Alabastr neboli sádrovec je nerostná surovina ze skupiny síranů (vodnatý síran vápenatý). Jeho chemický vzorec je CaSO4. 2H2O. Jedná se o velmi měkký minerál, který je tvořen bílými nebo bezbarvými krystaly, někdy ale může být zbarven také do žluté, šedé, hnědé, růžové či oranžové barvy.Alabastr je fascinujícím minerálem patřícím mezi sírany. Jeho chemický vzorec CaSO4. 2H2O naznačuje, že jde o vodnatý síran vápenatý. Tento nerost se vyskytuje ve formě bílých nebo bezbarvých krystalů, ačkoli jeho barvu můžeme také nalézt v odstínech žluté, šedé, hnědé, růžové či oranžové.Alabastr je polokrystal sádry, který se nachází v hlízových formách v půdě, materiál jemně zrnitý až celistvý, zářivě bílé barvy. Z alabastru vyráběly ozdobné předměty, šperky, nádoby, lampy, sochy, sošky pro štěstí, apod. již starověké civilizace.

Jak poznat sádrovec : Špatně vede teplo. Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, podle příměsí bílá, šedá, žlutá, namodralá, hnědá. Lesk perleťový na štěpné ploše {010}, na ostatních plochách skelný. Průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.

Kde se v ČR těží sádrovec

Na Opavsku existují ložiska tohoto minerálu. Jedno je těženo v povrchovém dole v Kobeřicích, druhé bylo dobýváno v již zaniklém dole v Opavě-Kateřinkách (dnešní Stříbrné jezero). Sádrovec vznikl vysrážením minerálů ze slané vody v sebkhách, tj.

Jakou barvu má alabastr : Má bílou barvu, je to jemnozrnná průsvitná odrůda sádrovce.

Z alabastru, též zvaného úběl, což je průsvitná odrůda sádrovce, se od nepaměti vyrábějí nejrůznější nádoby i ozdobné předměty a sošky. Z velkých kusů alabastru se dokonce brousily i sarkofágy, naopak do tenoučkých ploch vybroušený alabastr sloužil k zasklívání oken chrámů.

Sádrovec je jedním z nejrozšířenějších minerálů na planetě. Vzniká srážením z vodního roztoku při vypařování slaných jezer. Tím vznikají sádrovcové krasy, jeskyně, závrty a další krasové jevy. Při zvětrávání sirníků železa pyritu a markazitu vzniká působením uvolňované kyseliny sírové velké množství sádrovce.

Jak se dělá sádra

Sádra se vyrábí tepelným rozkladem sádrovce takzvaným vařákovým způsobem při 130–150 °C. Materiálem pro výrobu může být také odpad po odsíření spalin z tepelných elektráren (energetický sádrovec).Alabastr je nutné udržovat v naprosté čistotě, jenom tak vynikne bělost a poloprůhlednost tohoto materiálu. Po odstranění prachu měkkou prachovkou nebo kohoutím peřím, vyčistíme celou sošku tamponem vaty namočené do technického benzínu. Nevzhledné skvrny lze odstranit směsí plavené křídy a denaturovaného lihu.Muskovit je důležitý horninotvorný minerál, který se v průměru podílí na složení magmatických hornin 1,4%. Jeho výskyt je typický pro kyselé hlubinné vyvřeliny. Nacházíme jej zejména v muskovitických, turmalinicko-muskovitických a dvojslídných žulách.

Apatit je druh fosfátového minerálu, který se může v přírodě vyskytovat v celé škále barev v závislosti na jeho chemické příměsi (Mn, Sr, Y, Ce, La, Na, Mg a další) a to přes zelenou, žlutou, fialovou, bezbarvou, hnědou, šedou, k růžové až modré. Jedná se o fosforečnan vápenatý s příměsí fluóru, chlóru a vody.

Proč tuhne sádra : Pomalu tuhnoucí sádra se vyrábí výpalem sádrovce nebo přírodního anhydritu při teplotách nad 900 °C v šachtových nebo rotačních pecích. Při těchto teplotách dochází již k částečnému rozkladu síranu vápenatého a vzniklý oxid vápenatý působí jako katalyzátor tuhnutí.

Jak funguje sádra : Sádra v podobě bílého nebo šedého prášku vytvoří po smíchání s vodou hmotu kašovité konzistence, která po několika minutách začíná tuhnout. Po vyzrání má pevnost v tlaku přes 10 MPa (podle typu složení), a tak vyniká svou pevností.

Jak vyčistit bronzovou sochu

Pokud bronzovou sošku něčím zašpiníme čistíme ji houbičkou namočenou v mýdlové vodě. V žádné případě nepoužíváme chemické prostředky a důrazně varuji před používáním čistidel obsahující písek či jiná abraziva. Po vyčištění lze předmět natřít jemným povlakem voskové leštěnky.

Síra (chemická značka S, latinsky sulphur) je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě. Patří do skupiny chalkogenů. jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).Slída je název minerálu, který dodává výrobkům třpyt. V závislosti na tom, jak je tento minerál hrubý nebo jemný, vytváří různé efekty, množství třpytu a barvy. Třpytivý efekt vzniká, když je slída povrstvená oxidem, nejčastěji jím bývá oxid titaničitý. Různých barev se dosáhne aplikací více vrstev vybraného oxidu.

Co je minerály : minerál neboli nerost lze obecně definovat jako strukturně homogenní pevnou látku určitého chemického složení a fyzikálních vlastností, vzniklou přírodními anorganickými pochody.