Afektovaný označuje jednání nebo člověka, který vědomě zdůrazňuje afektivitu, přehnanou a nevěrohodnou citovost. Afikovat znamená citově oslovit, pohnout.Když se na apatii podíváme hlouběji, jsou pod ní často skryté negativní pocity. Mnozí jsme na začátku pandemie pociťovali strach o své zdraví, o své blízké, hněv nebo úzkost. Časem se k tomu mohl přidat smutek ze ztráty někoho blízkého. A s tímto množstvím negativních emocí se náš organismus snaží nějak vyrovnat.Patický afekt je chorobným typem afektu a jde o emocemi podložené hnutí mysli, na jehož vrcholu (např. zuřivost) nastává krátkodobá kvalitativní porucha vědomí (mrákotný stav, po němž by mělo dojít ke stavu vyčerpání a usnutí).

Co je to emoční porucha : Emoční porucha je jakákoli duševní porucha charakterizovaná především emočními reakcemi (tj. okamžitými a „pocitovými“ reakcemi), které jsou neadekvátní nebo nepřiměřené dané příčině.

Jak se dělí emoce

Emoce stenické – mobilizující, aktivující, nabuzující, jdou do kladných hodnot. Emoce astenické – demobilizující, zpomalující, inhibitující, emoce jdou do negativní polarity. Emoce kladné – radost, láska, spokojenost, … Emoce záporné – nelibost, žal, …

Co to je apatický : Při apatii je člověk netečný k vnějším podnětům, projevuje minimální nebo žádné citové reakce. Je to stav, který může provázet dlouhodobé a těžší duševní onemocnění.

Úzkosti nepřijdou ze dne na den. Vždy tomu něco předchází. Většinou je to kombinace dlouhodobého stresu, nedostatečného odpočinku a obavy nejrůznějšího typu. Kromě chronického stresu mohou být úzkosti vyvolány dlouhodobým reálným strachem, který doprovází špatný spánek nebo nervozita.

Depersonalizační a derealizační syndrom. Depersonalizace a derealizace je přechodně prožívána v nejrůznějších situacích a v různé míře s ní má zkušenost velká část populace. Může se objevit po stresu, při únavě, v průběhu dětství, dospívání nebo jiných vývojových etap, také se objevuje bez zjevného důvodu.

Jak dělíme emoce

Emoce stenické – mobilizující, aktivující, nabuzující, jdou do kladných hodnot. Emoce astenické – demobilizující, zpomalující, inhibitující, emoce jdou do negativní polarity. Emoce kladné – radost, láska, spokojenost, … Emoce záporné – nelibost, žal, …Emoční inteligence je schopnost člověka vyznat se ve svých citech, pocitech, náladách a schopnost využívat tyto znalosti ve prospěch sebe i ostatních. Je známo pět polí emoční inteligence: sebevnímání, sebeovládání, sebemotivace, empatie, sociální kompetence.Člověk, kterému bylo diagnostikováno duševní onemocnění, je označován jako duševně nemocný. Terminologická poznámka: Pro duševní onemocnění se používají rovněž označení psychické onemocnění či psychická porucha. Viz také duševní zdraví, duševní nepohoda, tělesné onemocnění.

Lidé s poruchou osobnosti se vzorci svého chování často výrazně odlišují od chování lidí ve svém okolí, např. jde-li o vyjadřování pocitů, mezilidskou komunikaci nebo budování vztahů. Své chování většinou jen stěží dokážou změnit, což může mít negativní dopad na jejich mezilidské vztahy.

Jaká je nejsilnější emoce : Nebudeme vás dlouho napínat: jako nejsilnější emoce se projevilo ponížení. Jde o první empirický důkaz o tom, jakou sílu má tato nepříliš často zmiňovaná emoce. Vědci se tomuto tématu věnovali ve dvou studiích: v první srovnávali ponížení se silou jiných emoci – konkrétně s hněvem a štěstím.

Které jsou negativní emoce : Strach, úzkost, smutek, křivda, nenávist, závist, přílišná očekávání.

Jak vznika apatie

Neprojevuje emocionální zájem na zevní podněty. Apatie může doprovázet řadu onemocnění. Apatie může být projevem několika různých psychických a neurologických onemocnění, včetně deprese, schizofrenie, Alzheimerovy demence nebo úrazu mozku. Apatie může být také reakcí na chronický stres nebo vypětí.

Pokud trvá apatie delší dobu, je nutné vyhledat lékaře, psychologa. Člověk trpící apatií si však ve svém stavu často není problému vědom, nedokáže ho řešit, chybí vůle – je tedy nutný zásah blízkých lidí z okolí. Lékař po stanovení diagnózy léčí onemocnění, které je příčinou apatie – jen tak může odeznít i ona.Úzkost je z lékařského (psychiatrického) pohledu složitá kombinace emocí, zahrnující strach, zlé předtuchy a obavy. Často je doprovázena fyzickými příznaky, jako je bušení srdce, pocit nevolnosti, bolest na hrudi, zkrácené dýchání, chvění rukou. Úzkost je nepříjemný emoční stav, jehož příčinu není možné definovat.

Co se děje v mozku při úzkosti : V případě patologické úzkosti nervový systém člověka neumí ze zkušenosti správně vyhodnotit, čeho se bát, a čeho ne, takže se celý tento mechanismus spouští ve chvíli, kdy nemá. Tyto paměťové stopy vytváří mimo jiné mozková kůra nebo třeba část mozku zvaná hippocampus.