Benzín je jedním z nejdůležitějších produktů zpracování ropy. V rámci destilace ropy se tato frakce dělí na tři podskupiny: lehký benzín (C5 – C7), střední benzín (C6 – C8) a těžký benzín (C7 – C10).Frakční destilace se například používá v ropných rafineriích k separaci různých užitečných látek (čili frakcí), obsahujících uhlovodíky s různou teplotou varu, ze surové ropy. Frakce s vyššími teplotami varu: mají větší molární hmotnost (tj. mají více atomů uhlíku v molekule)Tak se vyrábějí užitečnější ropné produkty, jako je motorový benzín, motorová nafta, silniční, modifikované a stavebně izolační asfalty, lehké a těžké topné oleje, letecký petrolej a letecký benzin, zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG, propan, butan), vakuové destiláty, parafíny a gače.

Co je odpad z ropy : Jedná se zejména o tyto druhy odpadů:

Odpady rafinace ropných olejů. Upotřebené filtrační hlinky a další filtrační materiály. Deaktivované katalyzátory. Povlaky a inkrustace ze skladovacích nádrží (rez).

Jak probíhá frakční destilace

Frakční destilace obvykle probíhá ve velkých svislých válcových kolonách s průměrem od cca 65 centimetrů a výškou od cca 6 do 60 metrů i více. Z kolony se odebírá kapalina v potřebných intervalech podél kolony, což umožňuje odběr různých frakcí s různým bodem varu (přesněji rozsahem teploty varu).

Co se musí s Castmi ropy po destilací udělat : Část po destilaci ropy, která se používala ke svícení v lampách. Využívá se také k výrobě leteckého paliva.

Princip: Surovina (nástřik) je nepřetržitě přiváděna do kotle, kde se zahřívá na teplotu vyšší, než je její bod varu, čímž se rozpadá na páry destilátu a kapalný zbytek v oddělovači. Páry destilátu se kondenzují, chladí na okolní teplotu ve výměníku a vzniklý destilát se nepřetržitě odvádí, stejně tak i zbytek.

Ropa se většinou nejprve odsoluje a pak se atmosférickou a vakuovou destilací rozdestiluje na několik užších frakcí, které se zpracovávají samostatně. Ropa se zpracovává v rafinériích, na které mohou navazovat petrochemické závody.

Co je konečným produktem zpracování ropy

Mazut je destilačním zbytkem z destilační kolony, ve které probíhá destilace ropy za normálního tlaku. Vyuţívá se k další destilaci za sníţeného tlaku. Produktem této destilace je as- falt. Parafin je původně vedlejším produk- tem výroby mazacích olejů.Z jednoho barelu surové ropy (cca 160 l) se získá asi 74 litrů benzinu, tedy zhruba 46 % objemových procent. Zbývající část ropy jsou další produkty, například asfalt nebo nafta.Závod na zpracování ropy se nazývá rafinerie.

Mezi hlavní produkty patří:

• benzín,
• motorová nafta,
• topný olej,
• LPG,
• petrolej,
• parafín,
• mazivo,
• mazut, asfalt,

Proč je nafta o tolik dražší než benzín : Vyšší poptávka po naftě během zimních měsíců způsobuje růst její ceny. Od listopadu loňského roku byla proto dražší než benzín. V minulém týdnu ovšem nastal obrat, který už dříve naznačoval vývoj plošných cen paliv petrolejářských společností.

Co obsahuje ropa : Ropa obsahuje složky i s obsahem kyslíku, dusíku a síry a bývá provázena zemním plynem, slanou vodou a někdy i pevnými uhlovodíky. Ropa vzniká především anaerobním rozkladem planktonních organismů (rostlinných, živočišných), většinou v mořském prostředí (někdy snad i v estuáriích nebo deltách).

Co je odpad z ropy benzín nebo nafta

Z jednoho barelu surové ropy (cca 160 l) se získá asi 74 litrů benzinu, tedy zhruba 46 % objemových procent. Zbývající část ropy jsou další produkty, například asfalt nebo nafta.

Když dojde palivo – Nafta

1. Zasuňte klíček zapalování a otočte jej do polohy II (zapalování).
2. Držte klíček v dané poloze po dobu 20 sekund a poté jej otočte zpět do polohy 0 (vypnuto).
3. Dokončete resetování tím, že tento postup třikrát zopakujete.

Ropa obsahuje složky i s obsahem kyslíku, dusíku a síry a bývá provázena zemním plynem, slanou vodou a někdy i pevnými uhlovodíky. Ropa vzniká především anaerobním rozkladem planktonních organismů (rostlinných, živočišných), většinou v mořském prostředí (někdy snad i v estuáriích nebo deltách).

Jak vzniklo uhlí a ropa : Ropa vznikla nejspíše obdobně jako zemní plyn či uhlí, rozkladem těl rostlin a živočichů pod zemským povrchem a bez přístupu vzduchu. Tento proces trval za vysokých tlaků několik set milionů let. Tato tekutina se těží z podzemních ložisek, a to jak na souši, tak pod mořskou hladinou.