Nejlépe se pod stromy daří barvínku (Vinca), břečťanu (Hedera), hluchavce pitulníku (Lamium galeobdolon), kterou zdobí bílé skvrny a od dubna rovněž žluté květy, a bergeniím (Bergenia). Vybírat můžeme také z okrasných travin, jakými jsou např. ostřice (Carex) či polštářovité kostřavy (Festuca gautieri).květinami, rostlinami či keři z čeledi Bobovité (Fabaceae). Ty totiž umí vázat v půdě dusík a když je pod stromy občas posečete a necháte tam, tak působí jako zelené hnojení. Nutno podotknout, že velké množství těchto rostlin je jedovatých. Jetel pod stromy, hrách a fazole v blízkosti keřů ale můžete sázet vždycky.Pod stromy se bude dařit stínomilným rostlinám. Najdete je mezi trvalkami, okrasnými travami, kapraďorosty, cibulovinami, hlíznatými rostlinami i dřevinami. Často jde o nenáročné a rychle se rozrůstající druhy, které v ideálních podmínkách zakrátko vytvoří souvislou pokrývku půdy.

Kam zasadit Lišku : Půda by měla být lehčí, hlinoto-písčitá, až písčito-hlinitá, teplá, dobře propustná, nicméně vlhká, nepřemokřená. Jednotlivé keře vysazujeme ve vzdálenosti 3-4m. Bohatý kořenový systém dostatečně zpěvňuje půdu, tudíž lze tyto keře vysázet i do svahu, nejlépe do max. nadmořské výšky 750.

Co sázet spolu

Většinou je dobré kombinovat pouze dvě rostliny. Pokud byste jich chtěli pěstovat společně více, počet možných kombinací už není tak velký. Vzájemně se podporují nebo jsou k sobě neutrální například cibule, mrkev, hrách a kopr. Zkuste klidně i kombinaci jahody, česnek, pórek a polníček.

Jak daleko od sebe sázet Lípu : postupné prořeďování porostu prořezávkou), vzdálenosti by měly odpovídat průměru koruny dospělého stromu. U velkých stromů, jako jsou např. duby nebo lípy, můžeme uvažovat o 15-20 m. Stromy se středně velkou korunou by měly být vysazovány alespoň 12 m od sebe, stromy malých rozměrů alespoň 8 m.

Každá rostlina potřebuje výživu a absenci živin dá náležitě najevo. Je tedy třeba hnojit a výživu pravidelně doplňovat. Zažitým pravidlem mezi zahradníky je, že ovocné stromy a keře se hnojí hlavně na jaře, ale i na konci léta a na podzim se to vyplatí zopakovat.

Ovocné stromy mulčujeme v období do sklizně především proti nadměrné ztrátě vody během letních přísušků. Také zde musí být mulčovací vrstva bránící i růstu plevelů silnější, asi 15 – 20 cm. Často se začíná mulčovat již zjara rozdrcenými zbytky větví po řezu stromů, tato vrstva se zesílí posečenou travou nebo slámou.

Co dát kolem stromků

Mulčování stromů

Ideální varianta mulče je vrstva 20–30 cm hnoje/kompostu, kterou přikryjete 5–10 cm dřevní štěpky (z listnatých dřevin) nebo slámou. Štěpka či sláma má především tu funkci, že hnůj nevysychá, a samozřejmě obsahuje i dost uhlíku, takže se hnůj lépe vstřebává.Postačí jejich kmínky obalit rohožemi například ze slámy, kokosu, nebo bílou netkanou textilií. V některých zahradách také můžete vidět natřené kmeny stromů bílou barvou. Jedná se o 20% vápenaté mléko. Stromy se natírají proto, že bílá barva brání přehřívání a snižuje riziko poškození při následném poklesu teplot.Výsadba by měla proběhnout na jaře nebo na podzim, přičemž je třeba zajistit dostatečný prostor mezi jednotlivými keři pro jejich růst a údržbu. Jednotlivé keře vysazujeme asi tři až čtyři metry od sebe. V případě výsadby různých druhů lísek (obecná x turecká) by měly být rozestupy ještě větší.

Ořešák lze vysazovat na jaře i na podzim, na velmi světlé a slunné stanoviště, s dostatkem prostoru pro budoucí kořeny. Dříve a hojněji plodí v nížinách, ale lze ho s úspěchem pěstovat i ve vyšších nadmořských výškách. Vybíráme teplé jižní, západní, či jihozápadní svahy.

Jaké druhy zeleniny nesmíte nikdy sázet vedle sebe : Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady

• červená řepa, salát X špenát.
• zelí X jahody.
• kapusta kadavá X růžičková kapusta.
• okurky X rajčata, zelí, květák, růžičková kapusta, brokolice.
• fazole X fenykl.
• šalotka X hrách, fazole.

Co pěstovat vedle cibule : Naopak jí neprospějete při pěstování v blízkosti kopru, celeru či brambor. Z cibule pak budou mít prospěch rajčata, papriky, jahody, cukety, dýně i okurky. Cibule také ocení přítomnost košťálové zeleniny, pažitky, máty, heřmánku, dokonce i růží nebo chryzantém. Nevhodné jsou chřest či luštěniny.

Kdy zasadit lípu

Z hlediska náročnosti zálivky je mnohem lepší vysazovat dřeviny na podzim. Do příchodu kritických horkých letních dnů, kdy je potřeba vody nejvyšší, dojde alespoň k částečnému rozvoji kořenového systému a vodní stres se tak přirozeně minimalizuje.

Lípy milují slunce, dobře se jim však daří i v mírném polostínu. Vhodná je kvalitní hlinitá, humózní zemina, která je dobře propustná, zároveň však udržuje optimální vlhkost. Po výsadbě je důležitá pravidelná zálivka a přihnojování, aby strom dobře zakořenil a nehrozilo usychání.Mulč – dá se použít do prostoru pod ovocnými stromy od dubna. Jako mulčovací materiál poslouží například posekaná tráva, sláma nebo mulčovací kůra. Mulč udržuje půdu déle kyprou a udržuje v ní vláhu.

Jaké hnojivo použít na ovocné stromy : Základním organickým hnojivem je chlévská mrva, kompost, hnojůvka, rašelina, fekálie, nebo zelené hnojení. Ideální je hnojení plnými organickými hnojivy na podzim či v brzkém jaře. Pak jej můžete rozšířit o hnojení minerálními (draselnými a fosfátovými) hnojivy, kterými lze přihnojovat až do konce června.