Doba ledová je období v historii Země, kdy jsou na obou polokoulích ve středních zeměpisných šířkách a polárních oblastech přítomny ve velkém rozsahu ledové příkrovy.Začalo to nenápadně – zprvu jen nepříliš výrazným kolísáním teplot a častými dešti. Postupně ale teplota klesala, dešťové srážky nahradilo sněžení. A ledovce, které se až do té doby držely jen na horských vrcholech, začaly sestupovat do nížin. Toto ochlazení nemělo jen místní charakter, postihlo celý svět.Ledové doby (glaciály) trvaly asi 100 tisíc let, zatímco meziledové (interglaciály) jen v průměru okolo 11 tisíc let.

Co způsobilo dobu ledovou : Jako hlavní příčiny se uváděly změny slunečního záření a sopečná činnost, případně jejich kombinace. Výsledky nejnovějšího zkoumání sedimentů unášených ledovci, ledových jader a pozůstatků rostlin z Islandu a Kanady naznačují, že Malá doba ledová započala náhle mezi lety 1257 a 1300.

Jak dlouho trvala poslední doba ledová

Období před zhruba 110 tisíci až 11,7 tisíci lety se sice označuje jako „poslední doba ledová“, neznamenalo však jen led, mráz a růst pevninských ledovců. Během této epochy v dějinách naší planety totiž nastalo několik významných teplotních výkyvů, pro které bylo charakteristické oteplení a vyšší srážky.

Co je malá doba ledová : Malá doba ledová byla obdobím regionálního ochlazení, které se projevilo zejména v oblasti severního Atlantiku, nejednalo se však o skutečnou dobu ledovou globálního rozsahu.

Pro člověka doba ledová byla velkou překážkou, protože bylo velmi chladné počasí a hledání jídla nebylo snadné. V té době lidé velmi často lovili mamuty a srstnaté nosorožce, při lovu lidé byli po hromadě. Lidé bydleli v jeskyních, z kůží a kůlů stavěli jednoduché chaty.

Období před zhruba 110 tisíci až 11,7 tisíci lety se sice označuje jako „poslední doba ledová“, neznamenalo však jen led, mráz a růst pevninských ledovců. Během této epochy v dějinách naší planety totiž nastalo několik významných teplotních výkyvů, pro které bylo charakteristické oteplení a vyšší srážky.

Kdy skoncila doba ledová

Období před zhruba 110 tisíci až 11,7 tisíci lety se sice označuje jako „poslední doba ledová“, neznamenalo však jen led, mráz a růst pevninských ledovců. Během této epochy v dějinách naší planety totiž nastalo několik významných teplotních výkyvů, pro které bylo charakteristické oteplení a vyšší srážky.Země vstoupí v letech 2030–2040 podle všeho do malé doby ledové – v té době totiž klesne sluneční aktivita až o 60 procent. Na konferenci u Královské astronomické společnosti ve Walesu prezentoval tento znepokojivý závěr tým vědců z Newcastlu.Místo dnešního globálního průměru kolem 14 °C to bylo jen asi 8 °C. V měřítku celé planety jde o velký rozdíl, pro srovnání současné oteplení dosáhlo zatím asi 1 °C. Časově hovoříme o maximu poslední doby ledové, tedy o době asi 20 000 let do minulosti.

Místo dnešního globálního průměru kolem 14 °C to bylo jen asi 8 °C. V měřítku celé planety jde o velký rozdíl, pro srovnání současné oteplení dosáhlo zatím asi 1 °C. Časově hovoříme o maximu poslední doby ledové, tedy o době asi 20 000 let do minulosti.

Kdy skoncila malá doba ledova : Malá doba ledová skončila ve druhé polovině 19. století nebo na počátku 20. století.