Princip titrace se zakládá na stanovení neznámé koncentrace známého objemu analyzovaného roztoku, do kterého se přidává činidlo o známé koncentraci – nazývané titrační standard nebo zkráceně titr. Ve chvíli, kdy přidáme takové množství činidla, že látky spolu právě a beze zbytku zareagují, nastane bod ekvivalence.Titrace se mohou provádět jako: Přímá titrace, kdy se přidává odměrný roztok přímo k roztoku stanovované látky až do okamžiku, kdy jsou si látková množství obou roztoků ekvivalentní. Nepřímá titrace, kdy se k roztoku stanovované látky přidá nadbytek činidla, vytvoří se produkt, který se teprve titruje.Zpětná titrace představuje postup se dvěma odměrnými roztoky: nejprve se přidá k roztoku stanovované látky přesný objem prvního odměrného činidla v nadbytku, nechá se proběhnout kvantitativní reakce, poté se nezreagovaný přebytek prvního odměrného činidla titruje druhým odměrným činidlem.

Co je faktor titrace : Faktor titrace je dán poměrem koeficientů stanovované složky a odměrného činidla. Ft = k (s.s.) : k (o. č.)

Co je základní látka

Základní látka (primární standard)

Je látka definovaného chemického složení, chemicky čistá (čistota se během skladování nesmí měnit – např. nesmí reagovat s CO2, podléhat oxidaci vzdušným kyslíkem….)

Co to je bod ekvivalence : Jako bod ekvivalence se v chemii označuje konec titrace – stav, kdy látkové množství titračního činidla (jeho látková koncentrace vynásobená spotřebovaným objemem při titraci) je ekvivalentní látkovému množství stanovované látky.

Koncentrace je veličina, která vyjadřuje obsah sledované látky v celkovém množství roztoku, směsi nebo rozpouštědla. Existuje vícero možností, jak vyjádřit koncentraci roztoku. Nejčastěji používané veličiny jsou molární koncentrace (molarita), molalita, hmotnostní koncentrace, hmotnostní zlomek a objemový zlomek.

Podle původu rozdělujeme suroviny chemického průmyslu na nerostné, fosilní, rostlinné a živočišné.

Jak se stanovuje bod ekvivalence

Bod ekvivalence se stanovuje pomocí isotermálního titračního kalorimetru, který měří teplo vyrobené nebo spotřebované reakcí. Metoda se často využívá při biochemických titracích, například při analýze substrátů, které se vážou na enzymy.Odměrný roztok je činidlo, které se při titraci přidává ke stanovované látce (roztok, kterým titrujeme a jehož spotřebu měříme). Je látka definovaného chemického složení, chemicky čistá (čistota se během skladování nesmí měnit – např. nesmí reagovat s CO2, podléhat oxidaci vzdušným kyslíkem….)Látková koncentrace (též molární koncentrace nebo molarita) je rovna podílu látkového množství látky obsažené v soustavě ku objemu této soustavy: c = n V {\displaystyle c={\frac {n}{V}}}

c = n/V. Obvykle se látková koncentrace vyjadřuje v jednotkách mol/l (mol dm–3) a můžeme se setkat se starším značením 1 mol/l = 1 M.

Jak se dělí látky : Látky v pevném skupenství mají stálý tvar a objem, jejich částice se výrazněji nepohybují. Látky v kapalném skupenství mají stálý objem, tvar mění podle nádoby. Částice jsou blízko sebe, ale mohou se volně pohybovat. Látky v plynném skupenství mají částice daleko od sebe, tyto částice na sebe víceméně nepůsobí.

Na co se dělí látka : Rozdělují se na plyny, které jsou rozpínavé (vyplní libovolný prázdný objem) a dobře stlačitelné, a kapaliny, které při konstantním tlaku zachovávají svůj objem jsou stlačitelné jen velmi omezeně. Pevné látky pak zachovávají nejem objem, ale i svůj tvar.

Co ovlivnuje bod varu

Teplota varu závisí na atmosférickém tlaku (nebo obecněji na tlaku, který na kapalinu působí). Protože závisí na tlaku, představuje ve fázovém diagramu čáru, takže „bod varu“ – na rozdíl od trojného bodu – není bodem, ale hodnotou na této křivce za daného atmosférického tlaku.

Pokud I litr roztoku obsahuje 1 mol rozpuštěné látky, c = 1 mol. dm-3, roztok označíme jako tzv. jednomolární roztok (1M). m – hmotnost látky; V – objem látky; M – molární hmotnost látky; Vm – molární objem látky.Příklad: Máme připravit 1 % (w/v) NaCl. Použijeme tedy 1 g NaCl, který rozpustíme v daném roztokku (případně ve vodě) a doplníme do výsledného objemu 100 ml. Výpočet molární koncentrace z procentuální koncentrace: Při tomto výpočtu je třeba znát údaj o molární hmotnosti dané látky (MW) a její hustotě.

Jak se počítá molarita : Výpočty látkové (molární) koncentrace

Veličina se zpravidla označuje malým písmenem c a z definice ji počítáme podílem látkového množství rozpouštěné látky (n) a objemu roztoku, ve kterém je rozpuštěna (V): c = n/V.