Geologická současnost se nazývá holocén. Čtvrtohory jsou obdobím vývoje člověka. Čtvrtohorní horniny jsou zastoupeny převážně sypkými usazeninami. Nejrozšířenější jsou svahové hlíny a sutě, štěrkové a pískové náplavy řek, písky a spraše, rašeliny a horniny vzniklé činností člověka (odpadové haldy).Čtvrtohory – nedávná minulost i současnost

Čtvrtohory jsou dobou člověka. Jejich začátek se dlouho kladl do doby před 1,8 miliony let, dnes je však hranice posouvá hlouběji do minulosti – na 2,6 milionů let. Čtvrtohory – doba člověka. Čtvrtohory dělíme na pleistocén a holocén, který začal před 12 000 lety.Holocén je současné geologické období, druhá a poslední epocha (oddělení) kvartéru známá proto také jako mladší čtvrtohory. Představuje nejmladší geologické období, které začalo s koncem poslední doby ledové přibližně 11 700 let před současností (tedy kolem roku 9700 př. n. l.) a stále trvá.

Co to je Kvarter : kvartér neboli čtvrtohory, antropozoikum, je nejmladší geologická éra, trvající až dosud (doba trvání je 1, 6 nebo 1, 8 až 2 mil. let). Hranicí vůči terciéru a zdůvodněním oddělení kvartéru od terciéru bylo původně objevení se člověka (hominid), dnes však jeho výskyt je znám i z pliocénu.

Co je Riss

Riss je druhé nejmladší zalednění v pleistocénu. Literatura jej různě datuje cca před 300 000 až 130 000 lety. Shoduje se s pojmenováním zalednění Saale v severním Německu.

Co je typické pro Třetihory : Ze začátku bylo podnebí velmi teplé a srážky rovnoměrné. V hustých pralesích převládaly drobní savci. Později se klima ještě oteplilo, ale srážky nebyly tak rovnoměrné → pralesy prořídly → rozvoj větších savců (hlodavci, primáti, kopytníci). Uprostřed třetihor se klima začalo ochlazovat, stávalo se sušším.

Začaly před 65 miliony lety a skončily zhruba před dvěma miliony let. Došlo k velkým změnám v uspořádání pevnin a oceánů.

Pliocén je geologické období spadající do éry kenozoika. Je řazen na konec dnes již neoficiálního geologického období známého jako terciér (třetihory). Počátek pliocénu je kladen do doby před 5,33 miliony let a končí přechodem ke kvartéru před 2,58 miliony let.

Co je to Pleistocén

Pleistocén (starším názvem diluvium) je starší oddělení čtvrtohor. Počátek pleistocénu je kladen 2,588 milionu let (Ma) do minulosti (podle dřívější definice to bylo 1,806 milionu let). Ovšem dopad planetky Eltanin, která vytvořila kráter přes 30 km velký, nastal trochu později (před 2,5 milionem let).Kvartérní sektor (kvartér) nebo také znalostní sektor (znalostní ekonomika, knowledge sector) je ekonomický sektor zahrnující vědomostní části ekonomiky. Do tohoto sektoru typicky spadají odvětví vědy a výzkumu a vysokoškolského vzdělávání.Pleistocén (starším názvem diluvium) je starší oddělení čtvrtohor. Počátek pleistocénu je kladen 2,588 milionu let (Ma) do minulosti (podle dřívější definice to bylo 1,806 milionu let). Ovšem dopad planetky Eltanin, která vytvořila kráter přes 30 km velký, nastal trochu později (před 2,5 milionem let).

Stratigrafické schéma pleistocénu

Geologické období	Kontinentální zalednění sev. Evropy
Pleistocén	Střední	halštrovský glaciál
Cromer (několik gl. a igl.)
Spodní	Bavel (několik gl. a ingl.)
Menap (glaciál)

Kdy končí Třetihory : Začaly před 65 miliony lety a skončily zhruba před dvěma miliony let. Došlo k velkým změnám v uspořádání pevnin a oceánů. Pokračovalo oddělování světadílů. Ve třetihorách vyvrcholilo Alpínské vrásnění.

Co zilo v Tretihorach : Ve třetihorách žili ptáci Moa podobní pštrosům, vysocí až 3 m a vážící 250 kg.

Na co se dělí Třetihory

Třetihory se dále dělí na starší období paleogén a kladší neogén. Na začátku třetihor došlo k poklesu pevniny a byly zatopeny mnohé oblasti, teprve až v oligocénu došlo k výzdvihu pevnin. Tyto pohyby daly základ dnešnímu rpzložení kontinentů. Vznikaly mnohá pohoří : Alpy, Pyreneje, Karpaty a Himaláje.

Oligocén (33,9 Ma – 23 Ma před současností) je geologická epocha v spadající do geologické éry kenozoika a to do její nejstarší periody paleogénu.Paleogén je geologická perioda patřící do éry kenozoika, spolu s mladším neogénem tvoří neformální časovou jednotku terciér. Spodní hranice se klade k 66 milionům let před dneškem, kdy byla definována na bázi hraničních jílů u El Kef v Tunisku, svrchní hranice pak k 23,03 mil. let definována severně od Janova v Itálii.

Co způsobilo dobu ledovou : Jako hlavní příčiny se uváděly změny slunečního záření a sopečná činnost, případně jejich kombinace. Výsledky nejnovějšího zkoumání sedimentů unášených ledovci, ledových jader a pozůstatků rostlin z Islandu a Kanady naznačují, že Malá doba ledová započala náhle mezi lety 1257 a 1300.