Nevyhovující zdroje vápníku: rajče, broskev, salát, okurka, jahody, brokolice, meruňky, růžičková kapusta, květák, chřest, řepa, banán, švestky. Tyto potraviny se musí vždy poprášit doplňkem vápníku a neměly by sloužit jako hlavní zdroj krmení.vhodná je zejména: pampeliška (listy i květ), jitrocel, jetel, kopřivy, bodláky, ptačinec, žabinec, řebříček, hluchavky, luční byliny a trávy… jednoduše vše, co roste na každé zahrádce, v parku nebo louce. Přes léto pak jsou velice vhodné květy Ibišku, které želvy milují.Pokud máte dostatek vodních rostlin, stačí se jen postarat o živočišné krmivo. Živočišná strava se nemusí podávat každý den, pokud nechováte malé želvy mladší než 1 rok. Dospělé želvy by měly být krmeny živočišnou potravou přibližně dvakrát týdně a mladá zvířata každé dva dny.

Co muze jíst želva Pardali : Nejvhodnější potravou je list pampelišky, jitrocel, řebříček, seno a jiné traviny. Pokud želvu chováte na zahradě, napase se sama. I když jsou želvy samy o sobě žravé, ve volné přírodě jedí pomálu. Krmení jim tedy stačí podávat 3 x týdně.

Co mají rádi želvy

Suchozemské želvy

• Půda: Spodní část terária by měla být opatřena podkladem, který je bezprašný, jinak by mohlo dojít k podráždění dýchacího ústrojí želvy.
• “Vana”: Želvy mají rádi koupání a vanu využijí take jako pitný zdroj.
• Úkryt: Ve svém přirozeném prostředí hledají úkryty pro spaní a odpočinek.

Co mají rády želvy : V přírodě se suchozemské želvy živí převážně rostlinnou potravou. Občas si pochutnají i na žížale, slimákovi nebo zdechlině. Doma předkládejte želvě co nejpestřejší výběr zeleniny a ovoce, trávu, listy, květy – nejvhodnější je pampeliška, jetel nebo vojtěška. Můžete občas zkusit i vařenou rýži, nejlépe neloupanou.

V želvím jídelníčku se nesmí vyskytovat citrusy, jelikož odvápňují organismus. Ani v přirozeném prostředí želváci nemají šanci natrefit na ovoce, pokud není zrovna období vegetace a přezrálé plody nehnijí na zemi. Vyvarujeme se i podávání pečiva, mléka, mléčných produktů a masa (výjimkou je želva uhlířská).

K vhodné zelené potravě patří například pampeliška, listy jahodníku, sedmikráska, čínské zelí, čekanka, rukola, jetel, polníček a mrkev. Ovoce dáváme jen občas jako pamlsek kvůli vyššímu obsahu cukru. Vhodný je meloun, borůvky a jablka. Jako zpestření ocení květy lučních rostlin, přidávat můžeme také jemnější seno.

Jak často želva pije

Pití suchozemských želv

Želva by měla mít přístup alespoň dva- až třikrát týdně k vodě v podobě koupání. Pokud častěji a déle v těchto okamžicích pije, je něco v nepořádku.V přírodě se suchozemské želvy živí převážně rostlinnou potravou. Občas si pochutnají i na žížale, slimákovi nebo zdechlině. Doma předkládejte želvě co nejpestřejší výběr zeleniny a ovoce, trávu, listy, květy – nejvhodnější je pampeliška, jetel nebo vojtěška. Můžete občas zkusit i vařenou rýži, nejlépe neloupanou.Generální úklid provádíme alespoň dvakrát ročně, podle počtu želv a způsobu chovu, typu substrátu… Celoroční chov v teráriu velkého počtu želv vyžaduje častější frekvenci, stejně tak při používání hoblin je nutné kompletně čistit častěji.

Postup jak to zjistit je následující – vezmeme želvu do svislé polohy hlavou nahoru a systematicky ji překlápíme střídavě doprava a doleva ve smyslu kyvadla. Pokud hlava želvě blimbá uvolněně a kopíruje pohyb ze strany na stranu, jde pravděpodobně opět o uhynulou želvu nebo jedince těsně před úhynem.

Jaké ovoce může želva : Ovoce dáváme jen občas jako pamlsek kvůli vyššímu obsahu cukru. Vhodný je meloun, borůvky a jablka. Jako zpestření ocení květy lučních rostlin, přidávat můžeme také jemnější seno. Granulemi pro suchozemské želvy můžeme přikrmovat jednou za čas, nicméně pro želvu je nejvhodnější její přirozená potrava.

Co jí želva sloní :

Třída	Plazi (Reptilia)
Biotop	travnaté území (vlhčí travnatá a křovinatá místa)
Potrava	části rostlin (tráva, byliny, listy, výhonky, plody)
Rozměry	délka karapaxu 110–130 cm, hmotnost 200–350 kg
Rozmnožování	Klade 3–16 vajec, inkubační doba trvá 200 dní.

Co dát želvě

V přírodě se suchozemské želvy živí převážně rostlinnou potravou. Občas si pochutnají i na žížale, slimákovi nebo zdechlině. Doma předkládejte želvě co nejpestřejší výběr zeleniny a ovoce, trávu, listy, květy – nejvhodnější je pampeliška, jetel nebo vojtěška. Můžete občas zkusit i vařenou rýži, nejlépe neloupanou.

Jak dlouho želvy spí – zase záleží na období a náladě želvy, může spát až 18 hodin ale při normálním letním režimu spí obvykle od 17 hodin odpoledne do 7 hodin ráno.V dospělosti, zhruba ve věku 3–5 let, jsou základem želví stravy ryby, krmné směsi, libové maso, drobní plži, cvrčci a červi, ale želva si už ráda smlsne i na rostlinné stravě – čínském zelí, pampeliškách, zelenině i ovoci. Rostlinná strava by měla tvořit zhruba 50 % jídelníčku dospělé želvy.

Kolik hodin denně svítit želvě : Teplota pod výhřevnou žárovkou by přes den měla dosahovat až 30–40 °C, ale želva musí mít možnost se v jiné části terária i ochladit. Terárium nezapomeňte pravidelně 2× denně rosit. i UVB žárovkou želvě sviťte alespoň 10 hodin denně v závislosti na ročním období, výhřevnou žárovku stačí zapnout jen na 7 hodin denně.