Pojem „věřící“ je totiž velmi široký a neohraničený: v etymologickém smyslu slova označuje každého, který v něco věří, což je snad každý z nás, i ateisté a agnostici. Když začneme tento pojem zužovat, vejde se nám do něj přinejmenším každý, kdo věří „v něco, co ho přesahuje“.Na mimozemšťany více než polovina lidí Zhruba pětina lidí v Česku věří v Boha, byť někteří s pochybnostmi, v nějakou vyšší moc věří 35 procent dotázaných. V ani jedno nevěří 23 procent lidí. Více než polovina dotázaných také míní, že víra v Boha lidi více rozděluje, než spojuje.Psychologický a náboženský význam: celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou smysly, víra v sebe, nebo víra ve vlastní úsudek.

Jak se říká nevěřícím : Ateismus (z řeckého α, a záporná předpona + θέος, theos bůh), bezbožnost, život bez Boha či bohů, se obvykle chápe v širokém smyslu jako absence víry v Boha či duchovní bytosti nemateriální, nesvětské povahy či podstaty.

V co věří křesťané

Většina dnešních křesťanů věří v božství Ježíše Krista: Ježíš byl plnou mírou člověk a zároveň je plnou mírou Bůh (F 2,6), byl zplozen Duchem Svatým a byl bez hříchu, svůj život zadarmo položil (J 10,18), aby zaplatil za vinu těch, kdo v něho věří a chtějí ho následovat.

Co nesmí křesťané : Nekonzumují maso, ryby, alkohol, čaj, kávu a nekouří tabákové výrobky. V této církvi jsou půsty jednodenní, ale i celá postní období. Pravoslavný křesťan se postí každou středu a pátek. Středy a pátky jsou dny smuteční.

K některému z proudů křesťanství se hlásí drtivá většina z 1 374 285 deklarovaných věřících hlásících se k církvi nebo náboženské společnosti (tj. z 13,06 % obyvatel) v České republice. Dominantní postavení zde má římskokatolická církev, k níž se při sčítání lidu v roce 2021 přihlásilo 976 853 obyvatel (tj.

Povedla se zvláštní věc: ateistu bereme jako někoho, kdo nemusí v nic věřit. Taková definice ale není přesná a už vůbec není dostačující. Ateista musí věřit stejně jako člověk „věřící“ – je to člověk, který nevěří v existenci Boha, ale věří mnoha jiným věcem, kterým nerozumí a které už vůbec nemá dokázané.

Proč věřit

Víra nám pomáhá překonávat každodenní překážky a nesnáze. Věřit znamená, že nám na něčem záleží a jsme ochotni tomu něco obětovat. Být člověkem, žít a o něco usilovat – to vše předpokládá, že člověk něčemu věří, v něco doufá, na něco se těší, něco miluje a chce tomu být věrný.Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme. K takové víře předků se Bůh přiznal svým svědectvím. Je neděle svaté Trojice, která nám připomíná, že věříme v trojjediného Boha, tedy v Boha Otce i Syna i Ducha svatého.Podle sčítání lidu v roce 2011 se v Česku 34,5 % obyvatel (včetně dětí) k žádné víře nehlásí.

Agnosticismus je názor, že pravdivost některých tvrzení, zejména těch, která se týkají existence či neexistence jakéhokoliv boha, se nedá prokázat ani vyvrátit a že totéž platí i pro další, zejména náboženská a metafyzická tvrzení.

Co nesmí křesťan : Nekonzumují maso, ryby, alkohol, čaj, kávu a nekouří tabákové výrobky. V této církvi jsou půsty jednodenní, ale i celá postní období. Pravoslavný křesťan se postí každou středu a pátek. Středy a pátky jsou dny smuteční.

Jaký je rozdíl mezi křesťany a katolíky : Křesťanské náboženství je založeno na zvěstovaném učení Ježíše, který žil a kázal v 1. století n. l. v provincii Judea v Římské říši. Katolická teologie učí, že současná katolická církev je pokračováním tohoto raného křesťanského společenství založeného Ježíšem Kristem.

V co věří katolíci

Katolická církev je součástí křesťanství

Křesťanství je náboženství uctívající jednoho Boha a vyznávající víru v Ježíše Krista jako Syna Božího, který zemřel na kříži za naše zlé skutky, vstal však z mrtvých (události Velikonoc), a tak nám daroval účast na věčném životě v Boží blízkosti.

U Libereckého a Karlovarského kraje se tento podíl pohybuje výše, kolem jedné pětiny. Obráceně, relativně nejvíce věřících je jednoznačně v moravských krajích. Na prvém místě to je konkrétně Zlínský kraj, kde věřící jako v jediném kraji v republice tvoří více než polovinu všech obyvatel (55,2 %).Zpráva se důsledně vyhýbá označení některé skupiny jako ateisty. Podle sčítání lidu v roce 2011 se v Česku 34,5 % obyvatel (včetně dětí) k žádné víře nehlásí. Přičemž muži z 36 % (v českých krajích 39,5 % a v moravských krajích 30,4 % – tj. včetně Kraje Vysočina) a ženy z 33,1 % (37,4 % v Čechách a 26,6 % na Moravě).

Kolik procent je v Česku ateistu : Čtvrtina českých občanů (25 %) uvádí, že je věřící. Častěji jde o ženy než muže, lidi starší 45 let a obyvatele menších obcí. Více než třetina dotázaných (35 %) se nepovažuje za nábožensky založené a necelá třetina (31 %) uvádí, že je ateisty.