květinami, rostlinami či keři z čeledi Bobovité (Fabaceae). Ty totiž umí vázat v půdě dusík a když je pod stromy občas posečete a necháte tam, tak působí jako zelené hnojení. Nutno podotknout, že velké množství těchto rostlin je jedovatých. Jetel pod stromy, hrách a fazole v blízkosti keřů ale můžete sázet vždycky.Další způsoby úpravy půdy pod stromy

Jednou z nich je mulč a stačí mulčovat například posekaným travním porostem. Použít však lze třeba i slámu a nebo oblíbenou mulčovací kůru. Mulč navíc udrží déle vláhu, je však třeba, aby byla vzdušná a navíc musíme mulč pravidelně doplňovat.Co vysadit pod ovocný strom

• Třezalka kalíškatá
• Hlohyně šarlatová
• Modřence.
• Rozchodník.
• Třapatka zářivá
• Záplevák podzimní
• Brusnice brusinka.
• Abélie velkokvětá

Co zasadit mezi ovocné stromy : Většina ovocných plodin má užitek z přítomnosti česnekových rostlin, kopřivy dvoudomé a lichořeřišnice. Taktéž jim jako dobří sousedé mohou posloužit vratič obecný, pelyněk brotan a křen selský. Ve formě postřiku je velmi užitečný ke stimulování květů ovocných stromů kozlík lékařský.

Co zasadit pod šeřík

Šeřík Mayerův (Syringa mayeri) ´Palibin´ má úhledný tvar, bohatě kvete a příjemně voní. Dorůstá do výšky 1,2 metru a do jeho přirozeně upraveného tvaru není třeba řezem nijak výrazně zasahovat. Roste poměrně pomalu, na záhonech se velmi dobře kombinuje právě s drobnými cibulovinami a jarními trvalkami.

Kdy hnojit ovocné keře : Každá rostlina potřebuje výživu a absenci živin dá náležitě najevo. Je tedy třeba hnojit a výživu pravidelně doplňovat. Zažitým pravidlem mezi zahradníky je, že ovocné stromy a keře se hnojí hlavně na jaře, ale i na konci léta a na podzim se to vyplatí zopakovat.

Pod stromy se bude dařit stínomilným rostlinám. Najdete je mezi trvalkami, okrasnými travami, kapraďorosty, cibulovinami, hlíznatými rostlinami i dřevinami. Často jde o nenáročné a rychle se rozrůstající druhy, které v ideálních podmínkách zakrátko vytvoří souvislou pokrývku půdy.

Co vysadit pod koruny stromů Na pohled krásné a na údržbu nenáročné jsou podsadby z rozmanitých bohyšek, kapradin, udaten, čechrav, dlužich, hluchavek, kakostů, barvínku, odolného tlustonitníku (ten obstojí i pod ořešákem) a dalších trvalek, jimž nevadí zastínění.

Co vysadit kolem stromů

Pod stromy se bude dařit stínomilným rostlinám. Najdete je mezi trvalkami, okrasnými travami, kapraďorosty, cibulovinami, hlíznatými rostlinami i dřevinami. Často jde o nenáročné a rychle se rozrůstající druhy, které v ideálních podmínkách zakrátko vytvoří souvislou pokrývku půdy.Nejlépe se hodí slaběji rostoucí podnože a nejvíce vám budou rodit velmi slabé podnože a podnože na semenáčích. Při výběru těchto podnoží však musíte dbát na to, že čím slabší je její růst, tím lépe musí být zaopatřena půda. Nejlépe se těmto stromkům daří na hlinité půdě při pravidelném hnojení.Jaké rostliny pro štěrkový záhon vybrat Ve štěrkových zahradách se bude nejlépe dařit suchomilným rostlinám, mezi které patří trvalky, letničky, okrasné trávy a dřeviny. Z bylin můžete zasadit tymián, šalvěj, nebo levanduli.

Pod zemí zimu přežívá křen, chřest a topinambur, dále dvouleté zeleniny jako třeba petržel, černý kořen a pastinák. Mrazuvzdorné jsou též mnohé cibuloviny, konkrétně vytrvalé a dvouleté druhy. U špenátu a zimního salátu je zajímavé, že snesou teploty pod bodem mrazu pouze v určitém úseku svého vegetačního období.

Jak hnojit švestky : Švestka potřebuje ke svému růstu dusík, může se tedy hnojit chlévským hnojem, dusičnanem amonným, anebo přírodním hnojivem Hnojík, které v sobě spojuje základní prvky pro úspěšné hnojení. Hnojivo zapravíme lehce do půdy, protože švestky mají mělké kořeny.

Čím přihnojovat : Základním organickým hnojivem je chlévská mrva, kompost, hnojůvka, rašelina, fekálie, nebo zelené hnojení. Ideální je hnojení plnými organickými hnojivy na podzim či v brzkém jaře. Pak jej můžete rozšířit o hnojení minerálními (draselnými a fosfátovými) hnojivy, kterými lze přihnojovat až do konce června.

Co zasadit do stinu pod strom

• Další rostliny vhodné do stínu: Kontryhel měkký (Alchemilla mollis)
• Bergenie neboli badan (Bergenia spec.)
• Bohyška (Hosta spec.)
• Prvosenka bezlodyžná (Primula vulgaris)
• Zběhovec plazivý (Ajuga reptans)
• Čechrava (Astilbe spec.)
• Zvonek (Campanula spec.)
• Sasanky (Anemone)

Většinou je dobré kombinovat pouze dvě rostliny. Pokud byste jich chtěli pěstovat společně více, počet možných kombinací už není tak velký. Vzájemně se podporují nebo jsou k sobě neutrální například cibule, mrkev, hrách a kopr. Zkuste klidně i kombinaci jahody, česnek, pórek a polníček.Pochopitelně můžete při osazování studny kombinovat různé druhy letniček. Kromě muškátů a petůnií se budou hodit i fuchsie, plektrantus, nebo méně známý rodochiton. Ten zvlášť dobře vynikne v závěsných košících. Vytváří velké množství 3 centimetrových zvonkovitých květů.

Jak daleko od sebe sadit ovocné stromky : Optimální vzdálenost ovocných stromků v řadě je 1,2-1,5 m, záleží na podnoži i odrůdě – např. středně vzrůstné odrůdě 'Šampion' stačí vzdálenost 1,2 m, naopak bujně rostoucí odrůdu 'Rubín' vysázíme v řadě 1,5 m od sebe.