Mitochondrie jsou součástí téměř všech eukaryotických buněk. Jejich funkcí je produkce a uvolňování energie k potřebám buňky, zajišťují beta oxidaci, podílejí se na syntéze steroidů, slouží k produkci tepla netřesovou termoregulací či ke skladování vápníkových iontů.Výkonnost mitochondrií nejvíce podporují intervalové tréninky a počet mitochondrií nejlépe navyšuje posilování, které vede k tvorbě svalů. Slunce, chlad a přerušovaný půst, které podporují a provokuji tvorbu i výkonnost mitochondrií.Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu.

Co vytváří energii v buňce : Mitochondrie obsahují vlastní DNA (buňka ji používá částečně na syntézu vlastních bílkovin). Funkce: V mitochondriích probíhá tvorba energie pomocí oxidačních reakcí – buněčné dýchání. Při oxidačních reakcích se spotřebovává kyslík a organické látky (glukóza, tuky), vytváří se energie která se ukládá do ATP – viz.

Co chrání buňku

Cytoplazmatická membrána (také plazmatická membrána, plazmalema) je tenký semipermeabilní obal ohraničující vnitřek buňky od vnějšího prostředí a kontrolující pohyb látek do buňky a ven z buňky. Buněčná membrána je selektivně permeabilní pro ionty a organické molekuly, a v zásadě chrání buňku před vnějšími vlivy.

Co zajišťuje buněčné dýchání : Buněčné dýchání (respirace) je biochemický proces, při kterém se uvolňuje chemická energie vazeb organických sloučenin (typicky sacharidů) za vzniku pohotového energetického zdroje pro buňku (ATP). Jako odpadní produkty štěpení vzniká oxid uhličitý (CO2) a voda.

Vystavení se vlivu nadmořské výšky po dobu jednoho měsíce dokáže zvýšit efektivitu mitochondrií až o 6–8 %. Další metodou je expozice teplotám pod 12°C nebo nad 38°C, kdy se spustí teplotní stres a mitochondrie začnou pod jeho vlivem v těle pracovat efektivněji.

Jasným signálem pro tělo, že potřebuje více mitochondrií je cvičení, vytrvalostní aktivity i silový trénink. Obdobný efekt má kalorická restrikce (přerušovaný půst), protože reguluje hladinu cukru v krvi a pro zajištění produkce ATP musí mitochondrie pracovat efektivněji a nebo jich musí být více.

Co zajišťuje výměnu látek mezi buňkou a vnějším prostředím

Plazmatická membrána zajišťuje výměnu látek mezi buňkou a prostředím.Cytoplazma vyplňuje vnitřek buňky. Je to polotekutý vodný roztok různých látek. Její součástí jsou organely – buněčné struktury, v nichž probíhají jednotlivé životní děje. Jejich stavba byla objevena pomocí elektronového mikroskopu.Jednoznačným zdrojem energie pro sval je ATP, které je dodáváno oxidativní fosforylací. Krátkodobé výkony jsou zajišťovány pomocí anaerobní glykolýzy (produkce laktátu s následnou bolestivostí svalů). Dalšími zásobami energie jsou reakce ADP s kreatinfosfátem, který je defosforylován.

Cytoskelet tvořený aktinovými mikrofilamenty (mikrovlákny) a mikrotubuly udržuje její tvar a tvoří „kolejnice“ pro cílený pohyb čehokoliv uvnitř buněk.

Co řídí činnost buňky : Jádro – je ve středu buňky, obsahuje dědičnou informaci. Řídí činnost buňky a rozmnožování.

Co se deje při Vydechu : Při nádechu pracují dýchací svaly, bránice se stahuje dolů a mezižeberní svaly zdvihají žebra vzhůru, tím se zvedá hrudní koš a vytvoří se prostor pro zvětšení objemu plic. Nádech také umožňuje změna tlaků v pohrudniční štěrbině. Při výdechu se dýchací svaly uvolňují, žebra klesají dolů a hrudní prostor se zmenšuje.

Co vyplňuje vnitřek buňky

Cytoplazma vyplňuje vnitřek buňky. Je to polotekutý vodný roztok různých látek. Její součástí jsou organely – buněčné struktury, v nichž probíhají jednotlivé životní děje.

Mitochondrie jsou důležité organely, bez kterých by eukaryotická buňka nemohla fungovat. Vykonávají funkci buněčné elektrárny, jelikož v nich probíhají důležité biochemické pochody. Nejdůležitějším z nich je vznik adenosintrifosfátu (ATP) pomocí buněčného dýchání.Mitochondrie potřebují regenerovat, minimálně 7 hodin spánku denně. Pod touto mezí je prokázána zhoršená funkce mitochondrií, což asi všichni vnímáme, když se špatně vyspíme. Pokud je to ale trvalý stav, tak je to pro nás skutečným rizikem.

Co dodá tělu energii : 8 potravin, které po ránu dodají energii.

• 1.) Celozrnné výrobky. Celozrnné pečivo, cereálie a kaše jsou vynikajícími zdroji komplexních sacharidů, které tělu poskytují postupné uvolňování energie.
• 2.) Ovesné vločky.
• 4.) Vejce.
• 5.) Jogurt.
• 6.) Banány.
• 7.) Ořechy a semínka.
• 8.) Avokádo.