta, zelí, česnek. Pokud někoho kolem sebe snese, jsou to především: hrách, fazole, kopr, salát, pórek, cibule, celer, červená řepa, petržel, kedlubny nebo zelí. Okurky špatně porostou i jako následná plodina po rajčatech nebo květáku.

Kdy sklízet zeleninu ráno nebo večer

Ideální je sklízet ráno. V horkých dnech rostliny odpařují velké množství vody – a tím pádem během dne nejen ochabují, ale mají také kratší trvanlivost. Výjimkou jsou například polníček, špenát nebo rukola. Ty je lepší sklízet večer, kdy je obsah dusičnanů výrazně nižší než ráno.

Může jít nejen o dlouhodobé intenzivní osvětlení slunečním zářením nebo zářivkami na prodejních místech, ale i o zezelenání hlíz ještě na poli, když se po přívalových deštích rozplaví brázdy. Nazelenalé hlízy se musí okrájet a oloupat. Vodu, v níž se vařily, se doporučuje slít a dále již nepoužívat.Polorané a polopozdní brambory zrají 120 až 145 dnů a sklízejí se v srpnu nebo září. Mají silnější slupku a jsou vhodné k delšímu skladování. Pozdní brambory zrají nejdéle, nad 145 dnů, a sklízejí se až v říjnu.

Jak často zalévat brambory : Zalévejte občas, ale vydatně

Sklizené brambory tvoří téměř z 80 % voda. Přesto není třeba zalévat denně.