Průmyslové zemědělství Zemědělství je hlavní příčinou odlesňování ve všech regionech s výjimkou Evropy. Hlavním důvodem úbytku lesů je pak jejich přeměna na ornou půdu. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství se na celosvětovém odlesňování podílí nejméně 50 %, a to především kvůli produkci palmy olejné a sóji.Za 48 % odlesňování je odpovědné zemědělství pro vlastní obživu, za 32 % pak komerční zemědělství; těžba dřeva je zodpovědná za 14 % a těžba palivového dřeva může za 5 % odlesňování.A co víc, kultura a "místa pro život" mnoha miliónů lidí žijících v pralese jsou ničeny a ohroženy kácením a zabíráním půdy. Mezi největší důvody odlesňování patří pěstování dobytka, získávání dřeva, těžba nerostných surovin a velkoplošné projekty jako budování komunikací a vodních přehrad pro výrobu energie.

Jak zabránit kácení lesů : Oznamovací režim neznamená, že kácení nelze zabránit – úřad může rozhodnutím kácení pozastavit, omezit nebo zakázat. To úřad udělá, pokud oznámené kácení odporuje požadavkům na ochranu dřevin, například pokud nestačí oznámení, ale je třeba povolení.

Co škodí lesů

škody mohou napáchat i rozmary počasí jako je velké sucho, vítr nebo těžký sníh. a v neposlední řadě i člověk, pokud poškodí stromy koly auta či čtyřkolky. lesy pak mohou zajišťovat nejen pravidelné a soustavné zásobování dřevem, ale zároveň podmiňují ostatní užitečné služby lesa.

Co nám dává les : Vedle produkce dřeva, naší důležité obnovitelné suroviny, plní les i jiné celospolečenské funkce, ze kterých vlastníkovi lesa neplyne žádný příjem. Jsou to funkce rekreační, protipovodňové, klimatické, biologické apod., kterým souhrnně říkáme mimoprodukční funkce lesa.

Mizí prales, mizí voda

Ty ovlivňují hydroklima ve vzdálenější jižní a centrální oblasti země, které je částečně řízeno právě přenosem vlhkosti právě z deštného pralesa. Kácení stromů snižuje množství srážek i v těchto oblastech a zároveň narušuje klíčový globální zásobník uhlíku.

Na nově získané půdě se zakládají plantáže a pěstuje se banánovník, kávovník, kakaovník, palma olejná či kokosovník. Tropické deštné lesy jsou však schopné přežít jen jako souvislé celky. Odlesňování tropických oblastí otvírá cestu erozi, vede k degradaci půd a k poruchám vodního režimu v krajině.

Jak rychle mizí amazonský prales

Tempo odlesňování je nejrychlejší za jedenáct let. Odlesňování Amazonie na území Brazílie se za poslední rok zvýšilo o třicet procent a bylo tak nejrychlejší za posledních jedenáct let. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE).V Česku mají rozlohu pouze 920 ha a patří mezi ně třeba Žofínský prales, Boubínský prales, Mionší či Rýchorský prales.V neposlední řadě je nutné uvědomit si, že v lese je zakázáno kouřit, tábořit mimo vyhrazená místa a rozdělávat nebo udržovat otevřený oheň, a to až do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesa. Není také dovoleno odhazovat hořící nebo doutnající předměty a znečišťovat les odpadky. Ty si vždy odnášíme z lesa s sebou.

Průzkum se zaměřil také na to, co lesům nejvíce škodí. Podle veřejnosti je to na prvním místě znečištění (77 procent), na druhém holoseče (70 procent). Podle autorů výzkum ukázal, že skupiny, které poukazují na naléhavost enviromentálních problémů, jsou úspěšné.

Co ničí lesy : Hrozby pro les bývají mnohdy abiotické, jako například požáry, vichřice či orkány. Zvýšená poptávka po biomase může mít pro lesy také neblahé důsledky. V některých oblastech patří mezi škůdce i chroust, více však lesy ničí těžba přírodního bohatství či stavebních materiálů.

Co poškozuje lesy : kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa. odhazovat hořící nebo doutnající předměty. narušovat vodní režim a hrabat stelivo. znečišťovat les odpady a odpadky.

Proč chráníme les

Lesy vytvářejí prostředí, na kterém závisí mnoho živočišných a rostlinných druhů a pomáhají tím zachovávat a chránit biologickou rozmanitost, Kromě toho představují významný ekonomický zdroj, a to nejenom z hlediska produkce dřeva, ale také dalších surovin používaných v léčivých přípravcích a jiných výrobcích.

Tropické deštné lesy se nazývají ‚největší lékárna světa' pro výskyt velkého počtu přírodních léčiv. Téměř polovina užívaných léků pochází z tropických deštných pralesů. Např. tropické deštné pralesy obsahují „základní ingredienty ptačích kontrolních hormonů, stimulantů a sedativ“.Tento fakt je ovlivněn především rozložením tlakových útvarů nad rovníkem (nachází se zde tlaková níže). Vysoké srážky zároveň zapříčiňují téměř 100% vlhkost vzduchu v této krajině.

Jaký je největší prales na světě : Amazonský deštný prales se rozprostírá na asi 5,5 milionu kilometrů čtverečních. Je to největší deštný prales, tvoří více než polovinu všech po celém světě. Díky fotosyntéze probíhající v listech stromů se mu přezdívá "plíce planety".