Motivy jsou něco jako klíčová slova. Motiv může být nějaká důležitá myšlenka, pocit, činnost nebo klidně i předmět, zkrátka něco, co byste pravděpodobně zmínili, kdybyste chtěli dílo nebo jeho část "převyprávět". Některé motivy jdou popsat jedním slovem, jiné třeba celou větou, některé se v díle opakují, jiné ne.Základem je rozlišovat motiv a téma

1. Literární motiv – za nový samostatný motiv lze považovat takové místo, které posouvá tok a obsah textu kupředu, přináší novou myšlenku, popřípadě rozvoj brzdí.
2. Literární téma – je souhrn jednotlivých motivů a v textu zdůrazněných prvků věcného, ale zejména ideového obsahu díla.

Téma odhalujeme až v průběhu četby. U složitějšího díla rozlišujeme: základní téma a dílčí témata (např. kapitol). Základní jednotka tematické složky díla, nejmenší tematický stavební celek = motiv.

Co se určuje u literárního díla : U literárního díla – stejně jako u jakéhokoli uměleckého díla – je podstatná jeho konkrétní podoba (utvářenost), neboť právě ta zajišťuje jeho umělecký účinek. Literární dílo tedy nelze parafrázovat, aniž by neztratilo svou hodnotu či nezměnilo smysl.

Co to znamená motiv

Motiv může být: důvod, smysl, příčina („motor“) určitého chování (motiv jednání, motiv zločinu) element nebo cíl motivace. zápletka s potenciálem rozehrát nějaký děj (literární motiv, filmový motiv)

Co je to téma a motiv : Téma je předmětem diskuse, písemného díla, myšlenky člověka nebo výstavy; téma nebo zpráva o odchodu. Motiv je charakteristický rys nebo opakující se nápad v umělecké nebo literární kompozici.

Dle Madsenové dělíme motivy na tři hlavní skupiny: (1) Primární (hlad, žízeň, sex, odpočinek atd.). (2) Sekundární (sociální kontakt, moc, vlastnictví). (3) Afektivní (potřeba bezpečí, agrese).

souhrn děje literárního či jiného díla, rozhovoru, písemnosti apod.

Co je to motiv v literatuře

motiv = dílo se skládá z určitých motivů, kterými může být cokoliv – postava, zvíře, neživá věc, přírodní jev, promluva, gesto, situace apod.Literární téma

významová stavební jednotka literárního díla: souhrn jednotlivých motivů, vyšší kompoziční celek. souhrn v textu zdůrazněných prvků věcného, ale zejména ideového obsahu díla – součást obecného literárního kódu > tvoří souvislou literární tradici (např.Motiv může být: důvod, smysl, příčina („motor“) určitého chování (motiv jednání, motiv zločinu) element nebo cíl motivace. zápletka s potenciálem rozehrát nějaký děj (literární motiv, filmový motiv)

“ (Doležel 1993: 43) Na základě tohoto konceptu rozlišuje šest typů vypravěčů: objektivní Er-forma, rétorická Er-forma, subjektivní Er-forma, objektivní Ich-forma, rétorická Ich-forma a osobní Ich-forma.

Jaké jsou druhy motivace : Motivace primární – vrozené biologické potřeby, které fungují jako instinkty a vyvíjejí se podmiňováním. Motivace sekundární- naučené tendence chování, jak jeho síly a směru, tak i způsobu. Motivace vnější – vyvolává denní a roční doba, přítomnost či absence lidí a podnětů v okolí.

Jak poznat vypravěče : vypravěč-postava: zjevný, „s hlasem i tělem“, konkrétní postava ve světě příběhu; příznačnější je vyprávění v první osobě (vypravěč vypráví svůj vlastní příběh, je současně hlavním hrdinou); vědění: ví vše o sobě samém – byť to nemusí říci, ale má limitované vědění o vnějším světě a vnitřním světě druhých; vypravěč- …

Co může být motivace

Mezi motivy dále patří: pud, zájem, aspirace (ambice), cíl, ideály, zvyk. Americký psycholog Abraham Harold Maslow (1908 – 1970) sestavil hierarchii lidských potřeb do těchto kategorií (tzv. Maslowova pyramida potřeb): Fyziologické potřeby (potřeba tepla, vzduchu, spánku, potravy, vyměšování)

Dle Madsenové dělíme motivy na tři hlavní skupiny: (1) Primární (hlad, žízeň, sex, odpočinek atd.). (2) Sekundární (sociální kontakt, moc, vlastnictví). (3) Afektivní (potřeba bezpečí, agrese).